Aktuální informace
Plán genderové rovnosti neboli GEP (= Gender Equality Plan)
Vedení Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., se dlouhodobě zasazuje o respektování genderové rovnosti a o zajištění profesionálního nediskriminačního pracovního prostředí nejen v interních nařízeních a směrnicích, ale především v každodenním chodu instituce. Tím se současně explicitně hlásí k principu genderové rovnosti, rovného zacházení, podpory diverzity a zákazu jakékoli formy diskriminace tak, jak vyžaduje i právní řád České republiky. Na svých webových stránkách (záložka Struktura pracoviště) nyní zveřejňuje Plán genderové rovnosti neboli GEP (= Gender Equality Plan), v němž se zavazuje ke konkrétním krokům vedoucím k posílení dosavadních snah. Vzniku tohoto souhrnného dokumentu předcházel audit rovných příležitostí, jakési souhrnné vstupní šetření, jehož cílem bylo dotazníkovou formou u zaměstnanců ústavu zjistit aktuální situaci v oblasti genderové rovnosti a rovných příležitostí obecně.
Dodatečné přijímací řízení pro doktorský studijní obor Slovanské filologie
Bylo vypsáno dodatečné přijimací řízení pro doktorský studijní obor Slovanské filologie akreditovaný pro FF UK a SLÚ AV ČR. Podrobnosti lze najít na adrese:
Přednáška Definice „Ruského světa“ a Ukrajina: lze zde použít kategorie (post)koloniální? / Лекція Визначення «русского мира» та Україна: чи застосовні тут категорії (пост)колоніального?
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, v. v. i., uspořádá v úterý 13. června 2023 od 16°° hod. přednášku dr. Volodymyra Volkovského na téma Definice „Ruského
světa“ a Ukrajina: lze zde použít kategorie (post)koloniální? Přednáška, která bude
proslovena ukrajinsky, se bude konat v zasedací místnosti SLÚ AV ČR (Valentinská 1, Praha 1, 3. patro).
Všichni zájemci jsou srdečně zváni.
Шановні колеги, запрошуємо вас на лекцію Визначення «русского мира» та Україна: чи застосовні тут категорії (пост)колоніального? Лекцію прочитає Ph. D. Володимир Волковський, науковий працівник Інституту філософії АН ЧР 13 червня о 16.00 у приміщенні Slovanský ústav Akademie věd AV ČR (Valentinská 1, Praha 1, 3. patro, zasedací místnost). Лекція відбудеться українською мовою. За додатковою інформацією звертайтеся за адресою doloh@slu.cas.cz.
Unikátní databáze jihokarpatských nářečí je dostupná on-line
Slovanský ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., zpřístupňuje pro odbornou i laickou veřejnost historicky a materiálově velmi cennou Lexikální databázi jihokarpatských nářečí z materiálů Ivana Paňkevyče. Kromě samotných dialektů zachycuje například i lidové zvyky a reálie, které odrážejí tradiční způsob života v Karpatech v polovině minulého století.
Termín jihokarpatská nářečí užíval slavný dialektolog Ivan Paňkevyč pro východoslovanské (ukrajinské či rusínské) dialekty nacházející se jižně od hlavního hřebene Východních Karpat – tedy na území někdejšího Československa a dříve po staletí na území Uher. Dialektologický materiál I. Paňkevyč osobně sbíral a rozšiřoval od dob první republiky až do své smrti v roce 1958, později v této tradici pokračovali i jeho žáci.
Databáze vznikala v letech 2011–2022 digitalizací ústavní kartotéky k zamýšlenému slovníku
jihokarpatských ukrajinských nářečí. Pro každý kartotéční lístek byla vytvořena samostatná stránka, na
níž je umístěn jeho sken, údaje z lístku jsou zde přepsány a roztříděny do devíti polí (např. gramatická
charakteristika, lokalita, kontext užití, pramen zápisu aj.). Databáze je určena v prvé řadě dialektologům,
důležité informace však může poskytnout také etnologům a etnolingvistům, protože je v ní významně
zastoupena lidová slovesnost, lidové zvyky a obřady, a také popisuje řadu vesnických reálií odrážejících
tradiční způsob života v Karpatech.
Projekt byl podpořen z programu
„Paměť v digitálním věku“ Strategie AV21.
Databáze je přístupná na Lexikální databáze jihokarpatských nářečí z materiálů Ivana Paňkevyče.
Registrace je zdarma, ediční manuál je k dispozici česky, ukrajinsky a anglicky.
Provoz knihovny
Knihovna SLÚ bude od února 2023 otevřena v úterý od 8:30 do 11:30, ve středu odpoledne od 13:00 do 16.30 hod. a ve čtvrtek dopoledne od 8:30 do 11:30 a odpoledne od 13:00 do 16:30 hod.
Ukrajinsko-český slovník neologizmů
Na webových stránkách SLÚ je přístupný Ukrajinsko-český slovník neologizmů.
Velký česko-ruský slovník
Tento slovník je digitalizovanou podobou rozsáhlého díla, jež vznikalo v rámci Akademie věd od 70. do počátku 90. let 20. století. Obsahuje obrovské množství unikátního lexikografického materiálu reflektujícího i politickou a společenskou situaci doby svého vzniku, který však vzhledem k jeho značnému rozsahu nebylo možné zrevidovat a aktualizovat (viz Historie projektu). Svými téměř 120 000 hesly je jedním z největších překladových slovníků české lexikografie. Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie
bude slovník zpřístupňovat postupně, nyní k úsekům A–K, L–O, P–Ř a S–U, prvním čtyřem částem z původně
zamýšleného pětisvazkového díla, nově přibyla další část, V–Y. Hesla, která nebyla z důvodu utlumení projektu počátkem 90. let minulého století dokončena, jsou nyní redigována, popřípadě kompletně zpracovávána.
Slovník (A–Y) je přístupný z webových stránek SLÚ nebo z rozcestí na adrese http://slovnik.slu.cas.cz.
GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny
V závěru roku 2020 byl dokončen projekt GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny, který byl realizován v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR, DG16P02H024. Na stránce gorazd.org je tak již nyní odborné i laické veřejnosti k dispozici kompletní Elektronický slovník jazyka staroslověnského, zahrnující kolem 18 000 heslových statí. Ten je založený na čtyřdílném Slovníku jazyka staroslověnského (Praha 1966–1997), do něhož byly integrovány Dodatky k I. dílu Slovníku jazyka staroslověnského (2008–2016).
Mimoto je nyní k dispozici také kompletní naskenovaná staroslověnská lístková kartotéka (841 362 položek), první díl Řecko-staroslověnského indexu a část Slovníku nejstarších staroslověnských památek. Tyto databáze jsou pak provázány s Elektronickým slovníkem jazyka staroslověnského. Všechny tyto slovníky jsou zpřístupněny pomocí prezentačního systému Gulliver (http://gorazd.org/gulliver/). Ten umožňuje pokročilé vyhledávání podle sofistikovaných kritérií, jako je například výskyt určitého skloňovacího typu určitého slovního druhu v konkrétních památkách. Slovník je možné použít také pro překlad z češtiny, ruštiny, angličtiny, němčiny či latiny do staroslověnštiny. Přihlášení uživatelé si mohou vytvořit vlastní virtuální badatelnu.
Stránka gorazd.org obsahuje kromě přístupu k uvedených slovníkům také četné bonusy. Mezi ně patří volně přístupné aplikace pro tvorbu digitálních encyklopedických či lexikografických databází, převodník staroslověnských číslovek, staroslověnská klávesnice či sbírka odkazů na digitální knihovny staroslověnských a církevněslovanských rukopisů a starých tisků. Uživatelské rozhraní má tři jazykové mutace – českou, anglickou a ruskou.
Obrazová příloha
Rusko-česká elektronická slovníková databáze
Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie zpřístupnilo novou verzi rusko-české elektronické slovníkové databáze se zjednodušeným vyhledáváním.
Do nově fungující mobilní verze se dostanete přes ústavní web nebo z rozcestí na adrese
http://slovnik.slu.cas.cz.
Ocenění
Dne 28. ledna 2019 byly zveřejněny výsledky soutěže Slovník roku, pořádané každoročně
Jednotou tlumočníků a překladatelů, v níž Rusko-česká elektronická slovníková databáze
získala hned dvě prestižní ocenění. V soutěži Slovník roku obsadila druhé místo a zároveň
získala cenu poroty v kategorii slovník. Slavnostní předání cen se uskutečnilo v rámci 25. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy na pražském Výstavišti
v pátek 10. května 2019.
Kolektiv lexikografů SLÚ AV ČR nyní připravuje za podpory Strategie AV21 zpřístupnění
unikátního pětisvazkového Velkého česko-ruského slovníku, který vznikal od 70. do počátku
90. let minulého století a vzhledem ke změně společensko-politické situace nebyl vydán.
Materiál byl postupně digitalizován a v současné době jsou zpracovávána hesla pátého dílu,
který zůstal nedokončen.
Prohlášení pracovníků Slovanského ústavu AV ČR
My, pracovníci Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., se připojujeme k mezinárodní vlně solidarity, kterou vyvolal bezprecedentní útok ruských vojsk na obyvatele Ukrajiny, a jednoznačně odsuzujeme tento akt agrese a projev mocenské zvůle současného vedení Ruské federace za podpory běloruského režimu, které pošlapávají všechny mírové dohody, konvence a lidská práva. Vyjadřujeme všemu ukrajinskému lidu podporu v jejich spravedlivém odhodlání bránit a ubránit svou zem a její svobodu a nezávislost!
Zároveň si vážíme osobní statečnosti občanů Ruské federace a Běloruska, kteří i přes hrozbu tvrdých postihů veřejně odsuzují ruskou agresi na Ukrajině.
Ми, співробітники Слов’янського інституту Академії наук Чеської Республіки, приєднуємось до міжнародної хвилі солідарності, викликаної безпрецедентним нападом російських військ на мешканців України, і однозначно засуджуємо цей акт агресії та вияв свавілля нинішнього керівництва Російської Федерації, які підтримує білоруський режим і які топчуть усі мирні угоди, конвенції та права людини. Ми висловлюємо підтримку всьому українському народові в його справедливій рішучості захищати й захистити свою країну, її свободу та незалежність!
Водночас ми цінуємо особисту хоробрість громадян Російської Федерації та Білорусі, які, незважаючи на загрозу жорстоких переслідувань, публічно засуджують російську агресію в Україні.
Мы, сотрудники Славянского института Академии наук Чешской Республики, присоединяемся к международной волне солидарности, вызванной беспрецедентным нападением российских войск на жителей Украины, и безоговорочно осуждаем этот акт агрессии и проявление произвола нынешнего руководства Российской Федерации, поддерживаемые белорусским режимом и попирающие все мирные соглашения, конвенции и права человека. Выражаем поддержку всему украинскому народу в его справедливой решимости защищать и защитить свою страну, ее свободу и независимость!
В то же время мы ценим личное мужество граждан Российской Федерации и Беларуси, которые, несмотря на угрозу жестокого преследования, публично осуждают российскую агрессию против Украины.
Открытое письмо российских ученых и научных журналистов против войны с Украиной...
Plánované akce
Mezinárodní vědecká konference Slovanské dialekty v době digitálních technologií. Nářeční prameny a jejich současné zpracování
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádá spolu s Českou společností pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s., ve dnech 19. a 20. října 2023 mezinárodní vědeckou konferenci zaměřenou na synchronní i diachronní slovanskou dialektologii. Hlavním tématem budou možnosti současného zpracování starších i nových nářečních materiálů a tvorba elektronických zdrojů, jako jsou lexikální databáze, mluvené i textové nářeční korpusy nebo interaktivní jazykové mapy a atlasy. Vyplněné přihlášky a abstrakty příspěvků přijímáme nejpozději do 31. 5. 2023 na adrese: dial.lexikum@gmail.com.
Konference věnovaná památce V. Nimčuka
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., je spoluorganizátorem mezinárodní vědecké konference věnované památce významného ukrajinského filologa prof. Vasyla Nimčuka nazvané Velikán ukrajinské vědy ze Stříbrné země (k 90. výročí narození profesora doktora Vasyla Nimčuka) / Подвижник української науки зі Срібної землі (до 90-ліття з дня народження члена-кореспондента НАН України, доктора філологічних наук, професора Василя Нiмчука).
Konference se bude konat v on-line formátu 4.–5. října 2023 na Užhorodské národní univerzitě a bude zaměřena na ukrajinistická i širší jazykovědná témata. Dalšími organizátory jsou akademická pracoviště v Kyjevě, Krakově, Budapešti, Nyíregyháze a Prešově. Jazyky konference jsou ukrajinština, polština, čeština, slovenština, angličtina a němčina.
Z naší činnosti
Z naší činnosti v roce 2023
11. byzantologický den
Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s., ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., uspořádala 19. května 2023 v prostorách Slovanského ústavu v pořadí již 11. byzantologický den.
Přednáška Vznik původní ukrajinské kinematografie 20. let 20. století. Oleksandr Dovzhenko a rozdíl mezi jeho koncepcí a takzvanou školou „sovětské montáže“/ лекція Формування українського самобутнього кінематографа 1920 років. Олексадр Довженко і відмінність його пошуків від так званої школи «радянського монтажу»
18. dubna 2023 se v prostorách SLÚ uskutečnila přednáška na téma Vznik původní ukrajinské kinematografie 20. let 20. století. Oleksandr Dovzhenko a rozdíl mezi jeho koncepcí a takzvanou školou „sovětské montáže“ doc. Larysy Naumovové, Ph. D., vědecké pracovnice Ústavu dějin umění AV ČR.
Přednáška A Digital Corpus of Romanian Psalters from the 16th Century: Aim, Tools and Challenges
Slovanský ústav AV ČR uspořádal ve středu 12. dubna 2023 přednášku dr. Iona-Mihaie Feley z Univerzity Alexandra Ioana Cuzy v Jasech (Rumunsko) na téma A Digital Corpus of Romanian Psalters from the 16th Century: Aim, Tools and Challenges.
Mezinárodní vědecká konference Synsémantické slovní druhy ve slovanských jazycích / Службові частини мови у слов'янських мовах / Function Words in Slavic Languages
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., a Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., uspořádaly ve dnech 30.–31. března 2023 on-line mezinárodní vědeckou konferenci Synsémantické slovní druhy ve slovanských jazycích, které se zúčastnilo čtyřicet přednášejících z akademických a univerzitních pracovišť v České a Slovenské republice, Polsku, Slovinsku, Estonsku, Ukrajině, Belgii a Německu.
Přednáška Hlaholské písemnictví v Čechách za vlády Karla IV. a Václava IV.
V úterý 14. února 2023 se v pražském Klementinu uskutečnila přednáška dr. Václava Čermáka, ředitele
Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., na téma Hlaholské písemnictví v Čechách za vlády Karla IV. a
Václava IV. v rámci cyklu „Z klementinských pokladů“, který pořádá Oddělení rukopisů a starých tisků
NK ČR.
Přednáška byla věnována jak podobě a obsahu hlaholských liturgických textů v církevní slovanštině
(breviáře, misály, otázka tvorby církevněslovanských textů v Praze apod.) a důvodům vzniku hlaholských
rukopisů ve staré češtině, tak i staročeským textům, které byly v klášteře Na Slovanech překládány do
staré chorvatštiny a dochovaly se v chorvatských hlaholských opisech. Výklad se zaměřil také na hledání
a identifikaci hlaholských rukopisných zlomků v českých rukopisných sbírkách a na otázku určování
jejich české provenience. Opíral se především o rukopisné prameny uložené v Národní knihovně ČR a v Knihovně Národního muzea v Praze.
Přednáška Digitalizácia textov pre výskum vývoja balkánskych jazykov v 15.–19. storočí
Dne 8. 2. 2023 přednesl Ivan Šimko ze Slovanského semináře Curyšské univerzity přednášku Digitalizácia textov pre výskum vývoja balkánskych jazykov v 15.–19. storočí.
V prednáške bola predstavená metóda spracovania textov z menej obvyklých jazykových variácií založená na jednoduchých PHP skriptoch a Google Sheets, ktorú sme využili pre digitálne edície Zborníka popa Punča a iné zdroje, najmä v cirkevnej slovančine a novobulharských dialektoch. Výhodou metódy je najmä dostupnosť a kompatibilita, ako aj minimálne nároky na IT-znalosti užívateľov.
Fotoalbum z přednášky
Kulatý stůl na téma Český literární proces 20. století: trendy a osobnosti / Чеський літературний процес ХХ століття: тенденції та персоналії
6. února 2023 se v prostorách Slovanského ústavu AV ČR uskutečnil kulatý stůl na téma Český
literární proces 20. století: trendy a osobnosti, který moderovala doc. Oksana Palij, kandidát
filologických věd, vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Akce proběhla v ukrajinštině a setkala se s příznivým ohlasem.
Pozvánka v ukrajinštině / Запрошення українською мовою
Fotoalbum z kulatého stolu
Přednáška na téma Poloostrov Krym: Od křižovatky kultur k ruské kolonii
19. ledna 2023 se v Knihovně Václava Havla v Praze uskutečnila prezentace nedávno vydané knihy Poloostrov Krym: Od křižovatky kultur k ruské kolonii spojená s přednáškou na velice aktuální téma týkající se historického i současného vnímání Krymu očima ruských literátů.
Poloostrov oblévaný Černým mořem byl vždy rušnou křižovatkou mezi Evropou a Asií a dějiny jeho etnické a náboženské koexistence jsou zdrojem tamní aureoly. Krym nikdy nenáležel jedinému etniku, a i proto býval závislý na okolních říších, postupně se redukujících na dva rivaly – Osmanskou říši a Rusko. Klíčovou érou poloostrova se stal Krymský chanát, rozvrácený anexí Kateřiny Veliké v roce 1783. V čem se jí podobal Putinův zásah v roce 2014? Co se stalo s Krymskými Tatary? A proč si Rusové myslí, že Krym byl a je ruský? Na tyto i další otázky odpovídali editoři a spoluautoři knihy Helena Ulbrechtová a Radomír Vlček spolu s rusistou a novinářem Liborem Dvořákem, který diskusi moderoval.
Z naší činnosti v roce 2022
Záštita nad mezinárodním projektem
I v roce 2022 převzal ředitel Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., záštitu nad mezinárodním projektem eTwinning, tentokrát na téma 9. slovanský sborník protiválečný – Lidice 80, který již tradičně podporuje zájem o literaturu, rozvíjí autorské psaní a seznamuje žáky se slovanskými jazyky i historií sousedních států.
Přednáška o bulharském literárním kánonu
Slovanský ústav byl spoluorganizátorem přednášky prof. Nikolaje Aretova z Ústavu literatury Bulharské akademie věd o bulharském literárním kánonu perspektivou 21. století, která se uskutečnila 1. prosince 2022 v Bulharském kulturním institutu v Praze.
Kolokvium Mnohojazyčnost ve středověké a raně novověké Evropě
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádal 30. listopadu 2022 kolokvium na téma Mnohojazyčnost ve středověké a raně novověké Evropě.
Kolokvium se uskutečnilo v rámci výzkumného tématu Evropa, kořeny integrace, utváření lokálních, národních a evropských identit, které je součástí výzkumného programu Strategie AV21: Anatomie evropské společnosti.
Mezinárodní konference Východní Evropa včera a dnes: aktuální výzvy, otázky a úkoly českých bádání o dějinách a kultuře východní Evropy
Historický ústav AV ČR, v. v. i. – Výzkumné centrum dějin a kultury východní Evropy – ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., Historickým ústavem FF MU v Brně, Ústavem historických věd FF Univerzity Pardubice, Ústavem východoevropských studií FF UK v Praze a Českou společností pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s., uspořádaly v Brně 9. listopadu 2022 mezinárodní konferenci Východní Evropa včera a dnes: aktuální výzvy, otázky a úkoly českých bádání o dějinách a kultuře východní Evropy, na níž byla diskutována aktuální témata zaměřená na dějiny a kulturu východní Evropy jako „geopolitického a kulturního prostoru někdejšího ruského impéria“.
Týden Akademie věd ČR
V době od 31. 10. do 6. 11. 2022 proběhl další ročník festivalu vědy nazvaný Týden Akademie věd ČR, který zahrnoval přednášky, výstavy, akce v jednotlivých akademických ústavech, dokumentární filmy, workshopy a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Pro zájemce byly připraveny přednášky a exkurze.
SLÚ se zapojil uspořádáním Dne otevřených dveří ve středu 2. 11. 2022 a tří přednášek:
- Julie Jančárková: Ilja Jefimovič Repin (1844–1930). Pondělí 31. 10. 2022.
- Markéta Kulhánková: Digenis Akritis: superhrdina po byzantsku. Úterý 1. 11. 2022.
- Vladislav Knoll: Kolik slovanských jazyků znal středověk? Čtvrtek 3. 11. 2022.
Chcete-li vyjádřit svůj názor na organizaci a průběh letošního ročníku Týdne Akademie věd, můžete se zapojit do online průzkumu na adrese https://www.tydenavcr.cz/anketa/.
Konference Glagoljaštvo – baština, tradicija, inovacija
SLÚ byl spoluorganizátorem mezinárodní konference Glagoljaštvo – baština, tradicija, inovacija, která se uskutečnila na chorvatském ostrově Krk ve dnech 20.–22. října 2022 a na níž vědci z 12 zemí představili výsledky svých bádání v oblasti charvátskohlaholské a cyrilometodějské problematiky.
10. byzantologický den
V pořadí již 10. setkání byzantologů uspořádala 21. října 2022 v Brně v Knihovně Hanse Beltinga Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z.s., ve spolupráci s Centrem raně středověkých studií Masarykovy univerzity.
Workshop Researching the Carpathians
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., společně s Etnologickým ústavem AV ČR, v. v. i., a dalšími akademickými ústavy uspořádal ve dnech 13.–14. října 2022 workshop Researching the Carpathians. Transregional Perspectives on Knowledge-Making in the Carpathians o problematice Zakarpatí, jeho obyvatel a specifik.
Workshop na téma kulturní paměti a traumatu v literatuře
Ve dnech 17.–18. října 2022 proběhl v prostorách Slovanského ústavu v Praze workshop na téma Literární mýty 20. století na pozadí kulturní paměti a traumatu, který společně uspořádaly Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., a Ústav svetovej literatúry SAV.
Časopis Germanoslavica dostal cenu za mimořádné zásluhy o německý jazyk
Časopis Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien vydávaný Slovanským ústavem Akademie věd ČR získal prestižní ocenění Nadace Eberharda Schöcka za mimořádné zásluhy o kulturní přínos v oblasti německého jazyka. Porota vyzdvihla výjimečný a celoevropský přínos časopisu, který byl založen již v roce 1931.
„Germanoslavica jsou jedním z nejuznávanějších časopisů o německo-českých
a slovansko-germánských vztazích v jazyce, literatuře, kultuře a historii. Časopis má trvalé zásluhy na stavbě společného evropského domu,“ uvedl při udělení ceny mluvčí poroty Helmut Glück, profesor Bamberské univerzity.
Cenu převzal šéfredaktor časopisu Dr. Siegfried Ulbrecht 8. října 2022 v Baden-Badenu.
(https://kulturpreis-deutsche-sprache.de/die-preistraeger/)
Časopis Germanoslavica byl založen již roku 1931. Později bylo jeho vydávání přerušeno z politických důvodů a znovu obnoveno až v roce 1994.
Institucionální cenu za kulturní přínos v oblasti německého jazyka uděluje od roku 2001 Nadace Eberharda Schöcka v Baden-Badenu. Cílí na kulturní činitele a počiny, které šíří kvalitní a srozumitelnou němčinu a přispívají k prohlubování jazykového povědomí německojazyčného kulturního prostoru za jeho hranicemi. V porotě zasedají vysokoškolští pedagogové a profesoři.
Cena je rozdělena do tří sekcí: Cena Jakoba Grimma udělovaná umělcům, Cena za iniciativu udělovaná vzdělávacím projektům a Institucionální cena udělovaná televizním a rozhlasovým vzdělávacím pořadům, institucím či redakcím novin a časopisů. Předchozím nositelem Institucionální ceny se stalo např. Německojazyčné společenství Belgie, Cenu Jakoba Grimma v roce 2021 obdržela spisovatelka Herta Müllerová, nositelka Nobelovy ceny.
Foto z předání ocenění
Přednáška v Jazykovědném sdružení
V rámci podzimního programu Jazykovědného sdružení ČR přednesla dr. Jana Kocková
(Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.) 6. října 2022 přednášku nazvanou Při hraní karet – beim
Kartenspielen – играя в карты. Ekvivalenty neurčitých tvarů slovesných v češtině, ruštině a
němčině, v níž přiblížila výzkum ekvivalentů neurčitých tvarů slovesných v češtině, ruštině a
němčině podpořený korpusovou analýzou na základě paralelního korpusu InterCorp ČNK.
Neurčité tvary slovesné jsou morfologicky nepříliš homogenní skupinou, jejich pojetí navíc
bývá ovlivněno různými tradicemi lingvistického přístupu. Ty se projevují jak v popisu a
výzkumu neurčitých tvarů slovesných v jednotlivých jazycích (především slovnědruhové
zařazení), tak sekundárně v lexikografii a v morfologické anotaci korpusů.
(Další přednášky Jazykovědného sdružení najdete na webu: https://www.jazykovednesdruzeni.cz/program-podzimniho.../)
Výstava Neznámý fotograf Jaroslav Tkadlec (1851—1927) a jeho cestování Kavkazem
Ve středu 5. října 2022 proběhla slavnostní vernisáž výstavy Neznámý fotograf Jaroslav Tkadlec (1851—1927) a jeho cestování Kavkazem pořádané Ústavem dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i., na jejíž přípravě se podílela i pracovnice SLÚ dr. Julie Jančárková.
Inženýr Jaroslav Tkadlec, pozdější prezident Pražské paroplavební společnosti, v roce 1894 již jako zkušený cestovatel projel Kavkazskou vojensko-gruzínskou dráhu. Ta byla v dané době považována díky přírodním scenériím i zachovaným památkám za jednu z nejkrásnějších cest Evropy. Své několikaměsíční putování po dnešní Gruzii, Arménii i Rusku zaznamenal na fotografiích, jejichž rozsáhlý konvolut se dodnes zachoval ve sbírkách Ústavu dějin umění AV ČR. Výstava prezentuje výběr z těchto snímků, částečně ale také další, námětově odlišné Tkadlecovy fotografie uložené ve sbírkách Přírodovědecké fakulty UK.
Výstava je volně přístupná z ulice Na Perštýně a Husova 24 hodin denně až do 19. února 2023.
Setkávání kultur: Kašubové a jiné národy
Ve dnech 3. a 4. října 2022 se v pražském Polském institutu uskutečnila mezinárodní konference věnovaná Kašubům, jejich jazyku a kultuře.
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., reprezentovali dr. Mirosław Jankowiak, který hovořil o historii výzkumu kašubštiny v Čechách, a dr. Vladislav Knoll, jehož příspěvek byl věnován jazykové sémantice a derivátům slov “bënë” i “bùten” v literární kašubštině.
V rámci konference byl v pondělí 3. října v refektáři kostela sv. Jiljí v Praze představen český překlad románu Aleksandra Majkowského Remusův život a dobrodružství: kašubské zrcadlo. Následovala beseda autora překladu, historika Miloše Řezníka s organizátorkou konference, literární vědkyní prof. dr hab. Adelou Kuik-Kalinowskou o překladech z kašubštiny do češtiny, zazněly i kašubské písně v podání Tomasze Fopkeho.
Lužickosrbsko-český slovník
Ve čtvrtek 22. září 2022 se v prostorách Ústavu Českého národního korpusu konalo setkání lexikografické sekce Jazykovědného sdružení, na němž dr. Katja Brankačkec (Slovanský ústav AV ČR) a dr. Michal Škrabal (Ústav Českého národního korpusu FF UK) společně pohovořili o možnosti dokončit Lužickosrbsko-český slovník Jiřího Mudry.
Prezentace Slovanského ústavu ve Slovinsku
V úterý 20. září 2022 vystoupil ředitel Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., dr. Václav Čermák v Lublani na konferenci pořádané Ústavem pro jazyk slovinský Frana Ramovše Centra vědeckého výzkumu Slovinské akademie věd a umění u příležitosti 70. výročí úmrtí slovinského lingvisty Frana Ramovše (1890–1952), jenž se věnoval výzkumu slovinských dialektů a onomastice. V. Čermák stručně představil výzkumné projekty Slovanského ústavu, vydávané časopisy, publikace a slovníkové databáze; publikum zaujal například digitální portál staroslověnštiny GORAZD: www.gorazd.org.
Kromě pořádající instituce a SLÚ se konference zúčastnili zástupci Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a filologicky orientovaných ústavů ze Záhřebu, Skopje, Bratislavy, Bělehradu, Krakova či Celovce.
Přednáška o ukrajinské kinematografii
Německý historický ústav ve Varšavě, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., a Bulharský kulturní institut v Praze společně uspořádaly dne 15. září 2022 v Bulharském kulturním institutu v Praze přednášku prof. dr. Diny Jordanové nazvanou Ukrainian Cinema: What is it and how to make it visible?
Prezentace publikace Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii
Ve čtvrtek 8. září 2022 se v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze uskutečnila slavnostní prezentace nové publikace Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii, kterou osobně představili její editoři Helena Ulbrechtová a Radomír Vlček.
Fotoalbum z prezentace publikace
Přednáška
o česko-kašubských kulturních vztazích
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Niemiecki Instytut Historyczny w Warszawie a Collegium Carolinum společně uspořádaly
v úterý 14. června 2022 v prostorách SLÚ AV ČR přednášku
prof. dr hab. Adely Kuik-Kalinowské
(Akademia Pomorska w Słupsku) na téma česko-kašubských kulturních vztahů
„Czesko-kaszubskie kontakty kulturowe. Tradycja i współczesność.“
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., na Veletrhu vědy
Slovanský ústav se i v tomto roce ve dnech 2.–4. června 2022 zapojil do největší populárně naučné akce v České republice – Veletrhu vědy 2022.
Ve stánku SLÚ se zájemci mohli seznámit s odbornou knižní produkcí týkající se např. staroslověnštiny, nářečí bývalé Podkarpatské Rusi nebo slovanských jazyků a literatur či osobně pohovořit s vědci o vznikajících jazykových databázích a dalších výzkumných projektech. Pro hravé návštěvníky byly připraveny kvízy, na nichž si lze vyzkoušet znalost různých slovanských jazyků a zjistit, v čem jsou rozdílné, nebo si prověřit znalosti literatur našich slovanských sousedů. Již tradiční součástí našeho stánku byla písařská dílna, v níž si pomocí starobylého písařského náčiní novodobí písaři vyzkoušeli, jak se psalo hlaholicí a naučili se i pár staroslověnských slovíček. Součástí stánku byla malá výstava věnovaná dějinám ukrajinské kultury.
Více informací o Veletrhu vědy na https://www.veletrhvedy.cz/.
Fotoalbum z veletrhu
9. byzantologický den
Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z.s., ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., uspořádaly v pátek 20. května 2022 v prostorách Slovanského ústavu AV ČR 9. byzantologický den.
Ocenění Učené společnosti České republiky
Učená společnost České republiky udělila Mgr. Jiřímu Dyndovi, Ph.D., cenu v kategorii „mladší vědecký pracovník“ za mimořádný vědecký přínos v oblasti paleoslovenistiky a ve výzkumu předkřesťanského náboženství Slovanů. Cenu J. Dynda převzal spolu s dalšími oceněnými osobnostmi na valném shromáždění Učené společnosti ČR v pondělí 16. 5. 2022.
Foto z předání ocenění
Foto: Zdeněk Tichý
Dialektologická přednáška
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., a Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia uspořádaly ve středu 11. května 2022 přednášku dr. Katarzyny Konczewské (Instytut Języka Polskiego PAN v Krakově) na téma Языковые контакты на польско-белорусском пограничье.
Workshop Způsoby využití informatiky při lexikografickém zpracování staroslověnské slovní zásoby
Komise pro církevněslovanské slovníky při MKS ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., uspořádala v prostorách Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., i s možností online připojení dne 4. dubna 2022 workshop Způsoby využití informatiky při lexikografickém zpracování staroslověnské slovní zásoby.
Literární podvečer Ars poetika
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádal ve středu 23. března 2022 ve spolupráci se Slovanskou knihovnou a Bulharským kulturním institutem literární podvečer věnovaný bulharské spisovatelce Blaze Dimitrové u příležitosti 100. výročí jejího narození.
Přednáška profesora Dr. Stefana Rohdewalda
V pondělí 21. února 2022 proběhla on-line přednáška profesora Dr. Stefana Rohdewalda z Lipska na téma Transosmanische Mobilitätsdynamiken: Zugänge zu einer gemeinsamen Geschichte des östlichen Europas und des Nahen Ostens.
Z naší činnosti v minulých letech
Technické poznámky
Proběhla rekonstrukce webu do nové flexibilní podoby. Přináší zpřehlednění stránek a zlepšení jejich zobrazení i na tabletech a mobilech.
Odborné profily mají nyní formát "prijmeni.html" – viz Zaměstnanci.
Starší verze prohlížečů mohou deformovat podání stránek (obrázků). Doporučujeme prohlížeč aktualizovat.
Na obranu před roboty, shrabujícími a zneužívajícími e-mailové adresy, uvádíme na těchto stránkách místo kritického znaku @ zástupné znaky.
1. 6. 2023