Tiskové zprávy

Praha bude hostit jedinečné setkání badatelů sdílejících to nejlepší z rozmanitých oborů historie vědy, filosofie a intelektuálních dějin zaměřených na zkoumání raně novověkých disciplín vědění. Ve dnech 7. – 10. června 2023 na něj zavítá 160 badatelů z celého světa. Hlavní důraz bude kladen na mezioborovost a její reprodukci.

Historici Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR připravili putovní exteriérovou výstavu o minulosti přehradních nádrží Lipno a Orlík. Deset tematických panelů představí výběr z dobových fotografií, plakátů, pohlednic a reprodukcí výtvarných děl z archivních fondů řady nejen jihočeských institucí. Návštěvníci se seznámí s příběhy Lipna a Orlíku nahlíženými pohledem dobové propagandy, techniky, památkové péče, literatury nebo výtvarného umění.

Vládní návrh na úpravu odvodů OSVČ zatíží hlavně nízkopříjmové živnostníky, kteří mají reálně vysoké náklady. Těch se nejvíc dotkne zvýšení minimálních odvodů. Zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ s nízkými náklady  – a motivaci ke švarcsystému – návrh téměř neřeší. Skutečná reforma spočívá v revizi paušálů a přehodnocení paušální daně. Ukazuje to modelová studie od PAQ Research a think-tanku IDEA při CERGE-EI. Její autoři  Daniel Prokop a Filip Pertold analyzují dopady vládního návrhu, zároveň přináší dvě vlastní varianty. První z nich vylepšuje vládní návrh, druhá ukazuje ideální cestu.

Sedmnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím právě probíhá v Karlových Varech – od 23. do 26. května 2023. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání s charakterem evropské regionální konference především v oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.

Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se svým týmem poprvé přepsal učeb-nice před dvaceti lety, kdy objevil a popsal tzv. nepravou vodíkovou vazbu. Spolu s kolegy z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a Technické univerzity Ostrava nyní přichází s objevem, který má potenciál dříve přijatou definici zjednodušit a studenty chemie znovu donutit k tomu, aby přehodnotili své představy o studované látce.

Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením pracovníků oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK publikoval včera časopis Nature Communications.

Časopis Živa dnes rozdá ceny za rok 2022. Purkyňovu cenu za popularizaci biologických věd si odnese dvojice autorů Daniel Vondrák a Anna Tichá z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Redakční rada a redakce Živy ocenily jejich text o historii Komořanského jezera. Jedno ze Zvláštních ocenění za popularizaci biologických věd získá Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR, který se zabývá studiem prvohorních členovců, mimo jiné trilobitů.

Již příští pátek odstartuje další ročník projektu občanské vědy, který má za cíl zmapovat nepůvodní druhy živočichů a rostlin v České republice. Biosmršť proběhne od pátku 26. do neděle 28. května a zapojit se do ní může úplně každý. V předcházejícím ročníku přispěli dobrovolníci do databáze více než 250 pozorováními o 17 z 24 vybraných nepůvodních druhů. Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR, kteří jsou v ČR hlavními koordinátory mezinárodního projektu, tak získali cenné informace o šíření i výskytu rostlin a živočichů, kteří by se zanedlouho mohli stát hrozbou.

Úrodu jablek, hrušek, švestek či broskví mohou v nejbližších dnech poškodit škůdci, kteří se řadí mezi obaleče. Aktuálně získávají vhodné podmínky pro svůj rozvoj. Housenky tohoto hmyzu obvykle požírají plody, některé i jiné části stromu, uvedla bioklimatoložka Eva Svobodová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Hrušním a jabloním může hrozit v blízkých dnech i choroba bakteriální spála.

Čeští a slovenští ornitologové analyzovali data u 24 druhů dravců a sov v letech 1913–2017. Výsledky ukázaly, že mezi hlavní příčiny úhynu dravců v Česku patří přímé pronásledování člověkem, tedy otrávení, zastřelení či jiný způsob úmyslného usmrcení. Mnohé druhy navíc ohrožuje neúmyslná, takzvaná antropogenní úmrtnost, jako jsou střety s vozidly či usmrcení na drátech či sloupech napětí. Právě na řešení ptačí kriminality je potřeba se podle vědců zaměřit v budoucnu, abychom zajistili efektivní ochranu dravců a sov, z nichž mnohé druhy patří k ohroženým. Studii zveřejnil prestižní vědecký časopis Biological Conservation.