Archiv Fotoreportáže

Podobá se světoznámému anglickému monumentu Stonehenge, je ovšem o 1500 let starší. K čemu pravěký rondel na okraji obce Vinoř sloužil? Mohl plnit náboženské funkce, nebo byl snad místem každodenního setkávání našich dávných předků? Kdo a proč tuto kruhovou stavbu vybudoval? Na tyto i další otázky by měl odpovědět výzkum vedený pražským Archeologickým ústavem AV ČR. Odborníci mají ojedinělou příležitost místo prozkoumat, a to téměř v celém rozsahu.

Po dvouleté pauze vynucené pandemií covidu-19 se v úterý 10. ledna 2023 v Národním divadle v Praze opět uskutečnilo slavnostní novoroční představení, které spolupořádala Akademie věd ČR. Své spolupracovníky, kolegy, přátele, vědce a vědkyně, členy vlády a parlamentu a další vážené hosty tentokrát pozvala na komediální operu Lazebník sevillský Gioachina Rossiniho. Podle předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové patří věda a umění neodmyslitelně k sobě a pomáhají nám překonat i těžké chvíle. Ve svém projevu před představením připomněla, že Akademie měla v minulosti umění přímo v názvu. Předchůdkyně dnešní instituce vznikla v roce 1891 jako Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.   

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Laboratoř plazmových technologií, detašované pracoviště Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, se nachází v nenápadné přízemní budově v průmyslovém areálu v pražských Letňanech. Experimenty, na kterých pracují zdejší odborníci, spadají především do oblasti základního výzkumu, ale výsledky přesahují i do aplikační sféry. Využití mohou najít například i v tokamaku, kde běžné konstrukční materiály nestačí. „Podílíme se na vývoji speciálních materiálů, které odolají vysokým tlakům, teplotám a působení plazmatu uvnitř reaktoru,“ vysvětluje vedoucí laboratoře Marek Janata.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Obec Jenštejn se nachází severovýchodně od Prahy. Turistu by červená značka zavedla ke zřícenině stejnojmenného hradu, najdeme tu ale také náves s kapličkou, na které se nachází jedna zajímavá brána – vede do areálu Depozitáře a Digitalizačního centra Knihovny AV ČR. Původně tři statky, dnes místo, kde se nacházejí dvě odborná pracoviště, jejichž účel a činnost ocení zejména milovníci knih.

Milešovka je se svou výškou 837 metrů nad mořem nejvyšší horou Českého středohoří a dominantou svého okolí. Na počátku 20. století zde vznikla meteorologická observatoř, která je v provozu nepřetržitě až do současnosti. Dnes má pozorovatelnu na Milešovce na starosti Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Na Hromovou horu, jak se jí kdysi dávno také říkalo, jsme se zajeli podívat. Průvodcem nám byl vědec a popularizátor Petr Zacharov.

Pondělní ráno jako každé jiné, řeklo by se. Ne však pro čtyřicítku učitelek a učitelů ze základních a středních škol, kteří namísto za katedru zasedli zpět do školních lavic. Ve dnech 3. až 5. října 2022 se totiž zúčastnili Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy, kterou pro ně v rámci projektu Otevřená věda společně přichystala tři pracoviště Akademie věd ČR – Ústav pro jazyk český, Ústav pro českou literaturu a Středisko společných činností. Jubilejní, 10. ročník vzdělávacího kurzu se konal v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze a účastníkům představil zajímavá témata a poslední trendy v českém jazyce a literatuře.

Jde o nejvíce prozkoumaný les v Česku. Žofínský prales v Novohradských horách se jako jeden z mála ubránil zásahům člověka, sekerám i motorovým pilám. Příroda si tady vládne sama už téměř 200 let a vědcům dává nahlédnout do jedinečného světa. Pod odborným dohledem jsou v něm mimo jiné tisíce stromů.

Zahrádky bývaly ve středověku součástí klášterních komplexů, ale postupně se nacházely i při obydlí obyčejných lidí. Nejstarší písemný doklad o existenci domácích zahrádek v českém prostoru pochází z roku 1227. Píše se v něm, že vedle obilí se odváděl desátek také z rostlin pěstovaných tzv. při domě (mák, šafrán, řepa, len, čočka, zelí). Zahrádka pěstovaná podle středověkého vzoru vyrůstá již druhým rokem ve skanzenu Curia Vítkov u Liberce. Je součástí experimentu Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku (DaR) při Historickém ústavu AV ČR. Projekt se uskutečňuje díky podpoře ze Strategie AV21.

Pobýval zde například spisovatel Franz Kafka, možná byl zdejší zámek dokonce inspirací pro jeho slavný román. Náročná rekonstrukce objektu zahrnující i zahradu, rybník a park trvala dva a půl roku a stála téměř čtvrt miliardy korun. V květnu 2022 zámek slavnostně otevřela Akademie věd ČR pro návštěvníky z akademické sféry i pro veřejnost. Sloužit bude jako hotel, wellness, restaurace, prostor pro kongresy či svatby.

Po dvouleté odmlce způsobené pandemií covidu-19 se v Obecním domě konal slavnostní koncert určený pro Akademii věd ČR, její zaměstnance a pozvané hosty. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pod vedením dirigenta Jaca van Steena odehrál Šestou symfonii Gustava Mahlera.