Zastavte se u mladých nadějných vědců. Naše badatelská jízda vás vezme do dávného světa trilobitů, současného virtuálního světa sociálních sítí, profrčíme studiem klimatické změny i toho, jak matematika ovlivňuje předpověď počasí anebo focení na mobil. A nezůstaneme jen na naší planetě, ale odbočíme i do vesmíru. Svých spolucestujících z vědeckého autobusu se navíc můžete ptát i vy. Třeba na to, proč se dá matematika přirovnat k práci s kladivem a jak se v ní odhalují chyby, proč si paleontolog nechává šít u švadleny modely trilobitů, jak nás ovlivňuje Instagram i globální oteplovaní. A co si případně sbalit na cestu na Mars.
Pozvání přijali:
Lukáš Laibl je z Geologického ústavu AV ČR, jeho poznávajícím znamením je, že sebou téměř neustále nosí trilobita. Ať už toho skutečného na přednášky, nebo ilustrovaného ze svých knížek. Trilobity jezdí opakovaně zkoumat například do Maroka. A každý den o nich také tweetuje na svém účtu, kde se snaží široké veřejnosti přiblížit zajímavosti o těchto vyhynulých tvorech. Je také autorem kapesního atlasu o trilobitech.
Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu AV ČR je odbornicí na svět sociálních sítích. Řeší například, jak moc musí influencerky odhalit své soukromí fanouškům, aby získali jejich přízeň a laiky. Věnuje se také tomu, jaké nebezpečí na nás ve virtuálním světě číhá a jaká témata se tam řeší. Předmětem jejího zájmu bylo i vystupování prezidentských kandidátů na sociálních sítích během horké fáze kampaně. Zajímají ji také snahy politiků sociální svět ve vašem mobilu regulovat.
Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je odbornicí na studium klimatických změn a jejich dopadů na jednotlivé komunity. Zkušenosti sbírala na Filipínách, v Jihoafrické republice nebo Zambii. Právě ze Zambie se svojí kolegyní Zuzanou Harmáčkovou natočily pro Akademii věd ČR sérii videí o zákulisí vědeckého výzkumu. V nich se vědkyně staly na chvíli vlogerkami, aby veřejnosti odhalily, jak vypadá práce v terénu, jak se badatelé přizpůsobují místním podmínkám a jak zjištěné výsledky mohou pomáhat zlepšit život jejich respondentů.
Chybovat je přirozené, říká Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. A ví, o čem mluví, protože sám navrhuje postupy, jak odhalovat chyby v matematických modelech. Jan Papež se zabývá výpočtovou matematikou a přirovnává svoji práci k dílně plné nástrojů, kam si ostatní chodí pro rady, když řeší složitější problémy. A prozradí vám i to, co se stane, když donutíte matematika skutečně počítat.
Vše, co jste chtěli vědět o Marsu, ale nevěděli jste koho se zeptat. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu se ale nespecializuje jen na tuto planetu, předmětem jeho zájmu jsou i projevy sopečné činnosti napříč Sluneční soustavou. Sám sebe nazývá trochu potrhlým populizátorem vědy, často ho můžete vidět v médiích komentovat události týkají se dění mimo naší planetu a jeho nedávná kniha Vesmírníček získala dokonce nominaci na ocenění Magnesia Litera.
Revizor:
Martina Spěváčková
Průvodčí:
Markéta Růžičková, Eliška Zvolánková
Doba trvání: 90 minut (možnost přicházet i odcházet průběžně)
Termín: 8. června 2023 od 16,00
