Granty
Granty
Projekty v řešení a v udržitelnosti
GA ČR
Název projektu: Proteomická analýza extracelulárních váčků u Huntingtonovy nemoci
Anotace: Huntingtonova nemoc je neléčitelné dědičné neurodegenerativní onemocnění způsobené mutací v genu pro protein huntingtin. V současnosti probíhá vývoj nových terapií s cílem snížit tvorbu mutovaného huntingtinu a oddálit nástup nemoci. Vývoj těchto terapií je komplikován nedostatkem biomarkerů, které by umožnily sledovat účinnost léčby, zvláště v presymptomatickém stadiu. Extracelulární váčky (EV), zejména exosomy, jsou membránou obalené váčky uvolňované buňkami do tělních tekutin. Složení EV a přítomnost huntingtinu či jeho fragmentů mohou odrážet změny v jinak nedostupném centrálním nervovém systému. Cílem projektu je zmapovat proteinové složení EV v mozkomíšním moku a krevní plazmě prasečího modelu Huntingtonovy nemoci a porovnat hladiny vybraných proteinů s EV v krevní plazmě pacientů a zdravých kontrolních osob. Očekáváme, že periferní EV nám pomohou porozumět změnám v centrálním nervovém systému vyvolaným přítomností mutovaného huntingtinu a očekáváme nalezení kandidátních markerů Huntingtonovy nemoci.
Registrační číslo: 19-01747S
Doba řešení: 1. 1. 2019 – 31. 12. 2021
Řešitel: Mgr. Helena Kupcová Skalníková, Ph.D. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
Název projektu: Editace genomu za účelem léčby Stargardtovy choroby - vytvoření prasečího modelu, sledování jeho fenotypu a vývoj léčby
Anotace: Miniprase představuje jedinečný biomedicínský model díky své velikosti a srovnatelným fyziologickým parametrům s člověkem. To platí i pro architekturu sítnice, která je u obou druhů optimalizována pro denní vidění s vysokou koncentrací čípků. Proto jsme se rozhodli vytvořit u miniprasat transgenní model dědičné dystrofie sítnice – Stargardtova choroba typ 1, která je způsobena mutací v genu ABCA4. Navržená editace genu ABCA4 pomocí CRISPR/Cas9 technologie povede k vytvoření nulové mutace (V1973X) v jedno-buněčných embryích miniprasat. Tato embrya budou přenesena do vejcovodů synchronizovaných příjemců. Narozená selata budou genotypizována a vývoj fenotypu choroby bude sledován neinvazivními (OCT, ERG, behaviorální testy) i invazivními metodikami (EM, IHC, WB, qPCR). Pro ošetření transgenních miniprasat linie ABCA4 V1973X budou připraveny vektory, které budou, po testování in vitro, použity pro subretinální aplikaci u transgenních miniprasat ve věku šesti měsíců, kdy lze předpokládat ještě dostatečné množství fotoreceptorů a následný pozitivní efekt editace genomu.
Registrační číslo: 19-09628J
Doba řešení: 1. 1. 2019 – 31. 12. 2021
Řešitel: Prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
Název projektu: Experimentální transplantace buněk retinálního pigmentového epitelu na modelu velkého zvířete
Anotace: Transplantace buněk sítnicového pigmentového epitelu (RPE) derivovaných z lidských indukovaných pluripotentích kmenových buněk (iPSC) je intenzivně studována jako nadějná a eticky přijatelná léčba degenerativních chorob sítnice, jako je věkem podmíněná makulární degenerace. Tento projekt je zaměřen na hodnocení lidských transplantátů iPSC-RPE buněk připravených na nově vyvinutých nanovlákenných nosičích pro implantaci do velkého zvířecího modelu, miniprasete. Hodnocení bude zahrnovat dlouhodobou studii bezpečnosti a účinnosti RPE transplantátu se zaměřením na přežití dárcovských buněk a schopnost transplantátu zachovat strukturu sítnice. Dále bude hodnocena interakce transplantátu s imunitním systémem jak neinvazivními zobrazovacími technikami, tak histologickými analýzami. Primární prasečí RPE buňky budou sloužit jako nízkonákladový referenční model lidských RPE buněk při vývoji techniky dopravy RPE transplantátu. Kombinace klinicky perspektivních buněk a velkého zvířecího modelu poskytne hodnotná data pro další pokrok v transplantačním výzkumu sítnice.
Registrační číslo: 18-04393S
Doba řešení: 1. 1. 2018 – 31. 12. 2021
Řešitel: MUDr. Taras Ardan, Ph.D. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
Název projektu: Rozdíly v regulaci kontrolních bodů buněčného cyklu mezi zygotou a 2-buněčným embryem
Anotace: Během preimplantačního vývoje je v zygotě dlouhá G1 fáze a krátká G2 fáze, avšak v 2-buněčném embryu je extrémně krátká G1 fáze a velmi dlouhá G2 fáze. V somatických buňkách hrají checkpoint kináza 1 (CHK1) a její substrát CDC25A fosfatáza důležitou roli v kontrolních bodech buněčného cyklu s cílem ochránit integritu genomu. Vyřazení genu (knock-out) u myši pro Chk1 a Cdc25A vede k postimplantační letalitě, avšak preimplantační vývoj je normální, pravděpodobně v důsledku maternální exprese těchto genů. Funkce CHK1-CDC25A signalizace je v preimplantačním vývoji savců zcela neznámá. Během předběžné studie jsme zjistili, že CHK1 je nezbytná pro signalizaci kontrolního bodu v 2-buněčném embryu, nikoliv však v zygotě, která však pro mitózu vyžaduje CDC25A. Pomocí oocytárně specifické deplece genů pro Chk1 a Cdc25A a v kombinaci s pokročilými technikami mikroskopie živých buněk objasníme podstatu rozdílů v signalizaci a fungování kontrolních bodů buněčného cyklu mezi zygotou a 2-buněčným embryem, které přispívají k rozdílům v postupu buněčným cyklem mezi zygotou a 2-buněčným embryem.
Registrační číslo: 20-27742S
Doba řešení: 1. 1. 2020 – 31. 12. 2022
Řešitel: RNDr. Dávid Drutovič, Ph.D. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
MZ ČR
Název projektu: Nové minimálně invazivní možnosti léčby pooperační recidivy Crohnovy choroby na experimentálním modelu.
Anotace: U velké části pacientů operovaných pro Crohnovu dojde v oblasti střevní anastomózy k recidivě. Medikamentózní léčba je v těchto případech většinou neúčinná a pacienti musejí být re-operováni. Nové endoskopické techniky by mohly oddálit nebo zcela eliminovat potřebu re-resekce a tím zlepšit kvalitu života nemocných a redukovat náklady na léčbu. Předpokládaným přínosem projektu je experimentální zhodnocení nových minimálně invazních metod léčby recidivy Crohnovy choroby včetně navržení funkčního terapeutického algoritmu. Během projektu dojde k vytvoření a testování unikátního zvířecího modelu, který bude použitelný i pro další studie. Projekt podporuje rozvoj nových léčebných postupů na základě modelů, využití nových technik s cílem snížení potencionálních komplikací a mezioborovou spolupráci chirurgů a gastroenterologů.
Registrační číslo: NU19-08-00449
Doba řešení: 1.5. 2019 – 31.12. 2022
Řešitel: MUDr. Ondřej Ryska, Ph.D. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
Spoluřešitel: MUDr. Jaroslav Kalvach Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha
MŠMT
Název projektu: Centrum nádorové ekologie - výzkum nádorového mikroprostředí v organizmu podporujícího růst a šíření nádoru
Anotace: Zhoubné nádory představují složitý ekosystém tvořený kromě maligních buněk i buňkami podpůrnými, které významnou měrou ovlivňují růst většiny nádorů. V onkologii zatím dominují snahy zasahovat přímo nádorové buňky. Terapeutický zásah do podpůrné složky nádorového ekosystému ale také může mít velké dopady na maligní buňky. V navrženém projektu budeme designovat látky pro potřeby možné inovativní onkologické terapie. Řešitelský tým dosud získal přes 70 relevantních patentů včetně mezinárodních.
Je spolufinancován Evropskou unií.
Registrační číslo: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000785
Doba řešení: 1.9. 2018 – 30.6. 2023
Řešitel: prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc. Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta
Spoluřešitel: Mgr. Michal Kolář, PhD. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Spoluřešitel: Mgr. Helena Kupcová Skalníková, PhD. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
Název projektu: Proteomická charakterizace povrchových membránových proteinů, sekretomu a exosomů lidského buněčného modelu Huntingtonovy choroby.
Anotace: Hlavním účelem projektu je objasnění změn ve složení povrchových a sekretovaných proteinů nervových kmenových buněk způsobených přítomností mHTT a dále změn v proteomu a miRNA obsahu exosomů těmito buňkami vylučovanými. To přinese nové poznatky o vývojových změnách způsobených přítomností mHTT a přispěje k objasnění příspěvku buněčně autonomních a mezibuněčných mechanismů k patogenezi HD. Specifický cíl 1: Charakterizace povrchových proteinů kontrolních a HD NSC pomocí cell surface capture technology a LC-MS analýzy. Specifický cíl 2: Analýza sekretovaných růstových faktorů, cytokinů a chemokinů v médiu kontrolních a HD NSC pomocí Luminex xMAP technologie. Specifický cíl 3: Analýza celkového proteomu exosomů uvolňovaných z kontrolních a HD NSC pomocí necílené (shotgun) LC-MS analýzy. Specifický cíl 4: Analýza miRNA přenášených exosomy uvolňovanými z kontrolních a HD NSC pomocí RNAseq analýzy.
Registrační číslo: LTC18079
Doba řešení: 20.5. 2018 – 15.9. 2021
Řešitel: Mgr. Petr Vodička, PhD Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
Název projektu: Genová terapie neuropatické bolesti a svalové spasticity pomocí subpiální aplikace AAV vektorů v oblasti míšních kořenů sedacího nervu a míšního poškození u miniprasat
Anotace: Předložený projekt je založen na efektivní spolupráci mezi českým partnerem, Ústavem živočišné fyziologie a genetiky, AVČR v Liběchově (UŽFG), Laboratoří buněčné regenerace a plasticity a americkou Laboratory of neuroregeneration na University of California v San Diegu (UCSD). Velkou předností tohoto projektu je fakt, že oba partneři již společně realizovali experimenty v oblasti buněčné terapie míšního poškození na modelu hlodavců a miniprasat (Navarro et al., 2012; Juhasova et al., 2015; Miyanohara et al., 2016; Tadokoro et al., 2017). Tato skutečnost dává záruku, že i navržené společné experimenty v nové oblasti, kterou představuje genová terapie chronické neuropatické bolesti a svalové spasticity, budou realizovány na vysoké metodické úrovni. Všechny dosažené výsledky základního výzkumu budou společně vyhodnoceny a připraveny pro publikace v mezinárodních, impaktovaných časopisech v daném oboru. Protože navržené experimenty budou realizovány na biomedicínském modelu miniprasete, dosažené výsledky budou mít nejen povahu primárních vědeckých informací, ale budou mít také značný význam pro budoucí klinickou aplikaci genové terapie chronické neuropatické bolesti a svalové spasticity. Proto jsou v závěrečné fázi projektu plánovány kontakty a konzultace s klinickými neurochirurgickými a neurologickými týmy, které umožní vypracování reálných protokolů, které budou následně předloženy k posouzení příslušným orgánům, které rozhodnou o budoucím použití genové terapie pro tato, dosud medikamentózně obtížně zvládnutelná onemocnění.
Registrační číslo: LTAUSA19029
Doba řešení: 1.1. 2020 – 31.12. 2022
Řešitel: Prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
Název projektu: Dynamika dělícího vřeténka a segregace chromosomů během meiotického zrání oocytů
Anotace: Cílem projektu mezinárodní spolupráce s Dr. Karen Schindler z Rutgers University, NJ je objasnění role RAN.GTP (monomérní G-protein) a Aurora kináz (A, B, C) a jejich vzájemné interakce v precizní regulaci dynamiky dělícího vřeténka a segregaci chromosomů ve vztahu k neplodnosti. Budou kombinovány techniky molekulární genetiky (mutantní linie myší – germ line knock-out a kondicionální knockout) s technikami konfokální mikroskopie využívajících biosensorů pro monitorování lokální aktivity jednotlivých signálních drah. Z pokročilých mikroskopických technik bude pro potřeby projektu adaptována technika FLIM - Fluorescence-lifetime imaging microscopy.
Registrační číslo: LTAUSA17097
Doba řešení: 1.6. 2017 – 31.12. 2021
Řešitel: RNDr. Dávid Drutovič ,Ph.D. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
TA ČR
Název projektu: Inerciální systém pro měření a analýzu chůze prasat
Anotace: Cílem navrhovaného projektu je vytvoření systému a protokolu pro měření a analýzu chůze prasat. Systém bude obsahovat sadu inerciálních měřicích jednotek a nově vytvořený specializovaný software (SW) pro zpracování a analýzu naměřených signálů. Výstupem SW bude škála vypočítaných chůzových parametrů. Záměrem je poskytnout výzkumným i komerčním organizacím ucelený produkt pro analýzu chůze prasat. Tento nástroj bude snadno použitelný, s grafickým uživatelským rozhraním pro zobrazení naměřených signálů a export dat. Aplikační garant a cílové organizace budou moci využívat komerčně dostupný produkt místo nutnosti vytváření svých vlastních nástrojů pro analýzu chůze před započetím výzkumu. Ve výsledku to povede ke snížení nákladů studií. Vývoj systému bude dokončen před ukončením projektu.
Registrační číslo: TJ02000092
Doba řešení: 1.3. 2019 – 28.2.2021
Řešitel: Ing. Tereza Duspivová České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství
Spoluřešitel: Ing. Zdenka Ellederová, Ph.D. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
Název projektu: Standardizované kultivace, transplantace a uchovávání RPE buněk za účelem léčení věkem-podmíněné makulární degenerace (AMD)
Anotace: Cílem projektu je vývoj standardizované, bezpečné a účinné metody pro léčení suché formy věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), pro kterou dosud neexistuje účinné léčení. Projekt usiluje o přenesení buněčná terapie AMD založené na transplantci pigmentových epiteliálních buňek sítnice (RPE) do klinických studií. Dílčí cíle projektu:1. izolace a kultivace lidských RPE buněk (hRPE), jak primárních hRPE buněk, tak hRPE buněk derivovaných z lidských indukovaných pluripotentních buněk (hiPS) 2. příprava nanovkákenných nosičů 3. transplantace nosičů pokrytých RPE buňkami do subretinálního prostoru 4. Neinvazivní (OCT, mfERG) a invazivní (IHC a TEM) post-operační monitorování 5. zavedení protokolů správné laboratorní praxe (GLP) pro izolaci, dlouhodobé uchovávání buněk a transplantaci.
Registrační číslo: TO01000107
Doba řešení: 1.1. 2021 – 30.4.2024
Řešitel: prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
Spoluřešitel: MUDr. Miroslav Veith Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Spoluřešitel: Professor Goran Petrovski, MD, PhD, Dr habil University of Oslo, Center for Eye Research
Spoluřešitel: Ing. Hana Studenovská, Ph.D. Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.
