Výzkum

Viditelné světlo ze zdroje vzdáleného od Země 10 miliard světelných let se podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června 2021 třem dalekohledům. Dva z nich  – robotické dalekohledy – provozují české instituce – D50 umístěný v Ondřejově spravuje Astronomický ústav AV ČR (ASÚ), druhý, FRAM-ORM, se nachází na španělském ostrově La Palma. Třetí dalekohled, Mini-MegaTORTORA, je instalován v ruském Nižním Archizu. Mezinárodní tým publikoval studii tohoto mimořádného zdroje v květnovém čísle časopisu Nature Astronomy.

Síťoví experti z celého světa diskutovali současný stav a vývoj přenosů dat z urychlovače LHC v CERN a dalších vědeckých experimentů náročných na velké datové přenosy. Během setkání LHCOPN-LHCONE ve Fyzikálním ústavu se ve dnech 18.–19. dubna sešlo fyzicky i virtuálně více než 70 odborníků, kteří se shodli na nutnosti rozšiřování využití protokolu IPv6 a posilování síťových spojení pro pokrytí potřeb velkých projektů.

Prohodit při obouvání levou botu za pravou je nepříjemné, ale zaměnit stejným způsobem při výrobě léčiv molekuly může být osudné – místo léku vznikne jed. Tomu pomůže zabránit nová metoda týmu mezinárodních vědců vedeného Lukášem Palatinusem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Unikátní postup určování polohy atomů v krystalech publikoval v minulém týdnu časopis Nature Chemistry.

Na začátku dubna 2023 jsme zaznamenali rekordní přenosy dat do Tier-2 centra ve FZU po síti LHCONE. Po této lince s kapacitou přenosu 100 Gbps jsme za 3 dny přijali více než 1 PB dat experimentu ATLAS.

Tim Verhagen, nizozemský vědec z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, se v rámci ambiciózního projektu pokouší vytvořit nový typ materiálu, který bude mít při pokojové teplotě současně feromagnetické i feroelektrické vlastnosti. Projekt, který financuje Evropská rada pro výzkum (ERC), se věnuje nanášení velmi tenkých jednoatomových vrstev různých materiálů na sebe, čímž se vytvoří tzv. 2D sendvič.