Jiří Mrázek se narodil 17. dubna 1923 v Praze. Vystudoval fyziku a astronomii na Univerzitě Karlově, zároveň se však věnoval svým četným koníčkům, a to na vysoké úrovni. Byl juniorským mistrem ČSR v šachu, československým rekordmanem v rychlotelegrafii a renomovaným amatérem vysílačem (značka OK1GM). Pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze, kde stál u zrodu ionosférického oddělení a observatoří v Průhonicích a v Panské Vsi. Zabýval se geomagnetickými jevy, ionosférou a šířením elektromagnetických vln. Zajímal se o kosmonautiku a stal se jejím televizním a rozhlasovým propagátorem. V přímých přenosech komentoval přistání astronautů misí Apollo na Měsíci. Popularizoval též nástup výpočetní techniky do praktického života. V rozhlase měl pravidelnou rubriku zaměřenou na dálkový příjem rozhlasových vysílačů. Ke konci života těžce onemocněl a věnoval se duchovnímu rozměru lidského bytí. Zemřel 14. listopadu 1978.

• Databáze knih - Jiří Mrázek
• wikipedia.org - Jiří_Mrázek
• OK2KKW.com - Rozloučení s dr. Jiřím  Mrázkem

Dne 25. 3. organizujeme ve spolupráci s ČHMÚ Den otevřených dveří na meteorologické observatoři Milešovka. V rámci této akce bude zpřístupněna jižní část areálu observatoře s možností vyhlídky a v pravidelných intervalech bude v přednáškovém sále probíhat přednáška o měření oblačnosti na stanici.

Vzhledem ke stavebním a statickým úpravám na věži observatoře je VĚŽ S VYHLÍDKOVÝM OCHOZEM UZAVŘENA. Omlouváme se.

Observatoř Milešovka. foto: Lukáš Ronge.

Pozvánka na podzimní cyklus interních seminářů ÚFA AV ČR, v.v.i.

které se konají vždy ve čtvrtek od 14 hodin v zasedací místnosti ÚFA.

(2.patro, č. dveří 201), Boční II 1401, Praha 4 – Spořilov

30. 3. Jan Souček: Plazmové vlny měřené přístrojem RPW-TDS na Solar Orbiteru / Plasma waves observed by the RPW-TDS instrument on Solar Orbiter

20. 4. Tomáš Krauskopf: Trendy vnitrosezonní proměnlivosti teploty v Evropě / Trends in intraseasonal temperature variability in Europe

27. 4. Vratislav Krupař: Vícedružicové pozorování slunečních rádiových emisí / Multi-spacecraft observations of solar radio emissions

4. 5. Štěpán Štverák: Vliv interakce družice s plasmatem na měření elektronů na Solar Orbiteru / Plasma interaction effects on electron measurements on board Solar Orbiter spacecraft

18. 5. Kateřina Podolská: Kosmické počasí a produkce beryllia 7 v atmosféře / Space weather related production of Beryllium 7

1. 6. Róbert Kvak: Horský terén ako modifikátor supercelárneho prostredia / Mountainous terrain as a modifier of supercell environment

15. 6. Jacek Kerum: Meteorologické podmínky pro bezmotorové létání

Rozhovor Jroslava Chuma a Jiřího Baše s rektorem Universidad Nacional de Tucumán o rozvoji splupráce a nové zdejší instalaci na ÚFA vyvinutého Dopplerovského radaru pro studium ionosférických poruch a jejich šíření (ve španělštině). Více se ve španělštině dočtete na stránkách univerzity.

Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem.

Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před více než sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? Napoví další epizoda podcastu Věda na dosah.

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

  

---

O výzkumu atmosférických jevů, nepředvídatelnosti počasí, Milešovce a práci Miloslava Müllera a Petra Zacharova si můžete přečíst v hlavním tématu časopisu A / Věda a výzkum 4/2021.

4/2021 (verze k listování) 4/2021 (verze ke stažení)  

Další informace:

• tisková zpráva na webu AVČR
• celá tisková zpráva ÚFA AVČR
• studie v časopise Journal of Hydrology

Neobvyklé a četné vlny horka v letech 2010 až 2019 jsou reálnou hrozbou pro zdraví a život lidí, zejména ve městech s hustou zástavbou. Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích. Vliv horka na úmrtnost v Praze v letech 1982–2019 zjišťovala studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky analýzy uveřejnil odborný časopis Urban Climate.