Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Dvojhvězdnost horké eruptivní hvězdy
Jedním z vedlejších objevů družicových hledačů exoplanet bylo odhalení velmi mohutných erupcí u hvězd podobných Slunci. A vlastně i u hvězd mnohem teplejších než je Slunce, u nichž se takové jevy neočekávaly. Olga Maryeva z ASU stála v čele týmu, který se věnoval monitoringu hvězdy HD 36030 s cílem odhalit původ u ní pozorovaných erupcí.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2023
Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru. Už sedmnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných právě astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím právě probíhá v Karlových Varech - od 23. do 26. května 2023.
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 19. a 20. května
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer navíc za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky či pro rodiny s dětmi – hvězdárna je krásná a zajímavá. Vstup i doprovodný program zdarma.
Na čem pracujeme: Spin černé díry určovaný z rentgenové polarimetrie
Černé díry ve vesmíru zahaluje celá řada tajemství. Jistě je to i proto, že informace o jejich vlastnostech získáváme jen zprostředkovaně. Odborníci, mimo jiné z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, ověřovali, zda je možné s pomocí rentgenové polarimetrie získané družicí IXPE určit vlastnosti černých děr v rentgenových dvojhvězdách.
Jeden z nejjasnějších gama záblesků byl pozorován českými dalekohledy
Viditelné světlo ze zdroje vzdáleného od Země 10 miliard světelných let se podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června 2021 třem dalekohledům. Dva z nich – robotické dalekohledy – provozují české instituce – D50 umístěný v Ondřejově spravuje Astronomický ústav AV ČR (ASÚ), druhý, FRAM-ORM, se nachází na španělském ostrově La Palma. Třetí dalekohled, Mini-MegaTORTORA, je instalován v ruském Nižním Archizu. Mezinárodní tým publikoval studii tohoto mimořádného zdroje v květnovém čísle časopisu Nature Astronomy.
Na čem pracujeme: Hodnocení prvního testu planetární obrany
Byl to první test možné planetární obrany před možnými důsledky drtivého dopadu kosmické planetky na Zemi. 26. září 2022 přesně v 23:14 světového času narazila do tělesa Dimorphos sonda DART. Předpovědi možných výsledků byly různé a hodnocení přichází nyní v sérii článků přijatých k publikaci v prestižním časopise Nature. Jeden z těchto článků si nyní představme podrobněji.
Zveme vás na Radarovou louku naší hvězdárny, kde v sobotu 13. května od 14 hodin zazní tóny hudby vážné, rockové i folkové. Zahrají Jers duo: Jaroslav Pelikán – příčná flétna, Jaroslav Novák – kytara, Tereza Bucharová – violoncello (host), dále rodinná kapela Barcza hrající progresivní rock a Jirka Skála s kamarády, který na kytaru zahraje téměř vše a ještě si s ním zazpíváte.
Český analyzátor na sondě k ledovým měsícům Jupiteru se již ozval
V pátek 14. dubna ve 14:14 středoevropského letního času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala meziplanetární sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) na svou dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Sonda se již záhy po startu přihlásila řídícímu středisku Evropské vesmírné agentury v německém Darmstadtu a rozvinula své obrovské sluneční panely.
Srdečně Vás zveme na společnou akci Základní školy bratří Fričů Ondřejov a Astronomického ústavu AV ČR. Přijďte se v sobotu 29. května podívat a podpořit žáky 5. třídy na akci, kterou si sami žáci připravili. Podporujeme zdravý pohyb!
Večer 23.4.2023 byla z území ČR viditelná nápadná polární záře. Na videu, které tento úkaz zachycuje, se objevuje za pokročilého soumraku u severního obzoru (tj. spodního okraje zorného pole objektivu typu rybí oko) jako zelenavé skvrny různé velikosti a intenzity, které postupně mohutní, velmi rychle se mění a přesouvají po obloze. Krátce nato se knim přidává červený pás táhnoucí se od východu na západ a sunoucí se pomalu od severu přes zenit dále k jihu.
Mezinárodní solarografické setkání 2023: Mezi vědou, uměním a vzděláváním
Solarografie spojuje umění, fotografii a vědu a vytváří jedinečné snímky oblohy. K prozkoumání této neobvyklé metody astrofotografie zveme nadšence fotografy, umělce, učitele, vědce a vlastně každého, kdo má zájem vyzkoušet si něco nového. Vítán je každý bez ohledu na zkušenosti.
Včera ráno se objevila v médiích po celém světě zpráva o jasném záblesku, který 19. dubna večer ozářil ukrajinské hlavní město Kyjev. Jak jsme již včera dopoledne sdělili České tiskové kanceláři, jednalo se o velmi jasný bolid, tj. světelný úkaz způsobený průnikem meziplanetárního tělesa (malé planetky) do zemské atmosféry. Bolid byl zaznamenán kamerami Evropské bolidové sítě umístěnými na východním Slovensku (Kolonica a Stará Lesná). Evropská bolidová síť je projekt Astronomického ústavu AV ČR a na Slovensku je provozována ve spolupráci s Astronomickým ústavem Slovenské akademie věd.
Zveme vás na rozhlasovou procházku ondřejovskou hvězdárnou
V Ondřejově na Praze-východ stojí na vrchu jménem Manda už 125 let hvězdárna. Není ovšem lidovou hvězdárnou, která nabízí pohled na noční oblohu. Přesto se do ní můžete vydat na prohlídku, navíc se můžete projít krásně upraveným parkem. Celým areálem hvězdárny vás v pořadu "Tady to znám" stanice Český rozhlas Region provede tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Pavel Suchan.
Na čem pracujeme: Okamžitá emise a časný optický dosvit dvou vysokoenergetických gama záblesků
Martin Jelínek, Jan Štrobl a René Hudec z ASU a studentka Alžběta Maleňáková z Astronomického ústav Univerzity Karlovy byli součástí rozsáhlého mezinárodního týmu, který ze zabýval velmi podrobným studiem dvou zajímavých záblesků záření gama. V práci se zabývají jednak popisnými vlastnostmi, ale hlavně se autoři snažili určit, co bylo jejich původcem a jaké mechanismy hnaly jejich energetické výtrysky.
Přijďte se v pátek 21. dubna (9 až 15 hodin) dozvědět něco víc o Zemi a také o vesmíru. Tři ústavy Akademie věd - Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav - pro vás připraví svá stanoviště. Od kolegů geofyziků se dozvíte např. o vzniku zemětřesení, magnetismu, sopečné činnosti a dalších jevech, na našem stanovišti najdete dalekohled a možná se podaří pozorovat i Slunce, když ale vyhrají mraky, tak aspoň vzdálené pozemské objekty.
Po jednodenním odkladu kvůli počasí sonda JUICE 14. dubna odstartovala. Podívejte se na reportáž České televize ze startu a rozhovory s Radkem Lánem a Ondřejem Santolíkem z Ústavu fyziky atmosféry a také s Jaroslavem Laifrem z Astronomického ústavu AV ČR.
Evropská kosmická agentura (ESA) vyšle PLATO do vesmíru na konci roku 2026, už nyní je ale v pokročilé fázi příprav, např. kamery prošly vibračními testy. Bude se jednat o největší kamerový systém, který se do vesmíru kdy dostal. A na převoz celkem 26 kamer určených pro sondu byly právě v České republice vyvinuty a vyrobeny speciální transportní kontejnery (viz fotografie z přednášky profesorky Heike Rauer o spolupráci napříč Evropou).
Na čtvrtek 13. dubna ve 14:15 středoevropského letního času (SELČ) je naplánován start obří meziplanetární sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer). Sonda se vydá na osm let dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Na prvním z velkých projektů programu Cosmic vision Evropské vesmírné agentury (ESA) se významně podílí i česká Akademie věd. Více v tiskové zprávě Akademie věd.
Komentovaný přenos ze startu sondy JUICE k Jupiteru
Ve čtvrtek 13. dubna v 13:50 se budete moci připojit ke komentovanému přímému přenosu startu sondy JUICE k Jupiteru. Na průzkum planety Jupiter a především jeho tří ledových měsíců se vydává jedna z největších meziplanetárních sond. Evropská kosmická agentura (ESA) ji vyšle na raketě Ariane V z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně a ke svému cíli vzdálenému téměř miliardu kilometrů dorazí po osmiletém putování Sluneční soustavou.
Rozhovor s Janem Vondrákem z Oddělení galaxií a planetárních systémů a také předsedou České astronomické společnosti v letech 2010–2017 byl otištěn péčí redaktorky Jany Žďárské v Československém časopise pro fyziku.
A když už se tyhle svátky odvíjejí od prvního jarního úplňku, tak přidáváme pár informací. Datum Velikonoční neděle se pohybuje od 22. března do 25. dubna. Podle definice nastává Velikonoční neděle po prvním jarním úplňku. To zní jasně a jednoduše. Ale především platí jen jedno datum začátku jara a také několik výjimek.
V pořadu České televize WIFINA se můžete se svými dětmi podívat na reportáž z kopule a také z řídící místnosti největšího českého dalekohledu. Průvodcem z našich řad vám bude ředitel Astronomického ústavu AV ČR Dr. Michal Bursa.
Ale historická thuje (zerav), která byla zasazena na ondřejovské hvězdárně brzy po jejím vzniku, když ještě byla soukromou observatoří Josefa Friče, pomalu umírala. Přes 100 let starý strom už nešel zachránit a ne každý z nás se s tím dobře srovnává. Druhá thuje zůstává. A otevřel se nezvyklý výhled. Z kmene poraženého stromu umístíme „koláč“ na památku nejen tohoto stromu, ale také počátků hvězdárny.
Na čem pracujeme: Kinematika plynných ohonů galaxie ESO 137-001
Tlak okolního prostředí je jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje vývoj galaxií v rámci hustých galaktických kup. V tomto ohledu je jednou z nejzkoumanějších galaxií ESO 137-001. Pavel Jáchym z ASU přispěl k poznání kinematiky plynu v plynných ohonech této galaxie.
Na čem pracujeme: Dvojhvězdnost horké eruptivní hvězdy
Jedním z vedlejších objevů družicových hledačů exoplanet bylo odhalení velmi mohutných erupcí u hvězd podobných Slunci. A vlastně i u hvězd mnohem teplejších než je Slunce, u nichž se takové jevy neočekávaly. Olga Maryeva z ASU stála v čele týmu, který se věnoval monitoringu hvězdy HD 36030 s cílem odhalit původ u ní pozorovaných erupcí.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2023
Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru. Už sedmnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných právě astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím právě probíhá v Karlových Varech - od 23. do 26. května 2023.
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 19. a 20. května
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer navíc za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky či pro rodiny s dětmi – hvězdárna je krásná a zajímavá. Vstup i doprovodný program zdarma.
Na čem pracujeme: Spin černé díry určovaný z rentgenové polarimetrie
Černé díry ve vesmíru zahaluje celá řada tajemství. Jistě je to i proto, že informace o jejich vlastnostech získáváme jen zprostředkovaně. Odborníci, mimo jiné z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, ověřovali, zda je možné s pomocí rentgenové polarimetrie získané družicí IXPE určit vlastnosti černých děr v rentgenových dvojhvězdách.
Jeden z nejjasnějších gama záblesků byl pozorován českými dalekohledy
Viditelné světlo ze zdroje vzdáleného od Země 10 miliard světelných let se podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června 2021 třem dalekohledům. Dva z nich – robotické dalekohledy – provozují české instituce – D50 umístěný v Ondřejově spravuje Astronomický ústav AV ČR (ASÚ), druhý, FRAM-ORM, se nachází na španělském ostrově La Palma. Třetí dalekohled, Mini-MegaTORTORA, je instalován v ruském Nižním Archizu. Mezinárodní tým publikoval studii tohoto mimořádného zdroje v květnovém čísle časopisu Nature Astronomy.
Na čem pracujeme: Hodnocení prvního testu planetární obrany
Byl to první test možné planetární obrany před možnými důsledky drtivého dopadu kosmické planetky na Zemi. 26. září 2022 přesně v 23:14 světového času narazila do tělesa Dimorphos sonda DART. Předpovědi možných výsledků byly různé a hodnocení přichází nyní v sérii článků přijatých k publikaci v prestižním časopise Nature. Jeden z těchto článků si nyní představme podrobněji.
