Listopad 1989: Cestou k demokracii
11. 11. – 14. 12. 2019
Výstava přiblíží návštěvníkům prostřednictvím multimediálních technologií atmosféru listopadu a prosince 1989 (nejen) v pražských ulicích.
Události listopadu 1989 patří k nejvýznamnějším dějinným zlomům nedávných československých dějin, jejichž výsledky doposud do značné míry ovlivňují současné životy občanů České republiky.
Výstava přibližuje historické rámce a pamětnické perspektivy sametové revoluce roku 1989. Její časový záběr (s dílčími a nezbytnými kontextovými přesahy) pokrývá události od studentských demonstrací 17. listopadu, přes studentskou a divadelní stávku a vznik Občanského fóra, až po zvolení dramatika, bývalého disidenta a opozičního vůdce Václava Havla prezidentem na konci prosince 1989.
Vedle zveřejnění unikátních dobových materiálů či retrospektivně pořízených pamětních svědectví v podobě orálně-historických rozhovorů patří mezi hlavní ideové cíle výstavy snaha o zdůraznění skutečnosti, že pro společnost klíčové hodnoty jako demokracie, svoboda, pluralita, názorová otevřenost a tolerance nejsou samozřejmým a jednorázovým ,,darem”, který revoluce přinesla, ale jsou spíše cestami a podobami, které jsou kontinuálně (znovu)vytvářeny.
Vzhledem k tomu, že je v bytostném zájmu každé demokratické společnosti o takové hodnoty neustále pečovat, představuje výstava jeden z příspěvků Akademie věd ČR k obohacení a potenciální kultivaci veřejné debaty v čase jubilejního třicátého výročí listopadových událostí roku 1989.
Výstava nabízí pestrou paletu multimediálních i klasických exponátů různé provenience. Patří mezi ně záznamy rozhovorů s pamětníky napříč společenskými vrstvami (tj. studentští vůdci, představitelé politických elit a disentu, ale i tzv. obyčejní lidé) ze sbírek Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (včetně nového televizního dokumentu ,,Mladí mladým“, který vznikl ve spolupráci s Českou televizí), artefakty, plakáty a letáky známých i neznámých autorů, petiční archy a prohlášení Občanského fóra, dobové audiovizuální materiály nebo protirežimní (aktivistické) počítačové hry (jejich konverze připravili Jaroslav Švelch a Martin Kouba).
Řada exponátů, dobových dokumentů a artefaktů pochází také z dalších archivních a muzejních institucí (Národní archiv, Archiv Parlamentu ČR, Muzeum policie ČR, Muzeum a archiv populární hudby – PopMuseum apod.), ale i z osobních sbírek (fond Jiřího Lacmana ze Žižkova).
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.
Ústav pro soudobé dějiny je pracovištěm Akademie věd České republiky. Jeho posláním je provádět základní výzkum českých a československých dějin po roce 1938 v mezinárodním kontextu s přesahem do současnosti (resp. dějin po roce 1989).
Ústav je v současnosti členěn do čtyř tematicky vymezených oddělení a dvou center, které se věnují komplexně pojatému bádání o soudobých dějinách včetně dějin vědy, společnosti, každodennosti, idejí, hospodářských dějin a mezinárodních vztahů. Paralelně s těmito vědeckými útvary existuje také struktura menších, flexibilních pracovních skupin věnovaných aktuálně řešeným grantovým projektům.
Ústav pořádá mezinárodní konference, specializovaná sympozia, workshopy a pravidelné semináře. Vydává několik edičních řad, odborný časopis, vytváří tematické webové portály určené široké odborné i laické veřejnosti a významným způsobem se podílí na popularizaci témat z oblasti soudobých dějin. Spravuje také v českém prostředí unikátní oborovou knihovnu otevřenou odborné veřejnosti, rozsáhlé sbírky dokumentace k soudobým dějinám a systematicky buduje dokumentaci k dějinám po roce 1989, včetně elektronických zdrojů.
