Diverzita lišejníkové flóry České republiky je porovnávána s diverzitou okolních zemí. Krátce je popsán fenomén endemismu. Zmíněny jsou hlavní fytogeografické elementy zastoupené v naší lišejníkové flóře, vždy s vybranými příklady. Změny lišejníkové flóry jsou diskutovány v souvislosti se změnami prostředí. Nejvýznamnějším negativním faktorem je znečištění ovzduší, kde však v poslední době došlo ke změně trendu: zatímco emise oxidu siřičitého významně poklesly, emise dusíkatých látek nadále stoupají. Zajímavý je návrat těch druhů, které patřily mezi kriticky ohrožené. Současné změny v rozšíření mnoha lišejníků jsou značně dynamické a u řady druhů zatím nepříliš zdokumentované. Proto pro zachycení změn a pochopení jejich příčin je velmi důležitý terénní výzkum, který zároveň stále přináší i nálezy druhů z našeho území dosud neudávaných.
The diversity of lichen flora is presented and compared with the neighbouring countries. The main phytogeographic elements are outlined and illustrated with representative examples. Changes in the flora along with the main causal factors are discussed.
-
Nádherné porosty dlouhých stélek provazovek (Usnea) a vousatců (Bryoria) visící z větví ve vlhkých horských lesích jsou velmi nápadné. Najdeme je však jen v oblastech s neznečištěným ovzduším. Foto J. Liška
-
Dutohlávka ježatá (Cladonia portentosa) patří k vzácnějším druhům se suboceánickým rozšířením, vyskytuje se převážně na západě republiky a její areál na našem území doznívá. Od podobných keříčkovitých dutohlávek se liší vzpřímeným (neohnutým) zakončením stélky. Foto J. Liška
-
Dutohlávka hvězdovitá (C. uncialis) – příklad lišejníku s boreálně-temperátním rozšířením. Foto J. Liška
-
Větvičník článkovaný (Evernia divaricata), druh zachovalých horských lesů, je v červeném seznamu hodnocen jako kriticky ohrožený. V současné době se u nás ale šíří na solitérní stanoviště, zejména tenké větvičky trnek a modřínů. Příčiny změny jeho ekologie zatím nejsou jasné. Foto Z. Kyselová
-
Hávnatka bradavičnatá (Peltigera aphthosa) představuje zajímavou lichenizovanou houbu s cirkumpolárním rozšířením žijící v symbióze se dvěma fotobionty – zelenou řasou ve stélce a sinicí uzavřenou v tmavých bradavičnatých výrůstcích (cefalodiích) na líci stélky. Foto J. Liška
-
Terčovka prstencovitá (Arctoparmelia centrifuga) – u nás vzácný glaciální relikt, zato ve Skandinávii častý a nápadný druh. Díky zajímavému růstu stélky tvoří soustředné pruhy. Foto J. Liška
-
Terčovka kápovitá (Hypotrachyna revoluta) patří v ČR k velmi vzácným druhům a zastupuje zde dokonce pantropický element (blíže v textu). Foto J. Liška