Kromě Fakultní nemocnice u svaté Anny se na výzkumu cévních mozkových příhod podílí také Biofyzikální ústav a Ústav přístrojové techniky Akademie věd, Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Masarykův onkologický ústav a firma BioVendor – Laboratorní medicína.
„Spojení různých pracovišť umožňuje vývoj nových postupů nebo léků od prvotního nápadu až po finální látku, která umožní efektivněji rozpouštět vzniklé sraženiny,“ uvedl iniciátor klastru Robert Mikulík, vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA-ICRC).
Každá instituce tvoří článek v řetězci
Každá z institucí tvoří článek ve výzkumném řetězci vedoucím od nápadu až ke konečnému léčivu. „Vznikne-li nový nápad, kolegové z ústavů Akademie věd provedou testování v modelech lidského mozku vytištěného na 3D tiskárně, odborníci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství mohou testovat látky ve zvířecích modelech. Náš výzkumný tým pomocí počítačového modelování a umělé inteligence navrhuje bílkovinu, která dokáže účinně rozložit krevní sraženinu v mozku pacientů,“ řekl vedoucí Loschmidtových laboratoří Jiří Damborský.
Mozková příhoda je jednou z nejčastějších příčin úmrtí
Cévní mozková příhoda postihne v průměru každého čtvrtého člověka, je to jedna z nejčastějších příčin úmrtí a ročně na celém světě postihne přes sedmnáct milionů lidí. Je nejčastější příčinou trvalé invalidity u dospělých a jen v Česku se vyskytne ročně u dvaceti pět tisíc lidí, téměř třetina na její následky zemře.
Cévní mozkovou příhodu způsobuje buď ucpání cévy v mozku krevní sraženinou nebo její prasknutí. Lékaři dokážou pomocí dostupných preparátů rozpustit dvacet až třicet procent krevních sraženin, na ty velké ale léčba účinkuje pouze omezeně. Právě to chce společný výzkum Stroke Brno změnit.