Projekt byl podpořen v rámci programu EXCELES (Program podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví).
Evidenční číslo projektu: LX22NPO5101
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) vznikl 1. června 2022. Pod jednou střechou sdruží cca 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. Zkoumat bude následujících 9 oblastí: (1) Komunikace, riziko a nejistota; (2) Právo a vládnutí; (3) Systémy resilience; (4) Socioekonomické nerovnosti; (5) Polarizace a populismus; (6) Efektivita zdravotního systému; (7) Vzdělávání; (8) Ekonomické dopady; (9) Trh práce. Ve všech těchto oblastech zapojení výzkumníci dlouhodobě rozvíjejí své výzkumné aktivity, avšak projekt SYRI je prvním, který je zaměřen na nová systémová rizika vztažená ke zdravotním a jiných celospolečenským ohrožením typu pandemií.
Projekt je zaměřen na specifické společenskovědní a navazující disciplíny cíleně zaměřené na sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik, zahrnujících obdobná rizika pandemií typu covid-19, tj. souborně zaměřených na problematiku
1. fungování veřejné správy, komunikace veřejné správy s veřejností a chování společnosti v situacích zdravotního ohrožení,
2. efektivity zdravotní péče, životního stylu a jiných sociálně-ekonomických determinant zdravotních rizik i
3. obnovy hospodářství po zdravotních či bezpečnostních krizích z hlediska hospodářské politiky, trhu práce a nezaměstnanosti, lidského kapitálu a vzdělávání nebo řešení nárůstu chudoby.
Více informací o projektu naleznete na www.syri.cz.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 3, zobrazeno 1 - 3)
The upswing in finance in recent decades has led to rising inequality, but do downswings in finance lead to a symmetric decline in inequality? We analyze the asymmetry of the effect of ups and downs in finance, and the effect of increased capital requirements and the bonus cap on national earnings inequality. We use administrative employer–employee-linked data from 1990 to 2019 for 12 countries and data from bank reports, from 2009 to 2017 in 13 European countries.
The analysis is based on a sample of 1015 citizens from Czechia. The cognitive energy literacy index (CELI), based on the knowledge of the energy mix in electricity production and the knowledge of the import/export of electricity in Czechia, is constructed in this article. The research aims to answer the following questions: What is the level of CELI within the population of Czechia? To what extent do the selected socio-demographic indicators affect the CELI?
Covid-19 významně ohrozil nejen zdraví obyvatelstva a fungování zdravotnictví, ale i mnoho dalších oblastí lidského života. Epidemiologická opatření narušila běžné fungování společnosti a odrazila se i ve fungování kriminality a bezpečnostních složek. Proměny a dopady těchto omezení a opatření, zejména omezení pohybu (tzv. lockdowny), dokumentuje zpráva pomocí porovnání struktury a intenzity kriminality "před" obdobím covidu (2018-2019), "během" něj (2020) a "po" něm (2021- 2022).
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter