Literární komunikace ve světle „média“

Záměrem projektu je rozvinout východiska pro zkoumání literatury a ostatních médií na společný základ včetně odpovídajících filosofických a antropologických souvislostí. Jde o první fázi snahy formulovat principy, jež umožňují koordinovat výzkum literatury jako média a médií jako dynamicky propojeného celku vztahů. Iniciační ráz projektu spočívá v tom, že jsou zkoumány podmínky mediálního diskurzu a jejich vývoj v dlouhé historické perspektivě. Pro spojení literární vědy s mediální vědou je totiž třeba začít vysvětlením toho, proč zůstával pojem média a zájem o něj dlouho absentní nebo latentní (to má počátek již v Aristotelově Poetice) a proč se vynořoval teprve postupně. Část odpovědi spočívá v idealistickém dědictví literární estetiky a filosofie. Důvodem je však také omezení mediálních studií na technické aspekty médií. Ukazuje se, jak konkrétně poznamenává historická skrytost mediální problematiky literární vědu 20. a 21. století a proč a v jaké míře zůstává vlastní mediální věda vůči literatuře jako svébytnému médiu povýtce netečná. Tyto otázky jsou prozkoumány v kontextu klíčových oborových tradic a přístupů, jako jsou literárněvědný strukturalismus a sémiotika, teorie intermediality, teorie systémů, mediální filosofie a teorie, filosofie techniky, filosofie a teorie kultury, kritická teorie a filosofická antropologie.

Výzkumný tým čítal devět členů ze čtyř výzkumných pracovišť – kromě ÚČL AV ČR se zapojili také badatelé z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, Ústavu filosofie a religionistiky FF UK a Filosofického ústavu AV ČR. Výzkum je intenzivně diskutován (v letech 2019–2020 mj. v rámci dvou dlouhodobých zahraničních badatelských stáží) rovněž se světovými odborníky na oblast mediality literatury, Johnem Guillorym z New York University, Irinou O. Rajewsky z Freie Universität Berlin a Larsem Elleströmem z Lunds Universitet. Projekt navazuje úžeji také na výzkum intermediality, rozvíjející se v rámci ÚČL AV ČR již od roku 2010.