Eva Hausbacher – „Paměť vyžaduje intervenci v přítomnosti.“ Paměťová topografie ve vyprávění současných autorek východoevropského původu

Prof. Eva Hausbacher (Salcburk) bude v dubnové přednášce Literárněvědného fóra hovořit o paměťové topografii ve vyprávění současných autorek východoevropského původu.

Anotace přednášky

Eva Hausbacher – „Paměť vyžaduje intervenci v přítomnosti.“ Paměťová topografie ve vyprávění současných autorek východoevropského původu

V současné německojazyčné literatuře lze posledních asi 20 let pozorovat tzv. Ost-turn. Autoři a autorky s východoevropským původem vnášejí do německy psané literatury nejen jiné literární tradice a nové jazykové přístupy, ale také odlišný paměťový prostor. V tomto smyslu jsou mnohé z textů významné nejen s ohledem na témata kulturní výměny a migrace, ale i proto, že různými způsoby zacházejí se zde dosud neznámými paměťovými narativy, a tím utvářejí interkulturní diskurz.

První část přednášky nabídne přehled představitelek této literatury, které je už mezitím možné rozdělit do generací (patří mezi ně Julia Kissina, Nataša Vodinová, Olga Martynová, Katja Petrovskaja, Saša Marian Salzmann, Lena Gorelik, Olga Grjasnova, Kateřina Poladjan). O jaké autorky se jedná? Jaké je jejich postavení na německojazyčném literárním trhu? Čím se vyznačují jejich texty? Lze tuto literaturu nějak zobecnit (například: opakující se, častá témata nebo specifický styl psaní)?

Druhá část bude na příkladu konkrétních textů věnována postupu, který je pro tento literární segment příznačný, totiž paměťovotopografickému (erinnerungstopographischen) způsobu vyprávění: jako Travelling Memories jsou texty vznikající v kontextu zkušenosti migrace vystavené performativnímu pohybu vzpomínání, který spojuje „velkou“ a za určitých okolností traumaticky prožívanou „individuální“ historii. Analýza topografického utváření textů ukazuje, že jejich transkulturní rozměr je založen na důrazu na prostupnost a mísení kulturních prostorů. V tematické rovině je pozoruhodné, že transkulturní perspektivizace textů často vyvolává dynamizaci klasických paměťových narativů a umožňuje otevřít nové prostory paměti ve smyslu kritického přepisování (Re-Writing) kanonizovaných reprezentací. V neposlední řadě je nastolena otázka významu ženského autorství pro specifičnost těchto literárních tendencí a jeho úspěch na německém literárním trhu.

Literárněvědné fórum letní semestr 2022/23 — Ženy v (e)migraci

Do žánrově pestrého pole vyprávění (o) 20. století vstupují v posledních letech se svou zkušeností emigrantky, odcházející po r. 1968. Nacházejí svůj hlas a doplňují/nabourávají příběh československé emigrace, tvořící součást ustavujícího příběhu porevoluční společnosti. Ten zahrnuje i kolektivní trauma, které autorky svým vyprávěním zpracovávají. Zatímco tradiční pohled na českou literaturu v emigraci míří spíše k mužským autorům píšícím česky a jejich výpovědi o světě, v posledních letech se pozornost obrací k hlasům dosud marginalizovaným, k dílům existujícím v okrajových polích národní literatury. Těmi mohou být jak cizojazyčné texty, tak texty na žánrovém pomezí (memoáry, deníky, beletrizované rozhovory), texty vycházející ze zkušenosti menšin v různém smyslu, případně texty akcentující odlišnost vyprávěcí perspektivy vůči masternarativu exilové produkce. Spojnicí zájmu o tuto pestrou paletu uměleckých výpovědí je snaha rozšířit chápání české literární emigrace a aktualizovat její odkaz.

Aktuální řada Literárněvědného fóra si klade za cíl podpořit odbornou debatu v oblasti posttraumatického vyprávění emigrace z pozice žen, zpřístupnit českému publiku nejnovější poznatky výzkumu literatury tvořené ženami v (e)migraci a vytvořit bázi pro navazující výzkum, stejně jako i širokou celospolečenskou diskusi.

Cyklus se uskuteční v rámci výzkumného programu Strategie AV21 „Anatomie evropské společnosti“.