Tiskové zprávy

Stanovisko předsednictva Akademické rady Akademie věd České republiky k informacím médií o probíhajícím interním auditu

V posledních dnech se v médiích – zejména na portálu Seznam Zprávy – objevily materiály čerpající z probíhajícího interního auditu Akademie věd ČR (dále také AV ČR). Zveřejněním některých informací či tvrzení vycházejících z auditu, který nebyl řádně procesně uzavřen, mohla být uvedena v omyl široká veřejnost, včetně novinářské obce. Je zvláště znepokojující, že se tak děje v citlivém okamžiku jednání o rozpočtu na vědu a výzkum na další období.

Fyzikální pokusy s čokoládou, výroba šumivé bomby do koupele, odpuzovač slimáků i tipy na zábavnou výuku. Letní vědecký kemp je pojatý jako škola v přírodě pro dospělé a určený proaktivním pedagogům přírodních věd. Kurzy se letos pořádají v Olomouci od 7. do 19. srpna 2023 a jsou určené pedagogům základních i středních škol.

Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.

Příběhy přeživších Romů a Sintů z českých zemích a ze Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou nyní dostupné na webech www.svedectviromu.cz a www.romatestimonies.com. Právě dnes, v Mezinárodní den památky romských obětí holokaustu, jej uvádějí do provozu vědkyně a vědci z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Online databáze je svým zpracováním a možnostmi vyhledávání v celosvětovém měřítku unikátní. Postupně bude obsahovat na 250 svědectví o konkrétních osudech českých a slovenských Romů a Sintů poznamenaných válkou a nacistickými represemi.

Lesní ekosystémy přispívají k boji s důsledky globálních změn zejména prostřednictvím ukládání uhlíku, který přijímají z atmosféry do lesní půdy. V tomto procesu je klíčová role půdních mikroorganismů – bakterií a hub. Jak nyní popisují vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v článku publikovaném v časopise Nature Reviews Microbiology, lesy a jejich mikrobiom jsou zároveň globálními změnami klimatu ohrožovány.

Během evoluce se rostliny naučily vytvářet ohromující množství nejrůznějších chemických látek, tzv. metabolitů. Používají je k přizpůsobení se nepříznivým podmínkám prostředí či k ochraně před býložravci a patogeny. Zatímco dosud věda zná více než dvě stě tisíc takových látek, současný technologický pokrok jich umožní objevit násobně více. Kde se ale vzala tak obrovská chemická rozmanitost? Proč rostliny produkují tolik rozličných metabolitů? Tyto otázky rozkrývá tým Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd ČR. V aktuální publikaci v odborném časopise Ecology Letters se jeho tým zaměřil na to, jaké vlivy podporují evoluci této fascinující chemické různorodosti rostlin.

Teplota vody v českých rybnících s klimatickou změnou roste a komplikuje tradiční chov ryb a celkově přispívá ke zhoršené kvalitě vody. Do budoucna se očekává strmý nárůst počtu dnů s povrchovou teplotou vody nad 29 stupňů, kvůli čemuž rychle ubývá rozpuštěného kyslíku ve vodě. Mezi lety 1961 až 1980 se přitom v Česku dny s touto a vyšší teplotou vůbec nevyskytovaly, vyplývá ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně.

Jezera, řeky, potoky i sádky na dvě stě lokalitách Šumavy podrobně zdokumentují jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích společně s ochránci přírody a rybářskými odborníky z české i bavorské strany. Hydrobiologové budou od letošního září tři roky mapovat zdejší populace pstruhů a zjišťovat jejich množství a stav, zdravotní kondici, výskyt parazitů i genetickou variabilitu. Chtějí zde rovněž najít zcela původní linii pstruhů obecných, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni na místní podmínky. Hlavním cílem projektu je přispět ke koordinovanému přístupu k ochraně tohoto druhu a vodních ekosystémů na obou stranách hranice a předat tak dalším generacím živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy v co nejlepším stavu.

Vývoj nových antibiotik, zejména účinných proti rezistentním bakteriím, je jednou z globálních zdravotnických výzev dneška. Pracovníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR nyní v mezinárodní spolupráci s Tokijskou univerzitou vyřešili strukturu klíčového kondenzačního (spojovacího) enzymu, který se využívá pro biosyntézu antibiotik, a objasnili na molekulární úrovni, jak funguje. Společné výsledky jsou natolik unikátní a významné, že vyšly v červnovém čísle Nature Catalysis, celosvětově nejvýznamnějším časopisu v širším oboru.

Dne 25. července 2023, podepsalo v Santa Cruz de Tenerife celkem 9 institucí ze 7 evropských zemí zakládací listinu nadace „European Solar Telescope – Fundación Canaria“ (Nadace EST), která uděluje právní charakter projektu Evropského slunečního dalekohledu a otevírá cestu k budoucí výstavbě této velké výzkumné infrastruktury.