Archiv Dění v akademii

Stanovisko předsednictva Akademické rady Akademie věd České republiky k informacím médií o probíhajícím interním auditu

Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR a David Staněk s Hanou Hanzlíkovou z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se stali novými členy Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO). Trojici nových českých zástupců doplňuje Dalibor Blažek z CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. V prestižní komunitě EMBO je v současné době zastoupeno více než 2000 vědkyň a vědců z celého světa. Letos přibylo 69 nových, z toho 4 z Česka, což je nebývalý úspěch. Celkový počet členů působících v České republice stoupl na 16. 

Pro špičkové vědce a vědkyně jsou stále důležitější mezinárodní zkušenosti. Pro instituce zase kontakty a spolupráce, které mohou v zahraničí navázat a prohlubovat. Nejinak je tomu i v případě Akademie věd ČR a jejích pracovišť. Jak se prošlapávají cesty mezinárodní spolupráce, vysvětlil v květnovém čísle interního e-časopisu Akademie věd AB / Akademický bulletin David Honys z Akademické rady AV ČR.

Slitiny pro lepší implantáty, výzkum blesků, protinádorová léčba, ale i moderní pohanství nebo středověké univerzity. Nejen v těchto oblastech bádají mladí vědci a mladé vědkyně z Akademie věd ČR, kteří ve středu 21. června 2023 převzali prestižní Prémii Otto Wichterleho. Ceremoniál se uskutečnil v pražské Lannově vile, kde laureátům ceny předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Akademie věd ČR vyjadřuje zásadní nesouhlas s návrhem Ministerstva financí ČR k úpravě pravidel pro spolufinancování evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud by došlo k jeho schválení, hrozí kolaps vědecko-výzkumné činnosti na pracovištích Akademie věd ČR a vážné ohrožení výzkumu na veřejných vysokých školách. Více se dočtete v následujícím prohlášení předsednictva Akademické rady AV ČR:

Za dlouholetou a výbornou spolupráci s Národním muzeem obdržela předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová pamětní medaili Františka Palackého. Převzala ji z rukou ředitele muzea Michala Lukeše na ceremoniálu večer 14. června 2023. Stalo se tak přesně v den 225. výročí narození Františka Palackého a v době 205. výročí založení Národního muzea.

Snaha o záchranu karase obecného i objev unikátních archeologických artefaktů. Spolupráce Akademie věd ČR s regiony přináší konkrétní výsledky. Na setkání se zástupci krajů zhodnotili vědci a vědkyně vybrané projekty, na nichž s kraji kooperovala jejich pracoviště v roce 2022. Schůzka se konala 12. června 2023 v brněnském sídle Sdružení moravských pracovišť AV ČR.

Akademie věd ČR vyjadřuje zásadní nesouhlas s pracovním návrhem státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace na léta 2024–2026 i s redukcí svého rozpočtu a považuje jej ve svém důsledku za škodlivý. Je zejména znepokojena tím, že k návrhu redukce dochází v situaci, kdy podíl výdajů státního rozpočtu na vědu vůči HDP po roce 2020 klesá, a to z nejvyšší hodnoty 0,67 % v roce 2020 na 0,54 % v roce 2023, což je výrazně méně, než kolik na vědu vydávají vědecky vyspělé země. Více se dočtete v následujícím prohlášení předsednictva Akademické rady AV ČR:

Smetanův sál pražského Obecního domu 8. června 2023 zaplnili zaměstnanci a hosté Akademie věd ČR. Na slavnostním koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK pod taktovkou Darrella Anga si poslechli tři díla evropských romantiků – Clauda Debussyho, Édouarda Lala a Hectora Berlioze.

Akademie věd ČR vyjadřuje hluboké znepokojení a nesouhlas s pokusy omezit badatelskou svobodu některých pracovnic a pracovníků Polské akademie věd (PAN).