Fyzikální ústav byl založen v roce 1954, ale teprve o čtvrt století později se rozšířil do současné podoby sloučením s Ústavem fyziky pevných látek a oddělením nízkých teplot Ústavu jaderné fyziky Československé akademie věd. V současné době patří Fyzikální ústav mezi nejdynamičtěji se rozvíjející ústavy Akademie věd České republiky.
Hlavní budova FZU v pražském Ládví v roce 2019.
2019
Dne 14. srpna 2019 byl slavnostně položen základní kámen nové budovy výzkumného centra v oblasti fyziky pevných látek. Stavba je realizována v rámci výzkumného projektu SOLID21.
Fyzikální ústav je od 26. dubna 2019 držitelem certifikátu Ocenění excelence lidských zdrojů ve výzkumu (HR Excellence in Research Award), které uděluje Evropská komise.
2018
Unikátní laserový systém L3-HAPLS, který pro ELI Beamlines vyvinula americká národní laboratoř Lawrence Livermore National Laboratory, byl slavnostně spuštěn 2. července. Tento laserový systém představuje novou generaci diodově čerpaných, vysokoenergetických výkonových laserových systémů.
2017
Dne 16. května proběhlo v laserovém centru HiLASE slavnostní zahájení realizace projektu „HiLASE Centre of Excellence“ za účasti představitelů Evropské komise, britských partnerů ze Science and Technology Facilities Council (STFC).
2016
Diodově čerpaný pevnolátkový laser DiPOLE 100, alias „Bivoj“ dosáhl v polovině prosince 2016 plných parametrů. Déle než hodinu a kompletně bez vnějšího zásahu generoval stabilní laserové pulsy s výstupní energií 100 J na opakovací frekvenci 10 Hz.
2014
Fyzikální ústav oslavil 60 let od svého založení.
Vznikla sekce výkonových systémů v jejímž rámci je založeno druhé moderní laserové centrum HiLASE v Dolních Břežanech.
2012
Díky podpoře Strukturálních fondů Evropské unie vznikl panevropský výzkumný projekt Extreme Light Infrastructure (ELI). Součástí projektu ELI je centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech, jehož cílem je dlouhodobě provozovat nejintenzivnější laserový systém na světě.
2007
Od 1. ledna 2007 se Fyzikální ústav Akademie věd České republiky stal veřejnou výzkumnou institucí (v. v. i.) ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb.
1998
Vznikla Společná laboratoř nízkých teplot, na které se spolupodílí Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Ústav anorganické chemie Akademie věd České republiky.
Společně s Ústavem fyziky plazmatu Akademie věd České republiky bylo založeno Badatelské centrum PALS (Prague Asterix Laser System).
1989
Sametová revoluce přinesla zásadní změny ve svobodě vědeckých výzkumů a organizaci instituce.
1984
Vzniká Společná laboratoř optiky jako společné pracoviště Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Československé akademie věd.
1983
Dochází k začlenění oddělení aplikované fyziky plazmatu z Ústavu fyziky plazmatu Československé akademie věd.
1979
Sloučením Fyzikálního ústavu s Ústavem fyziky pevných látek a s oddělením nízkých teplot Ústavu jaderné fyziky v Řeži vzniká Fyzikální ústav Československé akademie věd v dnešní podobě.
1970
Fyzikální ústav se přestěhoval do nově postavené budovy Na Slovance.
1962
Budoucí část Fyzikálního ústavu Ústav technické fyziky Československé akademie věd byl od 1. ledna přejmenován na Ústav fyziky pevných látek.
1959
Fyzikální ústav měl již stodvacet pracovníků, kteří působili na pěti pracovištích: v ulicích Viničné, Ke Karlovu, Máchově, Křemencově a Majakovského.
1955
Od Fyzikálního ústavu se odštěpuje část sídlící v Hostivaři a vzniká základ budoucího Ústavu jaderné fyziky v čele s Čestmírem Šimáněm.
1954
Paralelně k Ústavu technické fyziky Československé akademie věd je vytvořen z Laboratoře pro nukleární fyziku a Laboratoře pro experimentální a teoretickou fyziku Fyzikální ústav Československé akademie věd. Prvním ředitelem je jmenován Čestmír Šimáně.
Historie Ústavu fyziky pevných látek, který se stal součástí Fyzikálního ústavu
1953
Od 1. ledna se mění název ústavu na Ústav technické fyziky a současně z něj byl vyčleněn Geofyzikální ústav a Laboratoř optiky. Prvním ředitelem se stává Jindřich Bačkovský.
1952
Ústřední ústav fyzikální se stává jedním ze sedmi zakládajících ústavů Československé akademie věd. Ta vzniká 17. listopadu 1952.
1951
V lednu se ústav stěhuje do prostor Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického ve Střešovicích.
Ústav pořádá v Liblicích Konferenci fyziků, během které se určí fyzika pevných látek a fyzika atomového jádra jako budoucí dva hlavní směry československé fyziky.
1950
Vládním nařízením od 1. července vzniká Ústřední ústav fyzikální. Instituce vznikla spojením Fyzikálního výzkumu spolu s Ústavem optiky a jemné mechaniky a Geofyzikálního ústavu.
1946
V dubnu byl Fyzikální výzkum přiřazen k Ústřednímu ředitelství Československých závodů kovodělných a strojírenských.
Je založena Laboratoř pro nukleární fyziku.
1939
Po uzavření vysokých škol se oddělení Fyzikální výzkum přestěhovalo do Škodových závodů na Smíchově, kde působilo do roku 1950.
1934
Na základě podnětu Vítězslava Havlíčka z Elektrotechnické továrny Škodových závodů v Plzni vzniká oddělení Fyzikální výzkum v laboratořích Spektroskopického ústavu Univerzity Karlovy, vedeného Václavem Dolejškem.