Evropská komise ustavila konsorcium ELI ERIC
Ustavení právnické osoby ELI ERIC umožní výzkumným pracovníkům a průmyslovým podnikům využívat nejrozsáhlejší soubor nejvýkonnější laserů na světě.
Ustavení právnické osoby ELI ERIC umožní výzkumným pracovníkům a průmyslovým podnikům využívat nejrozsáhlejší soubor nejvýkonnější laserů na světě.
Fyzikální ústav a Dopravní podnik hl. m. Prahy se v těchto dnech dohodly na vzájemné spolupráci, jejímž výsledkem je testování pražské MHD na přítomnost viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19.
Po evropském patentu z roku 2020 se nyní podařilo získat vědcům z Fyzikálního ústavu a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT americký patent a mají tak přístup na trh s největším počtem jaderných reaktorů na světě. Ve všech 94 jaderných reaktorech v USA lze použít patentovaný způsob ochrany povrchu palivových článků před korozí, který prodlouží životnost palivových článků za havarijních i standardních podmínek.
Rekord z roku 2016 byl překonán. Na laseru BIVOJ bylo stabilně dosaženo energie 145 J a v maximu 146,5 J v 10 ns trvajícím pulzu při opakovací frekvenci 10 Hz na vlnové délce 1030 nm.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza podepsali dne 20. ledna 2021 Memorandum o vzájemné spolupráci při výkonu členství ČR v právnické osobě ELI ERIC
Vědci z FZU v rámci široké mezinárodní spolupráce objevili, že v supermřížkách tvořených vrstvami feroelektrického materiálu a tenkých kovových mezivrstev se elektrické dipóly uspořádávají do neobvyklé a pravidelné doménové struktury, která má mimořádné dielektrické vlastnosti.
Přístroj na detekci viru SARS-CoV-2 ze slin je o krok blíže k využití v praxi. Jedinečná technologie, kterou vymysleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prokázala citlivost srovnatelnou s PCR testy.
V časopise Nature Electronics popisují vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy svůj nový experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Femtosekundu dělí od sekundy podobný počet řádů, jako je mezi sekundou a stářím vesmíru, tedy patnáct.
„Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. I z kosmického hlediska jsou to staré hvězdy, které prošly dlouhým vývojem. V oblasti středu naší Galaxie se však nachází překvapivě málo těchto hvězdných gigantů, naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladších hvězd. Studie navrhující proces, který tuto zvláštnost vysvětluje, právě vychází v časopise The Astrophysical Journal. Podíleli se na ní i vědci z Akademie věd ČR.