Narůstající digitalizace na trhu práce a nástup Průmyslu 4.0 eliminuje řadu rutinních zaměstnání na úkor více flexibilních a kreativních pozic. Tento vývoj směrem k digitální ekonomice vytváří nové požadavky na pracovníky, kteří se novým podmínkám v různé míře přizpůsobují. Tento projekt se zaměřuje na starší pracovníky a pracovnice a jejich schopnost přizpůsobovat se požadavkům trhu práce v závislosti na genderu, věku, etnicitě, typu pracovní pozice a životní zkušenosti. Hlavním záměrem je zjistit jak starší pracovníci v různých typech zaměstnání reagují na rostoucí digitalizaci a restrukturalizaci pracovního trhu v evropském kontextu. Projekt bude téma zkoumat prostřednictvím kvantitativních i kvalitativních metod sběru a analýzy dat, a to kombinováním existujících mezinárodních dat s daty sbíranými v českém prostředí během řešení projektu. Hlavním výstupem bude rozvinutí teoretických konceptů souvisejících se schopností starších pracujících přizpůsobit se daným změnám a jejím propojením s různými zdroji nerovností a lepší porozumění jejich vlastního vnímání pracovních podmínek.
V roce 2021 výzkumný tým mimo jiné prováděl sekundární analýzu kvalitativních rozhovorů s muži a ženami 50+, zaměstnanými v peněžnictví a v profesích zdravotních sester a řidičů a řidiček hromadné dopravy se zaměřením na otázku, zda jim digitalizace v těchto konkrétních profesích umožňuje zůstávat v zaměstnání déle. V roce 2022 bude pohled na digitalizaci porovnáván s hlediskem HR managementu v těchto konkrétních pracovních prostředích.
V roce 2022 byly prováděny rozhovory s HR managementem, reprezentací odborů a dalších sociálních partnerů v bankovnictví a ve zdravotnictví s důrazem na podmínky zaměstnávání osob 50+ v souvislosti s digitalizací práce. Probíhala také srovnávací analýza organizačních změn a zkušeností starších zaměstnaných s digitalizací v bankovnictví ve Švédsku a v ČR.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter