14. 2. 2023, 17.00 h
Renata Cornejo (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem)
„Ein(e) Fremde(r) und doch – ich selbst“. Německojazyčná literatura žen z Československa po r. 1968
14. 3. 2023, 17.00 h
Martina Kopf (Universität Wien)
Migrace v literatuře keňských žen
11. 4. 2023, 17.00 h
Eva Hausbacher (Universität Salzburg)
„Paměť vyžaduje intervenci v přítomnosti.“ Paměťová topografie ve vyprávění současných autorek východoevropského původu
16. 5. 2023, 17.00 h
Katja Kobolt (ZRC SAZU, Lublaň)
Ženské autorství v podmínkách omezení identity: autofikce a odpor subjektivity
13. 6. 2023, 17.00 h
Lucie Antošíková (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Vzpomínání na emigraci
(místo původně plánované přednášky Birgit Mertz-Baumgartner
Překračování hranic v narativních textech alžírských spisovatelek ve Francii)
Do žánrově pestrého pole vyprávění (o) 20. století vstupují v posledních letech se svou zkušeností emigrantky, odcházející po r. 1968. Nacházejí svůj hlas a doplňují/nabourávají příběh československé emigrace, tvořící součást ustavujícího příběhu porevoluční společnosti. Ten zahrnuje i kolektivní trauma, které autorky svým vyprávěním zpracovávají. Zatímco tradiční pohled na českou literaturu v emigraci míří spíše k mužským autorům píšícím česky a jejich výpovědi o světě, v posledních letech se pozornost obrací k hlasům dosud marginalizovaným, k dílům existujícím v okrajových polích národní literatury. Těmi mohou být jak cizojazyčné texty, tak texty na žánrovém pomezí (memoáry, deníky, beletrizované rozhovory), texty vycházející ze zkušenosti menšin v různém smyslu, případně texty akcentující odlišnost vyprávěcí perspektivy vůči masternarativu exilové produkce. Spojnicí zájmu o tuto pestrou paletu uměleckých výpovědí je snaha rozšířit chápání české literární emigrace a aktualizovat její odkaz.
Aktuální řada literárněvědného fóra si klade za cíl podpořit odbornou debatu v oblasti posttraumatického vyprávění emigrace z pozice žen, zpřístupnit českému publiku nejnovější poznatky výzkumu literatury tvořené ženami v (e)migraci a vytvořit bázi pro navazující výzkum, stejně jako i širokou celospolečenskou diskusi.
Cyklus se uskuteční v rámci výzkumného programu Strategie AV21 „Anatomie evropské společnosti“.
11. 10. 2022, 17.00 h
Michal Charypar (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Otázky literární historiografie: se zaměřením na prózu druhé poloviny 19. století
29. 11. 2022, 17.00 h
Petr Bubeníček (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity)
Psaní literárních dějin z perspektivy adaptačních a intermediálních studií
13. 12. 2022, 17.00 h
Iva Málková, Jan Malura (Ostravská univerzita)
Literárněhistorický obraz regionu (1918–2018) – na příkladu severovýchodní Moravy a českého Slezska (osobnosti, události, instituce, místa, texty)
10. 1. 2023, 17.00 h
Manfred Weinberg (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy)
Regionalliteratur und Interkulturalität – am Beispiel der Literatur der Böhmischen Länder
Všechny přednášky bude možné sledovat online na YouTube kanálu Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Pokud epidemická situace dovolí, konají se přednášky v horním sále v pražské budově Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1).
8. 2. 2022, 17.00 h
Lucie Storchová (Filosofický ústav AV ČR / Fakulta humanitních studií UK)
Jak se čtou dějiny humanistické literatury? Companion to Central and Eastern European Humanism: The Czech Lands (2020) a jeho první reflexe
8. 3. 2022, 17.00 h
David Wallace (University of Pennsylvania)
Trajectories and Structures in Medieval Bohemian Literature
12. 4. 2022, 17.00 h
Pavel Janoušek (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Dějiny literatury jako metodologická možnost?
14. 6. 2022, 17.00 h
Vladimír Papoušek (Filozofická fakulta JČU) a kol.
Individuum, zkušenost a psaní „dějin“
„Literární dějiny“ dnes představují zvláštní výzvu: Na jedné straně vymezují společenství procesuálně v jazycích a literatuře, představují principy jejich modernizace, a patří tak k veřejně vyhledávaným a ceněným žánrům literární vědy. Na straně druhé kladou proměny tradičních kánonů „zlaté doby“ literárních dějin, ať už lingvoetnických nebo soustředěných k tištěnému médiu, nové nároky na poznávací funkce žánru.
Cílem cyklu je oživit v širší oborové perspektivě diskusi o konceptech a kategoriích literárních dějin a otevřít tuto diskusi zainteresované veřejností. V první části (únor–červen 2022) nabídne cyklus prostor k debatě o vybraných větších projektech z posledních let k dějinám literatury českých zemí v jejích středoevropských souvislostech; v části druhé (září–leden 2023) přinese přednášky a diskuse o dalších obecných otázkách literárních dějin.
Všechny přednášky bude možné sledovat online na YouTube kanálu Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Únorové a březnové přednášky se můžete zúčastnit také online na Google Meet, pozdějších přednášek, pokud epidemická situace dovolí, v horním sále v pražské budově Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1).
21. 9. 2021, 17.00 h
Aleš Merenus (Ústav pro českou literaturu AV ČR):
Vidění Matěje Poctivého: Od skandální nadmorality k nezdařenému sváru protikladů
12. 10. 2021, 17.00 h
Fedora Parkmann (Ústav dějin umění AV ČR):
Výstavy sociální fotografie. Fotografické umění ve službách revoluce
9. 11. 2021, 17.00 h
Aleš Opekar (Ústav dějin umění AV ČR):
Kniha E. F. Buriana Jazz (1928) a rozepře o nových rytmech a zvucích
13. 12. 2021, 17.00 h (online)
Rostislav Švácha (Ústav dějin umění AV ČR):
Kus dějin československé architektury – kniha Františka Žákavce Dílo Dušana Jurkoviče (1929)
18. 1. 2022, 17.00 h (online)
Ivan Klimeš (Katedra filmových studií FF UK):
Idea národního historického velkofilmu a Kolárův Svatý Václav (1929)
Zimní cyklus Literárněvědného fóra nabídne od září 2021 až do ledna 2022 několik přednášek vztahujících se k problematice zasahování umění do veřejného prostoru v období tzv. první republiky. Umění lze totiž chápat nejen jako výsledek, ale i jako svébytného hybatele a ukazatele společenských procesů. Přednášky se na příkladech konkrétních děl, reprezentací a uměleckých událostí dotknou otázek spojených s reprezentačními strategiemi, politickým diskurzem, politizací umění či způsobem ovlivňování veřejného mínění a hodnotových postojů společnosti.
Témata přednášek vychází z interdisciplinárního výzkumného projektu Umění, gesto, argument (umění a veřejný prostor v meziválečném Československu), který je realizován v Oddělení 20. století a literatury současné.
Přednášky bude možné sledovat v horním sále v pražské budově Ústavu pro českou literaturu AV ČR (pokud epidemická situace dovolí) a zároveň na YouTube, kde pak bude k dispozici i záznam.
