Previous Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní JAN MATONOHA Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími ANNA KOPOVÁ Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...

9783837643862xPy0q0771aBmj 1280x1280 1

Kniha si klade otázku, jak se proměnilo vzpomínání na odsun (vyhnání) v české a německé literatuře a kultuře na počátku 21. století. Zkoumá proto, jak je odsun (vyhnání) v českých a německých kulturách vzpomínání literárně a umělecky zpracován, vykládán a jako téma petrifikován. Analyzuje konkrétní strategie vzpomínání užité v literárních textech, filmu, fotografii či na Youtube a ve Wikipedii. Všímá si též „dialogičnosti vzpomínání“, tedy otázky jak jsou jednotlivé literární pohledy na odsun překládány do jiných jazyků a kulturních kontextů a reflektují i odlišná témata společných dějin. Ústředním tématem práce je pak vztah vzpomínky a zapomnění, které se vzájemně podmiňují a prostupují na všech úrovních kultury od vnitrotextových vypravěčských strategií až po politiku vzpomínání. Právě teprve jistá míra zapomnění na každé z těchto úrovní  - tolik hlavní teze práce - umožňuje vzpomínku.