Efekt, díky kterému lze manipulovat spiny v magnetu pomocí krátkých laserových pulsů, představili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky FZU a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Numerické modelování těchto materiálů na superpočítačích je mladým oborem spojeným s počátkem 21. století. Zajímavý výzkum přinesl dva články ve Physical Review Letters.
Bylo dosaženo jedinečné kombinace hustoty a teploty plazmatu pomocí rentgenového laseru s volnými elektrony LCLS.
Tento objev je dalším z řady společných výsledků dlouholeté spolupráce vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd a laboratoří v Cambridge a Nottinghamu ve Velké Británii.
Mezinárodní tým vědců provedl detailní teoretickou analýzu atomárně rozlišených obrazů získaných pomocí mikroskopu STM a mikroskopu AFM uhlíkových materiálů. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Physical Review Letters.
CERN začíná produkovat závažné fyzikální výsledky. Ve srážkách těžkých jader se podařilo realizovat situaci, která se s oblibou populárně nazývá Malý Velký Třesk.
Mezinárodní tým za účasti českých vědců využil nedávno objevené kvantově-relativistické efekty jak pro manipulaci, tak i detekci spinu elektronu, sestrojil prototyp spinového tranzistoru a demonstroval na něm jednu z logických operací, na kterých je založena funkce počítače.
Nový urychlovač LHC za krátkou dobu svého fungování přispěl k několika důležitým milníkům.
Když se sráží částice hmoty a antihmoty, mění se v energii a vytváří nové částice a antičástice. Na urychlovači ve Fermilabu pozorují vědci stovky milionů srážek denně. Podobné procesy při vzniku vesmíru nám měly zanechat stejné množství hmoty a antihmoty. Svět kolem nás je ale tvořen pouze hmotou a antihmota vzniká jen na urychlovačích, v jaderných reakcích nebo v kosmickém záření. “Co se stalo s antihmotou?”
