Tiskové zprávy

Ornitologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické letos spočítali 74 mláďat sýčků obecných u 32 párů v jejich jádrové populaci  severozápadních Čech. Oproti loňskému roku jde jen o mírné navýšení. Českou populaci kriticky ohrožených sov se stále nedaří výrazně navýšit a hrozí, že sýček úplně vymizí. Hlavním důvodem  úbytku je intenzivní zemědělství vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny a k velkým lánům, kde sýček nemá kde hnízdit ani co lovit. Navíc, jen málo mláďat sýčků se dožije dospělosti kvůli tomu, že hynou v sudech, komínech, rourách a další technických pastech. Veřejnost je přitom může snadno zabezpečit a zapojit se tak do ochrany sýčků i dalších živočichů.

Vědci z ÚOCHB, Fyzikálního ústavu AV ČR a z Univerzity Palackého v Olomouci znovu úspěšně odkrývají tajemství světa molekul a atomů. Experimentem potvrdili správnost dekády staré teorie, která předpokládala nerovnoměrné rozložení elektronové hustoty v aromatických molekulách. Tento jev významně ovlivňuje fyzikálně-chemické vlastnosti molekul i jejich interakce. Zmíněný výzkum rozšiřuje možnosti designování nových nanomateriálů a článek o něm aktuálně zveřejnil vědecký časopis Nature Communications.

Svůj klinický i teoretický výzkum dotýkající se otázek na pomezí filosofie a psychologie představí v příštím týdnu odborníci z těchto oblastí spolu s experty na neurovědu, lingvistiku, informatiku a biologii. Praha bude ve dnech 28. až 31. srpna 2023 hostit velké mezinárodní vědecké sympozium Evropské společnosti pro filosofii a psychologii. Spoluorganizátorem akce je Filosofický ústav Akademie věd České republiky.

Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Informuje o něm prestižní časopis Journal of Advanced Research.

Jedinečné tomografické zařízení TORATOM, provozované v Centru Telč Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, umožnilo nalézt pod vrstvami korozních produktů původní podobu hlavy mincovního razidla ze 13. století.

Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni jednotlivce mají transpozony spíše negativní vliv, na úrovni celých populací naopak pomáhají zvýšit jejich produktivitu a odolnost vůči konkurentům. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise Journal of Ecology.

Stromy pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon z ovzduší, čímž zlepšují jeho kvalitu, nicméně za suchých podmínek ho přijímají méně. Výzkum vědců z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ale ukázal, že i v období extrémního sucha v roce 2018 se množství odstraněného ozonu nezvýšilo a zlikvidovaly ho jiné procesy. Experti to považují za dobrou zprávu.

Od 20. srpna 2023 do ledna 2024 se budou vybrané domácnosti po celé České republice účastnit již šestého ročníku Českého panelového šetření domácností (CHPS), které nese podtitul Proměny české společnosti. Výzkum, který proběhl poprvé v roce 2015, dlouhodobě sleduje vývoj a změny životních podmínek a postojů českých domácností. Současný ročník bude kromě jiného zjišťovat, jak se na hospodaření, zdraví i názorech českých domácností podepsaly
společenské a ekonomické krize posledních let – od pandemie covidu-19 přes energetickou krizi po dopady migrace v souvislosti s válkou na Ukrajině.

V České republice se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Objevili ji vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR. Přestože její příchod očekávali, zachytit se ji podařilo až na podzim loňského roku, a v podstatě omylem. Objev tohoto drobného hmyzožravce, který je původem z Afriky, představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů.

Nová analýza think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Pracovně motivační dopady návrhů daňových změn na zaměstnance“ se zabývá dosud málo analyzovanými dopady změn přímých daní, které jsou součástí konsolidačního balíčku projednávaného v Parlamentu. Koho se změny dotkly a dotknou nejvíce, jaké měly a budou mít dopady na pracovní motivace zaměstnanců?