Archiv novinek
Vojta Hudzieczek jedním z diskutujících na 49. ročníku Země živitelka
28. 8. 2023
Téma debaty "Nové genomické techniky šlechtění: Cesta k udržitelné produkci potravin?" Účastníky panelové diskuze byli mimo jiné ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) a zástupce Biofyzikálního ústavu AV ČR Vojta Hudzieczek. Mezi zúčastněnými panovala shoda na tom, že nové genomické techniky mají plnou podporu jak vědecké komunity, tak zemědělců, šlechtitelů, ministerstva zemědělství a i většina frakcí v europarlamentu je taky pro.
Na prestižním výzkumném projektu, který přispěje ke vzniku plodin nové generace, se podílel i tým vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Romana Hobzy.
15. 8. 2023
Ke šlechtění nových, odolných plodin s vyšším výnosem by měl napomoci důležitý projekt Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) a jeho partnerů, který ve výzvě Špičkový výzkum podpořil Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK). ÚEB AV ČR se bude společně s Biofyzikálním ústavem Akademie věd ČR a třemi českými univerzitami intenzivně věnovat výzkumu, jehož cílem je získat poznatky nutné pro šlechtění plodin nové generace přizpůsobených změně klimatu a vhodných pro udržitelné zemědělství.
Letošní výzvy OP JAK se účastnilo 74 projektů. Projekt ÚEB AV ČR Nové poznatky pro plodiny nové generace se umístil na pátém místě a v sekci zemědělských věd byl dokonce nejlépe hodnocený. Podle ředitele ÚEB AV ČR Jana Martince jde o velký úspěch. „Projektu, který řeší naléhavou potřebu nových plodin přizpůsobených změně klimatu, se účastní osm špičkových vědeckých týmů nejen z našeho ústavu, ale i z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého. Za významné považuji, že tyto výzkumné skupiny budou moci navzájem úzce spolupracovat, což nepochybně přinese unikátní výsledky a v konečném důsledku umožní pokrok ve šlechtění,“ uvedl Jan Martinec. Podle Romana Hobzy, vedoucího výzkumné skupiny z Biofyzikálního ústavu AV ČR, která se bude v projektu zabývat problematikou modifikace genomu, je přínosné být součástí interdisciplinárního týmu. „Věříme, že se nám díky spolupráci s dalšími partnery podaří využít nové biotechnologické metody tak, aby mohly co nejdříve sloužit současnému zemědělství. Bude se jednat zejména o editování dědičné informace, které je základem nových šlechtitelských postupů. Bez cílené modifikace dědičné informace bude téměř nemožné vyšlechtit plodiny s vlastnostmi, které současné odrůdy postrádají,“ dodal Roman Hobza.
Na pětiletý projekt, který startuje v říjnu, obdrží výzkumné konsorcium 435 milionů korun. Jak zdůraznil hlavní řešitel, rostlinný genetik Jaroslav Doležel z ÚEB AV ČR, ve šlechtění odolných rostlin závodí vědci i šlechtitelé s časem. „Zajištění dostatku potravin pro světovou populaci udržitelným způsobem v době změny klimatu je jednou z největších výzev současnosti. Už nyní zaznamenáváme extrémní výkyvy počasí. Negativní vliv na rostliny se bude postupně zvyšovat, což ohrožuje světovou produkci potravin. Je chvályhodné, že se Evropská unie snaží být progresivní a usiluje o snižování negativního vlivu zemědělství na životní prostředí. Podle neziskového sdružení Euroseeds mohou ale opatření Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) způsobit snížení rostlinné produkce až o 23 procent. Dohoda totiž předpokládá snížení používání chemikálií o 50 procent a hnojiv o 20 procent. Na tyto požadavky je nutné rychle reagovat vyšlechtěním nové generace plodin. Věřím, že k tomu náš projekt významně napomůže,“ vysvětlil olomoucký vědec a vedoucí projektu.
Konsorcium bude podle něj zkoumat rostliny, které mají pro Českou republiku zvláštní význam a pro které jsou k dispozici rozsáhlé genomické zdroje, jako je ječmen (Hordeum vulgare), řepka olejka (Brassica napus) a hrách (Pisum sativum), který dokáže vázat dusík v půdě a je zdrojem bílkovin. „Kromě toho se budeme věnovat výzkumu rostlin, které jsou vhodné ke studiu konkrétních procesů důležitých pro šlechtění, jako jsou genomové konflikty, způsob rozmnožování a tolerance vůči stresu a interakce s patogenními půdními houbami. Podle potřeby využijeme ve výzkumu i modelovou rostlinu huseníček rolní (Arabidopsis thaliana),“ doplnil Jaroslav Doležel.
Operační program Jan Amos Komenský vyčlenil na podporu špičkových výzkumných projektů celkem 8 miliard korun. Cílem bylo podpořit excelentní výzkumné týmy, které zvýší zapojení českých výzkumných organizací do sítí mezinárodní spolupráce a v dlouhodobém horizontu přispějí také k posílení konkurenceschopnosti ČR.
G-kvadruplexy v evoluci Viru Hepatitidy B
4. 7. 2023
Prestižní časopis Nucleic Acids Research opět publikuje výsledky vědeckých pracovníků BFÚ.
Virus hepatitidy B (HBV) je jedním z nejnebezpečnějších lidských patogenních virů, které se vyskytují ve všech koutech světa. Nedávné sekvenování starobylých virů HBV odhalilo, že tyto viry provázejí lidstvo již několik tisíciletí. Co bylo zjištěno při zkoumaní sekvencí tvořící G-kvadruplexy (PQS) v moderních a starobylých genomech HBV, které jsou považovány za potenciální terapeutické cíle ve virologii?
Na to se zaměřil článek v prestižním časopise Nucleic Acids Research.
Autory jsou pracovníci BFÚ z týmu Václava Brázdy ve spolupráci s Jean-Louis Mergnym. Gratulujeme!!!
"Zakazovat si úpravy DNA rostlin je evoluční sebevražda" říká RNDr. Roman Hobza, Ph.D. pro Hospodářské noviny
29. 6. 2023
Jak mluvit o genetické modifikaci rostlin, aby se lidé nebáli už jen toho výrazu? Jedno z témat Hospodářských novin pro molekulárního biologa a genetika z Biofyzikálního ústavu AV ČR RNDr. Romana Hobzu, Ph.D.
https://archiv.hn.cz/c1-67220200-zakazovat-si-upravy-dna-rostlin-je-evolucni-sebevrazda
Gratulace prof. Václavu Brázdovi, Martinu Bartasovi a Otílii Porubiakové za studii v prestižním časopise Microbiology Spectrum
27. 6. 2023
Václav Brázda, Martin Bartas a Otílie Porubiaková publikovali v prostižním časopise Microbiology Spectrum. Tematicky se zaměřují na celkovou analýzu invertovaných repetic neboli palindromů se sklonem ke tvorbě křížových struktur/kruciforem v genomech všech zatím osekvenovaných bakterií. Uvádějí, že tyto sekvenční motivy jsou specificky obohaceny v regulačních oblastech genomů a jejich celková vyšší frekvence byla nalezena zejména u patogenních druhů. V budoucnu by na tyto specifické oblasti bakteriálních genomů mohlo být účinně zacíleno např. v rámci boje s patogeny rezistentními k aktuálně dostupným antibiotikům.
https://journals.asm.org/doi/10.1128/spectrum.01648-23?fbclid=IwAR2KRCRkciIIZKjcHhYUiHd41_DER2dcA6CfMkhhNv0ASqXMZilYgLcITT4