Článek přináší výsledky terénního výzkumu fauny mravenců v oblasti českých vesnic v rumunském Banátu. Zaměřuje se též na vzájemný vztah druhové bohatosti rostlin v travinných porostech kulturní, tradičně obhospodařované zemědělské krajiny Banátu a přítomnosti mravenců, zejména těch druhů, které konstruují nadzemní hnízdní kupy.
K dalšímu čtení v Živě
Šíření semen mravenci: evoluce vztahu? (1995, 1)
Rostlinstvo a mravenci: ekologické významy vztahu (1995, 2)
Jak na sobě naši mravenci sociálně parazitují (2008, 6)
Ekologie obnovy narušených míst III. Cizorodé substráty v krajině (2009, 3)
Co a jak sdílejí mravenci s rostlinami – je myrmekofilie významná pro utváření ekosystémů? (2012, 4)
Jak reagují společenstva mravenců na změny prostředí (2014, 2)
Úvod do fylogeneze a evoluce mravenců (2014, 6)
Loupeživé výpravy a rozmnožování u otrokářských mravenců a další případy sociálního parazitismu (2015, 2)
Banátský kras a proměny zemědělské půdy u českých vesnic v Rumunsku (2023, 2)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
This article presents some results from ant fauna field research in the area of Czech villages in Romanian Banat. It also tests the relationship between the plant species diversity of grasslands in traditionally farmed landscape and the presence of ants, especially the species constructing their nests as aboveground anthills.
-
Sady v Banátu zaujímají zhruba třetinu zemědělsky využívané půdy a navíc v nich probíhá i pastva.
-
Mravenec žlutý (Lasius flavus). Foto P. Pech
-
Hnízdo mravence žlutého (Lasius flavus) vytvářející stanovištní na - bídku pro světlomilné rostliny (heliofyty) i semenáče dřevin.
-
Ukázka pozitivního vlivu mravenců na rostliny – mravenec obecný (Lasius niger) na vikvi plotní (Vicia sepium) s extraflorálními nektárii. Přítomnost mravenců zajišťuje ochranu před herbivory. Foto P. Pech
-
Mravenec otročící (Formica fusca). Foto P. Pech
-
Jedinec Formica sp. s ulovenou housenkou – další příklad pozitivního vlivu. Foto P. Pech
-
Mravenci trávní (F. pratensis) vyhřívající se na hnízdě. Foto P. Pech
-
Živé hnízdo rodu Formica s ožankou kalamandrou (Teucrium chamaedrys)
-
Plodnice hub vyrostlé po deštích v mraveništi jednoho z druhů rodu Formica, bohatém na organický stavební materiál
-
Mravenci ovlivňují rostlinná společenstva také nepřímo, např. redistribucí živin. Dělnice rodu Formica nese mrtvou žížalu. Foto P. Pech
-
Dělnice mravence (Myrmica sp.). Foto P. Pech
-
Bojující dělnice rodu Tetramorium. Foto P. Pech
-
Živinami obohacená hnízdní kupa s prstencem zvýhodněných širokolistých bylin, jako je např. šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) nebo pryšec turínský (Euphorbia taurinensis).
-
Mravenec zrnojed (Messor structor). Foto P. Pech
-
Ukázka negativního vlivu mravenců na rostliny – m. čtyřskvrnný (Dolichoderus quadripunctatus) pečuje o homopterní hmyz, živící se rostlinnými šťávami. Foto P. Pech
-
Staré (neosídlené) mraveniště pomalu zarůstající souvislou vegetací. Foto P. Kovář
-
Hnízdo (obr. 16) a vstup do hnízda mravence toulavého (Camponotus vagus, 17) se světlomilnými rostlinami. Foto P. Kovář
-
Hnízdo (obr. 16) a vstup do hnízda mravence toulavého (Camponotus vagus, 17) se světlomilnými rostlinami. Foto P. Kovář
-
Semenáč jeřábu břeku (Sorbus torminalis) využil místo k uchycení na pastvině disturbované jak domácími zvířaty, tak prací mravenců se zeminou na konstrukci hnízd. Foto P. Kovář