ŽIVA

Rozhled v oboru veškeré přírody

Lysenkismus v Čechách

Autor: Ilja Trebichavský, RNDr. Petr Šíma, CSc.
Vyšlo v časopise Živa 1/2019 na straně 7

Článek v PDF ke stažení

Lysenkismus byl pseudovědecká biologie ovlivněná lamarckismem – teorií, která předpokládala u živých organismů dědičnost vlastností získaných během jejich života. Lysenkismus byl po druhé světové válce podporován sovětským vůdcem Stalinem. Popíral existenci genů, chromozomů, Mendelovy zákony a Morganovu genetiku. V represivním režimu 50. let 20. století ovlivnil lysenkismus také českou biologii. Jeho příklady ukazuje tento článek.

Použitá a citovaná literatura:

MARCUS AURELIUS, Antoninus; MERTLÍK, Rudolf. Hovory k sobě. Kniha VII. Přeložil Rudolf KUTHAN. Svoboda, 1969.

MATALOVÁ, Anna; SEKERÁK, Jiří. Genetika za železnou oponou: její potlačování a reinstitucionalizace v Československu. Moravské zemské muzeum, 2004.

MEDVEDEV, Žores Aleksandrovič; MEDVEDEV, Roj Aleksandrovič. Neznámý Stalin = [Orig.: Neizvestnyj Stalin]. Přeložil Libor DVOŘÁK. Academia, 2003.

OREL, Vítězslav. Gregor Mendel a počátky genetiky. Academia, 2003.

PETR, Jaroslav. CRISPR-Cas9 – průlom v přírodních vědách. Vesmír, 2015, 5: 288-290.

PETR, Václav. Kritický úvod do teorie přírodního výběru. Nakladatelství Peres, 1996.

RŮŽIČKA, Vladislav. Nárys učení o dědičnosti: pro studující, lékaře, učitelstvo a professory škol středních a hospodářských. Praha: A. Hynek, 1914.

SOJFER, Valerij Nikolajevič; PALEČEK, Pavel. Rudá biologie: pseudověda v SSSR. Stilus, 2005.

VALOVÁ, Simona. Jaroslav Kříženecký a lysenkismus v Československu v letech 1948–1965. 2013. PhD Thesis. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.

WUKETITS, Franz M. Přírodní katastrofa jménem člověk: vývoj bez pokroku. Granit, 2001.

Obrazové přílohy

Představitel sovětského tvůrčího darwinismu Trofim Děnisovič Lysenko (1898–1976) na pšeničném poli. Lysenko, otec termínu jarovizace, proslul např. zjištěním, že požadavek nízkých teplot u obilovin je možno splnit i u naklíčených obilek. Název jarovizace nabyl pak dvojího významu jako vývojový projev i jako agrotechnické opatření. V rámci svých neolamarckistických představ o dědičnosti získaných vlastností a s ní spojeném významu vlivu prostředí formuloval teorii stadijního vývoje (úryvek z článku v Živě 2008, 4: 152–155; a také Živa 1953, 4: 121–125). Foto převzato z Wikimedia Commons v souladu s podmínkami použití
Rozsáhlý soubor prací T. D. Lysenka Agrobiologie, který byl podáván jako jeho „základní dílo“ (a překlad z r. 1950).
Roku 1935 v Kremlu. Lysenko vlevo, vzadu zleva: generální tajemník Komunistické strany Ukrajiny Stanislav Kosior, sovětský státník arménského původu Anastáz Ivanovič Mikojan, sovětský politik Andrej Andrejevič Andrejev a Jossif Visarionovič Stalin. Foto převzato z Wikimedia Commons v souladu s podmínkami použití

Archiv článků pro pedagogy a studenty

Aktuality

Číslo Živy 4/2023 vyšlo ve čtvrtek 10. srpna. Podíváte se pod pokličku archeogenetiky. Dozvíte se co se u nás daří a co ne v ekologii obnovy, jak neuklouznout na šikmé ploše, že v ulitách nebydlí jenom plži, o největší evropské vážce v ČR a mnoho dalšího. V neposlední řadě si můžete přečíst články věnované rumunskému Banátu.

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.

© 2023 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.