Povstání knížete z Ning je označení pro vzpouru Ču Čchen-chaoa, knížete z Ning, proti vládě mingského císaře Čeng-te. Povstání s centrem v Nan-čchangu, hlavním městě jihočínské provincie Ťiang-si, začalo 10. července a zhroutilo se 20. srpna 1519, kdy kníže z Ning padl do zajetí vládní armády vedené velkým koordinátorem sün-fu jižního Ťiang-si Wang Jang-mingem.
Ambiciózní Ču Čchen-chao toužil po získání moci, snažil se ovládnout domovskou provincii Ťiang-si, bezdětnému císaři Čeng-temu nabízel svého syna jako korunního prince. V létě 1519 se kníže z obavy před zatčením otevřeně vzbouřil. Plánoval shromáždění armády a 3 dny po začátku povstání vytáhnout na Nanking, vedlejší hlavní město říše Ming, dosáhnout jej o 5 dní později a oficiálně nastoupit na trůn. Plán však selhal. Wang Jang-ming, nejvýše postavený úředník v provincii, rebelům unikl, v Ťi-anu na jihu Ťiang-si shromažďoval armádu a snažil se znejistit povstalce podsouváním falešných zpráv. Kníže tak oddaloval zahájení pochodu na Nanking, na sever vyrazil až 27. července. Wang Jang-ming zatím shromáždil oddíly prefektů a okresních správců z velké části Ťiang-si, vytáhl na Nan-čchang a 14. srpna ho snadno obsadil. Vracející se armádu rebelů jeho vojsko rozdrtilo ve třídenní bitvě na jezeře Pcho-jang severně od Nan-čchangu, kníže v bitvě padl do zajetí.
Na povstání císař Čeng-te reagoval cestou z Pekingu na jih v doprovodu armády. Do Nankingu dorazil až v lednu 1520. Následné vyšetřování vzpoury se táhlo do konce roku 1520 a skončilo popravami hlavních účastníků povstání i jejich příznivců u dvora; knížeti bylo dovoleno spáchat sebevraždu. Už v září 1520 se císař vydal zpět do Pekingu, během cesty onemocněl a po několika měsících na jaře 1521 zemřel.
