Archiv aktualit

Skvělý kousek se podařil vědcům z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. S využitím pokročilé metody rastrovací mikroskopie pohlédli dovnitř molekuly až na strukturu elektronového obalu atomu. Experimentem přitom potvrdili – jako první na světě – nerovnoměrné rozložení elektronové hustoty v aromatických molekulách a existenci tzv. pí-díry (π-díry). Článek o výzkumu aktuálně zveřejnil vědecký časopis Nature Communications.

Čas a paměť úplně jinak definují psychologové a jinak jej vnímají filozofové. Jejich vzájemné mezioborové setkání může obohatit obě strany. Právě s tímto cílem se v Praze od pondělí 28. do čtvrtka 31. srpna 2023 koná mezinárodní vědecké sympozium Evropské společnosti pro filozofii a psychologii, jehož spoluorganizátorem je Filosofický ústav AV ČR. Další témata, která odborníci na sympoziu rozebírají, jsou vědomí, vnímání vůní, morální psychologie a etika, komunikace nebo využití umělé inteligence.

Bílé zoubky, tmavý kožíšek a chlupatý ocásek. Klasické ztvárnění latinského rčení nomen omen – bělozubka tmavá. Málokdo o ní asi slyšel, v České republice totiž dosud nežila. To se v nedávné době změnilo, nový druh savce na našem území objevili odborníci z Akademie věd ČR – z Ústavu biologie obratlovců a Ústavu živočišné fyziologie a genetiky. Zachytit se jej podařilo na podzim loňského roku, v podstatě omylem. Objev malého živočicha původem z Afriky představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů.

Krystalicky jasným označujeme něco, co je zjevné a nepopiratelné. Krystal je v naší představě průhledný, zářivý a krásný. Skutečnost je méně romantická. Krystal je ve skutečnosti především 3D stavebnice z atomů a molekul. Jakými metodami se dá proniknout do jejího nitra? Jak se vyvíjel krystalografický výzkum v Československu a co vše se dá v současné době díky detailnímu poznání krystalové struktury až do nanoúrovně zjistit? Přečtěte si článek, uveřejněný v A / Magazínu, čtvrtletníku Akademie věd ČR.

V sobotu 12. srpna 2023 ve věku 73 let nečekaně zemřel Petr Sommer, dlouholetý pracovník Archeologického ústavu AV ČR v Praze, spoluzakladatel a někdejší ředitel Centra medievistických studií AV ČR a UK, člen Rady Historického ústavu AV ČR a Učené společnosti ČR. V roce 2017 obdržel nejvyšší tuzemské vědecké ocenění Česká hlava.

Spiderman, Hulk, Batman… Moderní kultura se postavami s výjimečnými schopnostmi jen hemží. Superhrdinové ale nejsou žádnou novinkou. Jedním z jejich předchůdců v písemnictví středověké Byzantské říše se zabývá Markéta Kulhánková ze Slovanského ústavu AV ČR. Rozhovor s ní vyšel v aktuálním čísle časopisu A / Easy.

V noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna 2023 čeká na zájemce o vesmír oblíbená podívaná. Nastane maximum každoročního meteorického roje Perseid. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá a v průběhu sobotní noci uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní až osmdesát meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. Astronomický ústav AV ČR zve zájemce na dvě tradiční akce – pozorování Perseid na hvězdárně v Ondřejově a Den a noc na Jizerce. Zatímco v Ondřejově se akce bude konat pouze za jasného počasí, na Jizerku lze přijet i ve špatném počasí, organizátoři totiž připravili bohatý doprovodný program.

Stanovisko předsednictva Akademické rady Akademie věd České republiky k informacím médií o probíhajícím interním auditu

Vlak dorazil do Osvětimi za tmy. Za doprovodu štěkotu psů, kopanců a nadávek ji vyhnali z vagonu, do tábora šla pěšky. Vytetovali jí číslo a z Vlasty Danielové byla „Cvelfhundrtfynfuntfírcich“. Jako jedna z mála se po válce vrátila domů a mohla vyprávět. Její svědectví dokladuje hrůzy, jimiž si za druhé světové války prošli jak Židé, tak Romové. Z celkového počtu zhruba 6500 českých Romů a Sintů jich holokaust přežilo pouze šest stovek. Část dostupných vzpomínek je od dnešního dne k dispozici na webech www.svedectviromu.cz a www.romatestimonies.com, postupně budou přibývat další. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR weby zpřístupňuje u příležitosti Mezinárodního dne památky romských obětí holokaustu.

Vývoj nových antibiotik je jednou z globálních zdravotnických výzev dneška. Pracovníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR nyní v mezinárodní spolupráci s Tokijskou univerzitou vyřešili strukturu klíčového kondenzačního (spojovacího) enzymu, který se využívá pro biosyntézu antibiotik, a objasnili, jak funguje na molekulární úrovni. Enzym je podle vědců jedinečný, protože spojuje unikátní jednotky ojedinělým způsobem. Vědci jej přirovnávají k ptakopyskovi, který zdánlivě také pochází z různých zvířat. Studii publikoval časopis Nature Catalysis.