Umění a čas II

Jan Patočka (1907 - 1977) vystudoval filologii, romanistiku a filosofii na FF UK v Praze. Po studijních pobytech v Paříži, Berlíně a Freiburku (u Heideggera a Husserla) začal v roce 1928 publikovat v časopise Česká mysl. Svou první knihu, habilitační spis Přirozený svět jako filosofický problém, vydal v roce 1936. Po válce začal přednášet dějiny filosofie, avšak v roce 1949 musel své univerzitní působení na téměř dvacet let přerušit a publikovat mohl jen velmi omezeně. V roce 1968 se stal řádným profesorem University Karlovy; jeho fenomenologické přednášky se setkaly s nadšeným ohlasem u studentů i širší veřejnosti. Po roce 1972 však musel z univerzity odejít, přesto posluchače seznamoval se svými úvahami o filosofii v soukromých seminářích a přednáškových cyklech.
Knižní vydání Sebraných spisů přináší čtenářům systematicky členěné celoživotní dílo jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů. Pod titulem Umění a čas, přejatým z názvu Patočkovy přednášky pro pražský kongres INSEA (International Society for Education trhough Art) uspořádaným v roce 1966, publikujeme v rámci čtvrtého a pátého svazku Sebraných spisů Jana Patočky jeho texty se vztahem k umění a literatuře a práce estetické.

Publikace byla vyprodána.