Disertační práce s názvem „Chemical and physical properties of impact glasses“ od Ing. Šárky Křížové, PhD. byla oceněna jako nejlepší disertační práce s významným využitím mikroskopických technik vyhlašované Československou mikroskopickou společností (ČSMS). Cena byla udělena na výroční konferenci “Mikroskopie 2023” v Olomouci.

Milan Chroust získal prestižní grant Polonez Bis spolufinancovaný Národním vědeckým centrem a výzkumným a inovačním programem Evropské unie Horizont 2020 v rámci grantové dohody Marie Skłodowska-Curie s názvem „Želvy z Česka a Polska: přehled společné evoluce ve střední Evropě od triasu až po recent“. Projekt bude zahrnovat kompletní revizi dříve zveřejněného a nového želvího fosilního materiálu z oblasti Polska a Česka, s ohledem na jejich vývoj v průběhu druhohor a kenozoika. Od 1. června tak na dva roky nastupuje jako postdoc na Ústav paleobiologie polské akademie věd ve Varšavě. ©CC-BY

Kadmium (Cd) je toxický kov, který se v přírodě vyskytuje v 8 izotopech. Poměry těchto izotopů se v jednotlivých složkách životního prostředí nepatrně liší. Může za to tzv. izotopová frakcionace, kdy v jedné složce prostředí dochází k obohacení o těžší nebo lehčí izotop na úkor jiné. Takovým procesem může být např. příjem Cd rostlinami, jejichž listy jsou často izotopicky lehčí než zdroj kadmia v půdě. Nová práce publikovaná v časopise Science of the Total Environment zkoumala izotopické složení Cd v houbách a svrchní vrstvě půdy v západních Čechách. Oproti půdám vykazují mnohé druhy hub zřetelně lehčí izotopové složení Cd a tato frakcionace závisí na druhu houby.

To se snaží zjistit geologové v rámci dílčího projektu Proměny zemského povrchu, který je součástí výzkumného programu Dynamická planeta Země (Strategie AV21). Lesní požár v Českosaském Švýcarsku (severní Čechy) z loňského léta je svým rozsahem největší v novodobých dějinách Česka. Jak se tato událost podepsala na pískovcových skálách, sledují odborníci z Geologického ústavu AV ČR. Zatím byla provedena fotografická dokumentace a odebrány první vzorky. Další dokumentace proběhne v nejbližších týdnech, kdy už se nebudou vyskytovat teploty pod bodem mrazu. Po studiu zahrnujícím jak instrumentální analytické, tak mikroskopické metody bude vyhodnocen jednak vliv vlastního požáru, ale i následné účinky zimního období, kdy dochází k mrznutí vody v puklinách a pórech skalních stěn a bloků. Viz též informace na webu AV21.