Projekt Intersucho prostřednictvím své mapové databáze na webu Intersucho.cz monitoruje a předpovídá výskyt půdního sucha v České republice, Slovensku a střední Evropě. Přináší aktuální informace o stavu půdního (zemědělského) sucha, jeho předpověď a kvantifikaci jeho dopadů. K monitoringu se využívají přímá měření, metody matematického modelování a dálkový průzkum Země. Významnou částí stránek je hodnocení dopadů sucha s pomocí aktivního zapojení stovek dobrovolníků z oblasti zemědělství, lesnictví a dalších oborů. 

Jak se mohu zapojit?

Projekt Intersucho poskytuje ucelené informace jak odborné veřejnosti, zejména pracovníkům v oblasti zemědělské prvovýroby, tak orgánům státní správy. Mimo toto zaměření jsou informace na webových stránkách projektu snadno přístupné pro širokou veřejnost a stejně tak pro zástupce médií. Obsah stránek je tvořen volně dostupnými, pravidelně aktualizovanými mapovými výstupy a také detailními texty a doplňujícími grafickými výstupy. Významná část obsahu je vytvářena na základě pravidelné spolupráce se zpravodaji. Všichni zájemci o spolupráci se mohou zapojit pomocí jednoduchého dotazníku, který je dostupný přímo na webu Intersucho. Projekt následně využívá získané informace od pozorovatelů i pro predikci požárního rizika – Firerisk. 

Další informace

Projekt Intersucho je úzce propojen s projekty sledování fenologických fází – Fenofáze a Výnosy plodin – předpovědí očekávaných výnosů zemědělských plodin. Projekt Intersucho vznikl ve spolupráci odborníků z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně, kteří využívají kombinaci zpracování dat vlastních a dat poskytovaných ČHMÚ, Technickou univerzitou ve Vídni, Americkou geologickou službou a NASA. 

Projekt Fenofáze monitoruje termíny fenologických fází volně rostoucích druhů rostlin a polních plodin. Jedná se o milníky ve vývoji rostlin během vegetační sezony, např. nástup kvetení, rozvoj listoví dřevin nebo vzcházení polních plodin. Monitoring zajišťují studenti, profesionální pozorovatelé i dobrovolníci z řad široké veřejnosti. Webové stránky reflektují aktuální situaci fenologických fází: kde monitoring probíhá, jaké druhy jsou pozorovány a kdy byly fenologické fáze zaznamenány. Pro vybrané druhy a lokality poskytují porovnání aktuální vegetační sezony s předcházejícími lety a souvislost s průběhem teplot.

Jak se můžete zapojit?

Projekt Fenofáze poskytuje fenologické informace odborné veřejnosti, zemědělcům, ovocnářům či vinařům, ale také široké veřejnosti. Webové stránky jsou v týdenním kroku aktualizovány o nové informace o vývoji teplot. Termíny fenologických fází se zveřejňují průběžně, jak je pozorovatelé zaznamenávají, a procházejí odbornou kontrolou. Pro uživatele je také v týdenním kroku připravována předpověď počasí. Webové stránky jsou doplňovány o dlouhodobé, až 60leté fenologické řady. Do pozorování fenologických fází je možné se zapojit jako dobrovolník přímo na stránkách projektu.

Další informace

Webové stránky www.fenofaze.cz vytvořily v roce 2013 týmy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně, jejíž studenti od počátku zajišťují monitoring. Ke studentům se připojili dobrovolní pozorovatelé z řad veřejnosti a v roce 2019 se monitoring díky spolupráci s ČHMÚ rozšířil o síť profesionálních pozorovatelů. Od roku 2020 jsou stránky úzce propojeny s projektem Intersucho, jehož pozorovatelé dopadů sucha monitorují také fenofáze stěžejních polních plodin. Výstupy se zobrazují prostřednictvím interaktivní mapy, obrazové dokumentace, grafů a map. Data slouží nejen jako aktuální informace o reakci rostlin na povětrnostní podmínky, ale přináší také dlouhodobé informace o odezvě rostlinných společenstev na měnící se klimatické podmínky. Dále slouží ke kalibraci družicových dat, využívají se v modelování a studiu dopadů klimatické změny.

Projekt Výnosy plodin představuje webové stránky zaměřené na předpověď očekávaných výnosů klíčových zemědělských plodin v České republice. V průběhu vegetační sezony přináší v každém týdnu aktuální odhady výnosu na úrovni krajů a okresů. Předpověď je doplněna o mapy spolehlivosti a odchylek výnosů oproti předcházejícímu roku a tříletému období. S postupem sezony přibývají i informace o reálném výnosu a procentu sklizené plochy. Informace jsou propojeny s webovými stránkami projektu Intersucho, a to s hlášeními od pravidelných zpravodajů o předpokládaném výnosu.

Jak se můžete zapojit?

Jedná se o experimentální projekt, určený zejména odborníkům z oblasti zemědělství a veřejné správy a zpravodajům projektu Intersucho, kteří poskytují zpětnou vazbu hodnocením výstupů projektu Výnosy plodin. Cílem je včasný odhad výnosové úrovně u klíčových plodin, zlepšení rozhodovacích procesů v zemědělském sektoru, zvýšení ekonomické a ekologické efektivity. Očekává se, že se zavedením systému včasné výstrahy lze zvýšit celkovou stabilitu zemědělské produkce, zlepšit ekonomiku pěstování a korektními agrotechnickými rozhodnutími přispět k dlouhodobé udržitelnosti hospodaření. Je možné se zapojit jako zpravodaj na stránkách projektu Intersucho. 

Další informace

Portál je v provozu od roku 2017 a přináší informace ve formě interaktivních map a grafů na úrovni jednotlivých okresů. Obsah portálu je pravidelně v týdenním kroku aktualizován a zpřesňován na základě dostupných aktuálních dat. Předpovědi jsou připravovány pro ječmen jarní, pšenici ozimou, řepku, kukuřici, oves, žito a cukrovou řepu. 

Autory projektu jsou výzkumné týmy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně a síť zpravodajů projektu Intersucho. Webové stránky projektu Výnosy plodin by nevznikly bez podpory Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21, Národní agentury pro zemědělský výzkum, Státního pozemkového úřadu, Agrární komory ČR a Státního zemědělského intervenčního fondu.

Projekt Agrorisk monitoruje a předpovídá abiotická (např. jarní mrazy, silný vítr) a biotická (choroby a škůdci) rizika, která ohrožují zemědělskou produkci. Denně aktualizovaný webový portál byl spuštěn v březnu 2021 a nabízí možnost sledovat výskyt a vývoj desítek negativních jevů závislých na počasí, se kterými se naše zemědělská prvovýroba musí vyrovnat. Intenzita výskytu každého jevu je vyjádřena barevným semaforem. Uživatel webových stránek získává na úrovni katastru informaci, kolik hrozí sledovaných rizik, jaký je jejich vývoj a jaká jsou doporučená opatření ke zmírnění těchto rizik.  

Jak se můžete zapojit?

Obecně je cílovou skupinou projektu Agrorisk zemědělská prvovýroba, praktikující zemědělci včetně ovocnářů či vinohradníků. Informace jsou však otevřené i pro širokou veřejnost a zástupce médií. Projekt je zaměřen i na ochranu krajiny, informace o včasném, cíleném a efektivním využití nezbytných chemických prostředků povedou k jejich nižší aplikaci. Uživateli jsou i studenti středních a vysokých zemědělských škol, kteří mohou sledovat a studovat vzájemné vztahy mezi počasím, plodinou a výskytem rizikových faktorů. V blízké době bude na stránkách umístěn dotazník zpravodajů pro hodnocení abiotických a biotických rizik z pohledu uživatele.

Další informace

Projekt Agrorisk byl iniciován vědeckým týmem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Partnery jsou odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Českého hydrometeorologického ústavu, který poskytuje aktuální data z celé své sítě. Pro předpověď počasí a závisející vývoj rizik je využíván předpovědní model IFS (Integrated Forecast System) Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí, který patří z pohledu přesnosti mezi nejúspěšnější. Projekt je podpořen programem Akademie věd ČR Strategie AV21 a Ministerstvem zemědělství ČR. Bonusem je spolupráce s Rostlinolékařským portálem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, kdy u chorob a škůdců je možné vidět nejen podmínky jejich výskytu, ale i jejich výskyty reálné. Projekt zůstává otevřený a do systému budou implantována další meteorologicky podmíněná abiotická i biotická rizika.

Hlavním společenským cílem studia problematiky sesuvů je snížit škody, které působí. Základním předpokladem pro dosažení tohoto cíle je zájem veřejnosti i místních samospráv. Ten je v České republice velmi malý. Cílem projektu je tedy seznámit veřejnost prostřednictvím volnočasové aktivity (hry geocaching) se sesuvy a s tím i informacemi o tom, jaké škody mohou způsobit a jak je možné jim předcházet. Hráči dostanou zpětnou vazbu ohledně úkolů, které musejí plnit. Díky tomu se podrobně obeznámí s problematikou sesuvů.

Jak se můžete zapojit?    

V rámci jedné z variant geocachingu, tzv. earthcachingu, jsou vytvářena specializovaná zastavení (earthcache), která hráčům vysvětlují problematiku vzniku a nebezpečí, jež způsobují sesuvy. Hráči navštíví zajímavá, často nepříliš známá místa a seznámí se jak s místními horninami, tak i konkrétními nebezpečnými sesuvy a procesy, které jsou zodpovědné za jejich vznik. Do hry se může zapojit každý prostřednictvím portálu Geocaching.com, kde vyhledá keše/zastavení vytvořené uživatelem „sesuvar“. Dále je nutné se řídit pravidly hry geocaching, jež předpokládají znalost využití GPS přijímače, případně aplikace v chytrém telefonu.

Archeologická mapa České republiky (AMČR) je informační systém pro sběr, správu a prezentaci dat o archeologických výzkumech na našem území a pro poznání minulosti Čech, Moravy a Slezska.

Jak se můžete zapojit?

Archeologická mapa České republiky (AMČR) je informační systém pro sběr, správu a prezentaci dat o archeologických výzkumech na našem území a pro poznání minulosti Čech, Moravy a Slezska. Obsažená data popisují desetitisíce archeologických výzkumů a jejich konkrétních poznatků. Zahrnují informace o vedoucích výzkumu, o tom, kdy výzkum probíhal, o jeho lokalizaci i to, jaké nálezy a z jakého období výzkum zjistil. Zvláštním typem záznamů jsou údaje o archeologických lokalitách, zjištěné povrchovým i dálkovým průzkumem. Většina záznamů je napojena na úložiště digitálních dokumentů a bibliografický katalog.

Další informace

Archeologická mapa České republiky je určena profesionálním archeologům, odborníkům z blízkých oborů, studentům i zájemcům z širší veřejnosti, jimž nabízí možnost efektivně pracovat s poznatky získanými generacemi archeologů v naší zemi. Je provozována Archeologickým ústavem AV ČR v Praze a Archeologickým ústavem AV ČR v Brně. Pro uživatele je AMČR plně dostupná a běží postupné plnění daty. Naleznete zde informace k výzkumům provedeným po roce 2000 v Čechách, resp. po roce 2009 na Moravě a ve Slezsku, a další vybrané datové bloky. Retrospektivní data jsou doplňována postupně.

Západní Čechy jsou místem nejintenzivnější seismické činnosti v Česku. Díky aplikaci pro chytré mobilní telefony SeisLok je nyní možné zobrazovat aktuální zemětřesnou aktivitu v této oblasti. Pomozte vědcům zprostředkovávat nejnovější informace o zemětřesení a o jejich účincích. Pozorování místních obyvatel jsou jedinou možností, jak popsat dopady zemětřesení na postiženém území a stanovit tzv. makroseismickou intenzitu. Vedle praktického uplatnění, mapování škod pro pojišťovny, jsou data ze SeisLoku důležitá i pro odhad seismického ohrožení. Lokální geologické struktury totiž mohou značně zesílit účinky otřesů a každé místní pozorování tak přispěje k lepšímu popisu efektů zemětřesení v zasažené oblasti.

Jak se můžete zapojit?

Aplikace SeisLok je určena majitelům chytrých mobilních telefonů s operačními systémy Android a iOS, kteří chtějí mít přehled o seismicky nejaktivnější oblasti na našem území a především pak obyvatelům a návštěvníkům západních Čech (Chebsko, Ašsko, Sokolovsko), kteří jsou ochotni svá pozorování vyplnit do dotazníku, jenž je součástí aplikace.

Aplikace SeisLok obsahuje mapu se dvěma možnostmi zobrazení (běžnou a satelitní) a s polohami epicenter s možností zobrazení detailních informací (magnitudo, čas vzniku, hloubka), dále seznam zemětřesení (s možností filtrovat a třídit), denní seismogramy na kartě Seznam epicenter, makroseismický dotazník pod tlačítkem se symbolem seismogramu pro hlášení zemětřesení či novinky přímo z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Aplikace SeisLok je ke stažení zdarma v AppStore a GooglePlay. 

Zapojte se do výzkumu svahových sesuvů! Díky mobilní aplikaci Landslide Tracker pomůžete vědcům monitorovat sesuvy půd a svahové deformace po celé České republice. Včasné zaznamenání místa a hlavně doby jejich vzniku a předání těchto informací odborníkům je zásadní nejen pro jejich výzkum, ale především pro zlepšení ochrany obyvatel před negativními dopady. 

Jak se můžete zapojit?

Sesuvy vznikají v Česku většinou v důsledku zvýšených dešťových srážek, a to v různých ročních obdobích. Včasné  informování odborníků je zásadní nejen pro jejich výzkum, ale hlavně pro zlepšení ochrany obyvatel. Nově vytvořená aplikace Landslide Tracker tento proces nejen výrazně zjednodušuje a zrychluje, ale zároveň dává veřejnosti možnost se aktivně zapojit do výzkumu těchto nebezpečných procesů.

Další informace

Aplikace vznikla v rámci mezinárodního projektu LandSlip díky aktivitě pracovníků z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Aplikace Landslide Tracker je dostupná v českém jazyce a umožňuje komukoli, kdo si ji nainstaluje na svůj telefon, sbírat a předávat informace o nově vzniklých sesuvech na území České republiky. Získané informace přímo od veřejnosti pomohou jednak při vytváření databází sesuvů a jimi způsobených škod a současně zvýší povědomí o této problematice, což je zásadním předpokladem pro efektivní ochranu obyvatel.

Informace poskytnuté prostřednictvím aplikace budou také použity pro doplnění přehledné databáze sesuvů, kterou na základě informací z médií vytvářejí zaměstnanci Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR již od roku 2011. Tato data budou spolu s probíhajícím terénním mapováním a důkladnou rešerší archivních podkladů použita i pro aktualizaci dat v celostátní databázi svahových deformací, již spravuje Česká geologická služba.  

Aplikace Landslide Tracker je ke stažení zdarma na GooglePlay.