Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Gravitační aspekty odhalují tajemství Marsu
Gravitační pole přináší o objektech informace, které jsou často skryty přímému pozorování. Po úspěšné aplikaci aspektů (derivátů) gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým Jaroslava Klokočníka z ASU s přehledem zajímavostí s praktickými geologickými a geofyzikálními aplikacemi na Marsu. Týkají se nejen celé planety jako kosmického tělesa, ale konkrétně i hypotetického paleo-oceánu na severní polokouli Marsu, sopečné zóny Tharsis, Údolí Marineru, maskonu v Isidis Planitia nebo impaktní pánve Hellas. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu uhlovodíků (lidově chápaných především jako „ropa“).
Na čem pracujeme: Lze na základě spektra poznat aktivní galaktické jádro s mezerou v akrečním disku?
Model aktivního galaktického jádra má v literatuře poměrně stabilní podobu. Supermasivní černá díra obklopená akrečním diskem, z něhož je díra soustavně nebo epizodicky krmena. Mohou být přítomny polární výtrysky. Výsledkem aktivity je specifický tvar spektrálního rozložení energie. Marcel Štolc a jeho kolegové si položili otázku, zda je možné pouze ze vzhledu spektra usoudit na nepravidelnosti akrečního disku, zejména, jsou-li v něm přítomny mezery.
V rámci pravidelných návštěv vedení Akademie věd navštívila 7. června 2023 předsedkyně Akademie věd profesorka Eva Zažímalová spolu s místopředsedy Dr. Ilonou Müllerovou a Dr. Ondřejem Beránkem a členem Akademické rady Dr. Jiřím Pleškem hvězdárnu v Ondřejově.
Na čem pracujeme: Pochází proklamovaný interstelární bolid skutečně z mezihvězdného prostoru?
V loňském roce vzbudila rozruch v komunitě odborníků na meziplanetární hmotu studie označující jeden z bolidů zaznamenaných americkou vládní detekční sítí za těleso z mezihvězdného prostoru. Peter Brown z University of Western Ontario a Jiří Borovička z ASU tuto událost zevrubně přezkoumali a zabývají se otázkou, zda domněle mezihvězdné těleso skutečně přiletělo z galaktických dálav.
Sedm evropských zemí spojilo své síly na podporu výstavby Evropského slunečního dalekohledu
Dnes ráno, 25. července 2023, podepsalo v Santa Cruz de Tenerife celkem 9 institucí ze 7 evropských zemí zakládací listinu nadace „European Solar Telescope – Fundación Canaria“ (Nadace EST), která uděluje právní charakter projektu Evropského slunečního dalekohledu a otevírá cestu k budoucí výstavbě této velké výzkumné infrastruktury.
Martina Pavelková obdržela Inspirativní komunitní cenu ESPD Keese Zwaana
Cena byla udělena za její neúnavnou obětavost a nadšení pro šíření znalostí, za inspiraci a vzor pro mladou generaci a za její roli v rozvoji a koordinaci přeshraniční sítě amatérských slunečních fyziků.
Na čem pracujeme: Trojrozměrný model pro hvězdné populace tří galaxií
Charakterizace trojrozměrného rozložení látky a hvězd ve vzdálených galaxií je jedním z důležitých cílů galaktického výzkumu. Pierre Vermot a další pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vyvinuli novou metodiku, která umožňuje solidně modelovat vlastnosti vzdálených galaxií na základě pozemních pozorování.
Na čem pracujeme: Vliv vznikající mladé hvězdné kupy na molekulový oblak
Hvězdy vznikají z rozsáhlých molekulových oblaků ne však osamoceně, ale v celých hnízdech. Jakmile se zformují, přirozeně vytvářejí zpětný vliv na plyn ve svém okolí, ať již prostřednictvím své gravitace nebo prostřednictvím hvězdného větru a záření. Takto zpětně ovlivňují svoji porodnici a mění rychlost tvorby hvězd. Autoři představované práce v čele s Michalisem Kourniotisem z ASU parametricky studovali hned několik scénářů takového zpětného vlivu s pomocí numerické simulace.
Naše Sluneční patrolní služba prošla všemi testy a stali jsme se součástí projektu SWESNET - Space Weather Service Network. Jedná se o projekt, který v současné době spravuje Evropská kosmická agentura (ESA) a jehož cílem je sjednotit data související s kosmickým počasím.
Dnes upozorňujeme na knihu, která vyšla už před dvaceti roky, ale zůstala skrytá větší pozornosti - Kapitola z dějin českého zpravodajství za první světové války (1914–1918). Ukazuje na vlasteneckou aktivitu zakladatele ondřejovské hvězdárny Josefa Jana Friče.
Letní trojúhelník ze tří nejjasnějších hvězd letní oblohy – Vegy, Denebu a Altairu, Mléčná dráze pnoucí se vysoko po letní obloze … to je jistota každého léta. Pojďme se tedy soustředit na „třešničky“ tohoto léta.
Superbolid nad Německem 26. června 2023 zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
Tento mimořádný bolid označený v systému Astronomického ústavu AV ČR jako EN260623_204511 začal svítit ve výšce 101 km v oblasti mezi městy Ingolstadt a Regensburg, maximální jasnost -17,4 magnitudy dosáhl ve výšce 56 km nad Norimberkem a pohasl ve výšce 34,5 km nad zemí v blízkosti města Höchstadt. Délka námi zaznamenané světelné dráhy v atmosféře byla 134 km a bolid jí uletěl za 6,4 sekundy. Žádné meteority z tohoto tělesa na zem nedopadly. Podrobněji v tiskové zprávě.
Do pořadu Konečně pátek na Frekvenci 1 dorazil náš tiskový mluvčí Pavel Suchan. Otázky zněly např. jestli je pravda, že pohled na hvězdy je pohledem do hluboké minulosti, proč už se nelétá na Měsíc a kdy se na něj lidstvo vrátí, co nejzajímavějšího můžeme večer v létě vidět na obloze, jak je to s názvy souhvězdí či jak je to se životem ve vesmíru.
Na čem pracujeme: Komplikace spektrální diagnostiky ve slunečních protuberancích
Jiří Štěpán ze Slunečního oddělení ASU se podílel na zajímavé studii poukazující na možné problémy v analýze polarimetrických pozorování slunečních protuberancí. V práci autoři demonstrují, že pokud se pro analýzu použije příliš zjednodušující model vzniku spektrální čáry hélia v infračervené oblasti spektra, odvozené parametry popisující stav magnetického pole v protuberanci mohou být podceněny nebo přeceněny i o několik řádů.
Ve spolupráci se značkou džusů TOMA jsme připravili soutěž (nejen pro děti) k misi JUICE Evropské kosmické agentury na Veletrhu vědy 8. až 10. června (www.veletrhvedy.cz). A jak zkratka sondy napovídá ... dostali jsme darem pro návštěvníky 5000 ks TOMA pitíček. A chceme vám je rozdat. Těší nás tahle spolupráce a těšíme se na vás. Ke stažení je ZDE soutěžní lístek, je jedno jestli ho přinesete už vyplněný nebo ho k vyplnění na místě dostanete od nás.
Na Dnech otevřených dveří 19. a 20. května 2023 nám udělal radost velký zájem dětí o malování pohlednic do vesmíru. Zájem byl takový, že se nám nakonec vybíralo s těžkým srdcem, protože vítězů je jenom pár, ale pohlednic bylo nakonec přes šedesát. Sedm pohlednic dětí nejrůznějšího věku vám nyní představujeme, dětem (a jejich rodičům) moc děkujeme, odměny už byly odeslány.
2. mezinárodní solarografické setkání - možnost připojit se pro každého
Mezinárodní solarografické setkání 2023 s názvem "Mezi vědou, uměním a vzděláváním" se bude konat od 8. do 10. června na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Zveme vás na online zasedání 8. června 2023 od 14:00 do 17:30. Jednacím jazykem bude angličtina.
Další díl Nezkreslené vědy spatřil světlo světa, tentokrát s názvem GRAVITACE. Odborným garantem dílu je RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR. Přejeme hezký zážitek.
Na čem pracujeme: Dvojhvězdnost horké eruptivní hvězdy
Jedním z vedlejších objevů družicových hledačů exoplanet bylo odhalení velmi mohutných erupcí u hvězd podobných Slunci. A vlastně i u hvězd mnohem teplejších než je Slunce, u nichž se takové jevy neočekávaly. Olga Maryeva z ASU stála v čele týmu, který se věnoval monitoringu hvězdy HD 36030 s cílem odhalit původ u ní pozorovaných erupcí.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2023
Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru. Už sedmnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných právě astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím právě probíhá v Karlových Varech - od 23. do 26. května 2023.
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 19. a 20. května
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer navíc za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky či pro rodiny s dětmi – hvězdárna je krásná a zajímavá. Vstup i doprovodný program zdarma.
Na čem pracujeme: Spin černé díry určovaný z rentgenové polarimetrie
Černé díry ve vesmíru zahaluje celá řada tajemství. Jistě je to i proto, že informace o jejich vlastnostech získáváme jen zprostředkovaně. Odborníci, mimo jiné z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, ověřovali, zda je možné s pomocí rentgenové polarimetrie získané družicí IXPE určit vlastnosti černých děr v rentgenových dvojhvězdách.
Jeden z nejjasnějších gama záblesků byl pozorován českými dalekohledy
Viditelné světlo ze zdroje vzdáleného od Země 10 miliard světelných let se podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června 2021 třem dalekohledům. Dva z nich – robotické dalekohledy – provozují české instituce – D50 umístěný v Ondřejově spravuje Astronomický ústav AV ČR (ASÚ), druhý, FRAM-ORM, se nachází na španělském ostrově La Palma. Třetí dalekohled, Mini-MegaTORTORA, je instalován v ruském Nižním Archizu. Mezinárodní tým publikoval studii tohoto mimořádného zdroje v květnovém čísle časopisu Nature Astronomy.
Na čem pracujeme: Gravitační aspekty odhalují tajemství Marsu
Gravitační pole přináší o objektech informace, které jsou často skryty přímému pozorování. Po úspěšné aplikaci aspektů (derivátů) gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým Jaroslava Klokočníka z ASU s přehledem zajímavostí s praktickými geologickými a geofyzikálními aplikacemi na Marsu. Týkají se nejen celé planety jako kosmického tělesa, ale konkrétně i hypotetického paleo-oceánu na severní polokouli Marsu, sopečné zóny Tharsis, Údolí Marineru, maskonu v Isidis Planitia nebo impaktní pánve Hellas. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu uhlovodíků (lidově chápaných především jako „ropa“).
Na čem pracujeme: Lze na základě spektra poznat aktivní galaktické jádro s mezerou v akrečním disku?
Model aktivního galaktického jádra má v literatuře poměrně stabilní podobu. Supermasivní černá díra obklopená akrečním diskem, z něhož je díra soustavně nebo epizodicky krmena. Mohou být přítomny polární výtrysky. Výsledkem aktivity je specifický tvar spektrálního rozložení energie. Marcel Štolc a jeho kolegové si položili otázku, zda je možné pouze ze vzhledu spektra usoudit na nepravidelnosti akrečního disku, zejména, jsou-li v něm přítomny mezery.
V rámci pravidelných návštěv vedení Akademie věd navštívila 7. června 2023 předsedkyně Akademie věd profesorka Eva Zažímalová spolu s místopředsedy Dr. Ilonou Müllerovou a Dr. Ondřejem Beránkem a členem Akademické rady Dr. Jiřím Pleškem hvězdárnu v Ondřejově.
Na čem pracujeme: Pochází proklamovaný interstelární bolid skutečně z mezihvězdného prostoru?
V loňském roce vzbudila rozruch v komunitě odborníků na meziplanetární hmotu studie označující jeden z bolidů zaznamenaných americkou vládní detekční sítí za těleso z mezihvězdného prostoru. Peter Brown z University of Western Ontario a Jiří Borovička z ASU tuto událost zevrubně přezkoumali a zabývají se otázkou, zda domněle mezihvězdné těleso skutečně přiletělo z galaktických dálav.
Sedm evropských zemí spojilo své síly na podporu výstavby Evropského slunečního dalekohledu
Dnes ráno, 25. července 2023, podepsalo v Santa Cruz de Tenerife celkem 9 institucí ze 7 evropských zemí zakládací listinu nadace „European Solar Telescope – Fundación Canaria“ (Nadace EST), která uděluje právní charakter projektu Evropského slunečního dalekohledu a otevírá cestu k budoucí výstavbě této velké výzkumné infrastruktury.
Martina Pavelková obdržela Inspirativní komunitní cenu ESPD Keese Zwaana
Cena byla udělena za její neúnavnou obětavost a nadšení pro šíření znalostí, za inspiraci a vzor pro mladou generaci a za její roli v rozvoji a koordinaci přeshraniční sítě amatérských slunečních fyziků.
