Tiskové zprávy

Ve dvoraně Knihovny Akademie věd převezme dnes z rukou předsedkyně Akademie věd ČR
Evy Zažímalové diplomy vědeckého titulu „doktor věd“ 10 jeho nových nositelů. Osm z nich působí na pracovištích Akademie věd ČR, jeden na Univerzitě Hradec Králové a jeden ve Slovenské akademii věd.

Výstavba metra a sídlišť, zákulisí pražského magistrátu, otázka role expertů v normalizačním Československu, asanace, ale i památková péče. Právě tato témata obsahuje nová kniha Blahomír Borovička: Vzpomínky hlavního architekta Prahy od historičky architektury Martiny Koukalové a historika Petra Roubala. Publikaci, jež čtenářům a čtenářkám nabízí doposud neznámý pohled na dvě desetiletí tzv. normalizace, vydává Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti larvy dávného členovce. Horniny, které tyto drobné zkameněliny ukrývaly, se usazovaly v moři před 480 miliony lety, tedy na začátku prvohor. Nálezy pomohly vědcům lépe pochopit, jak tito dávní živočichové žili, jak se živili a jak probíhala evoluce jejich vývoje. Na výzkumu se podílel Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.

Drátek, který se v těle pacienta sám rozloží, nové přístupy k léčbě rakoviny, vývoj látek hubících hmyz nebo technologie na výrobu levnějších paliv přeměnou metanu na metanol: v praxi velmi potřebné a využitelné výsledky základního výzkumu. Jejich cestě z laboratoří ke konkrétní aplikaci v medicíně nebo průmyslu teď pomohou finance z Programu rozvoje aplikací a komercializace AV ČR (PRAK) a také specialisté Centra transferu technologií AV ČR (CeTTAV).

Společnost Maxe Plancka oznámila financování druhého česko-německého Dioscuri centra na Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky (FZU). Jeho budoucí ředitelka Barbora Špačková se zaměří na vývoj nových technologií otevírajících pohled do biologického nanovesmíru. Centrum získalo pětiletou podporu ve výši až 35 milionů korun a zahájí činnost v létě 2024.

Víc než sto metrů čtverečních bude mít streetartový obraz, který právě začal tvořit českobudějovický umělec Happy na jedné z budov Biologického centra Akademie věd ČR v Branišovské ulici v Českých Budějovicích. Velkoformátové graffiti s názvem Hloubka života propojuje vědu s uměním, ústředním motivem bude řez buňkou. Odhalení díla se uskuteční v pátek 6. 10. 2023 od 16:30 za přítomnosti autora a zástupců Biologického centra AV ČR. Hned poté v 17 hodin odstartuje Noc vědců.

Vědci z Biotechnologického ústavu (BTÚ) AV ČR při Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) a z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) objasnili zásadní roli proteinu NEUROD1 při rozvoji těžkého diabetu. Diabetes typu MODY6 je jedním z podtypů diabetu, který je způsoben mutací v genu pro neurogenní diferenciační faktor 1 (NEUROD1). Jeho aktivita je klíčová v průběhu vývoje slinivky břišní a nezbytná pro regulaci produkce inzulinu. V případě chromozomové mutace, při níž chybí část chromozomu s genem pro NEUROD1, se rozvíjí velmi těžký diabetes.  

Mezinárodní tým s jihočeskými vědci z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadná úmrtí orlů bělohlavých. Nynější objev, který byl dnes publikován v prestižním časopise PNAS, přináší důležité poznatky nejen pro ochranu přírody, ale také pro medicínu. Nově probádané toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou v budoucnu stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.   

Jak se vyvíjela planeta i život na ní lze stále číst z konkrétních území. Tvůrci geoparků vycházejí z místního geologického dědictví a snaží se jejich odkaz vysvětlit, ochránit i povzbudit k jeho využívání. Zakládání a provozování geoparků podporuje též projekt 4GEON, jehož se účastní zástupci čtyř kontinentů včetně České republiky, která právě hostí jejich druhé setkání.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v poslední studii zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace Dja. Přestože parazitární infekce jsou rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, že se paraziti mezi blízce příbuznými primáty přenášejí. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich celkové předcházení.