Optimální cenzurou bude kádrová politika. Tisková politika v období tzv. normalizace 1968–1989

Petr Andreas, Martin Štefek

Academia, 2023

Kolektivní monografie komplexně pojednává o tiskové politice v českých zemích v období tzv. normalizace. Autoři analyzují politické koncepce a přístupy ústředních politických a úředních orgánů vůči periodickému tisku, a to v obsahové (cenzura a propaganda), personální (kádrová politika) i materiální rovině (centrální plánování ekonomiky). Pomocí intenzivního studia archivních pramenů se jednotliví autoři zaměřují na zachycení dynamiky a funkcí institucionálních struktur zasahujících do systému informování – aparátu Komunistické strany Československa, cenzurních orgánů (ČÚTI, FÚTI) a bezpečnostních složek v letech 1968 až 1989.

 


 

Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě / Textiles from archaeological research at Prag

Milena Bravermanová, Helena Březinová, Jana Bureš Víchová

Academia, 2023

Publikace představuje středověké a raně novověké textilie, které se zachovaly v různých archeologických nálezových situacích na Pražském hradě a jsou jedinečným souborem luxusních předmětů dokládajících vysokou úroveň dobové textilní produkce. Textilie byly vyzvednuty většinou v průběhu 20. století a pocházejí z několika objektů – kostela Panny Marie, baziliky sv. Jiří, katedrály sv. Víta, kostela Všech svatých a studny v jeho blízkosti. Jsou datovány do širokého časového období od 10. do 18. století. Česko-anglická kniha je určena jak odborníkům a institucím zabývajícím se historickým textilem, tak širší veřejnosti. Jejím prostřednictvím se mohou seznámit s nejvýznamnější sbírkou archeologických textilií v České republice, která je spojena se skutečnými historickými osobnostmi – panovníky, jejich rodinnými příslušníky a církevními hodnostáři.

 


 

Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu. Biografický slovník

Dana Hašková

Academia, 2023

Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i., systematický výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Během této doby bylo nashromážděno velké množství životopisných materiálů o ruských emigrantech i jejich vědecké a kulturní činnosti. Díky tomu mohl vzniknout i výběrový biografický slovník Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu.
Do slovníku jsou zařazeny především ty osobnosti, které se podílely se na rozvoji československé vědy, kultury a umění, účastnily se politického nebo spolkového života anebo vynikly v dalších oborech a odvětvích. Ve výjimečných případech se zde objevují rovněž ruští životní partneři a partnerky význačných českých osobností. Kromě kartotéky Slovanského ústavu byly základními prameny při tvorbě hesel osobní kartotéka Anastazie Kopřivové, kartotéka Slovanské knihovny, literatura a archivní materiály z ruských, českých a slovenských archivů. Dále byly použity materiály z rodinných archivů potomků emigrantů a materiály uchovávané na místních úřadech (matriky, záznamy obecních úřadů a místní kroniky).

 


 

Ve znamení svépomoci a solidarity

Eduard Kubů, Jan Slavíček et al.

Historický ústav / Národní zemědělské muzeum, 2023

Kolektivní monografie přináší nové náhledy na dnes opomíjený a v minulosti neobyčejně významný fenomén družstevnictví ve druhé polovině 19. a první polovině 20. století. Demonstruje překvapivou šíři družstevních aktivit v takřka všech oblastech lidského života. Věnuje se celé řadě druhotných (neekonomických) družstevních rolí, zejména rolím osvětové, vzdělávací, modernizační, kulturní, identitotvorné, nacionální a protektivní. Kniha také dokládá mnohočetné vazby mezi družstvy a politickou sférou, které lze pozorovat v zákonodárství, zapojení družstev do státní hospodářské politiky či poskytování podpor. Zkoumány byly i přímé vazby mezi družstvy a politickým stranami, ať již v podobě personálního propojení nebo (relativně řídce) i ve formě přímého podřízení družstev politickým stranám.

 


 

Putování k artéské studni. O blízkých i vzdálenějších

Martin Kučera

Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2023

Život českého historika Martina Kučery (*1958) významně ovlivnilo několik skutečností – celoživotní boj s cukrovkou, intenzivní zájem o historii a umění a setkání s celou řadou osobností českého vědeckého, uměleckého i politického  světa. Kniha jeho pamětí je tak protkána vzpomínkami na osudy lidí blízkých i vzdálenějších, s nimiž se během svého života potkal či potkával a jejichž osobnosti se snaží přiblížit a připomenout, protože často patří mezi ony neprávem pozapomenuté. Kromě jeho rozvětvené rodiny tak v těchto vzpomínkách defilují někdejší českoslovenští legionáři, pracovníci knihovnických institucí, kde se pohyboval od mala, historici, které poznal během studií na Filozofické fakultě UK a později jako už jejich etablovaný kolega, ale i spisovatelé a výtvarníci, k jejichž dílu vnitřně tíhl. Jeho memoáry tak často nepřinášejí jenom svědectví o autorových osudech, ale především o jeho vztahu, empatii i obdivu k lidem, kteří se tak či onak zapsali do jeho života. Kniha je opatřena doslovem autorova přítele, českého historika Josefa Tomeše.