Novinky

Syndikovat obsah

Konkurzní řízení na obsazení míst vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumných útvarů

ŘEDITEL GEOLOGICKÉHO ÚSTAVU AV ČR, v. v. i.

Vyhlašuje výběrové řízení na obsazení míst vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumných útvarů v oborech

• Geologie, strukturní geologie
• Petrologie, geochemie
• Geologie a geochemie životního prostředí
• Paleontologie
• Geofyzika
Detailní instrukce zde
Tabulka k vyplnění zde

Termín pro podání přihlášek
1. listopad 2023, 12:00 hodin na adresu Geologický ústav AV ČR, v. v. i. Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 – Lysolaje
(u poštou dodaných zásilek bude rozhodovat poštovní razítko podání na zásilce)
Termín konání
14. listopadu 2023 od 9.00 hodin
v zasedací místnosti č. 247, 1. patro hlavní budovy Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. v areálu Akademie věd v Praze 6 – Lysolajích, ul. Rozvojová 269, případně prostřednictvím vzdálené komunikace (bude upřesněno v dostatečném předstihu před
zasedáním)
Kontaktní osoba
doc. RNDr. Tomáš Navrátil, Ph.D.
vědecký tajemník ústavu
e-mail: navratiltatgli [dot] cas [dot] cz
telefon: 233 087 222

Larvy dávných členovců žili podobně jako dospělci

Mezinárodní tým paleontologů vedený Lukášem Laiblem z Geologického ústav AV ČR a Allison C. Daley z University of Lausanne studoval drobné larvy členovců staré 480 milionů let. Jejich zkameněliny nasnímali pomocí výkonného rentgenového skeneru v Paul Scherrer Institutu ve Švýcarsku, aby je mohli detailně prostudovat. Výsledky výzkumu ukazují, že vývoj těchto dávných členovců byl velmi jednoduchý, bez zásadních změn ve způsobu života.

Nález nového typu mineralizace zlata v Českém masivu

V oblasti Českého masivu se nachází ložiska zlata ekonomického významu, jako např. Mokrsko či Kašperské Hory. Tyto výskyty jsou spjaty s magmatickými/hydrotermální procesy variského stáří (před cca. 340 mil. lety). Studie, na níž se podíleli i pracovníci Geologického ústavu Lukáš Ackerman a Martin Svojtka, popisuje zcela nový typ mineralizace, jež byl nalezen v břidlicích neoproterozoického stáří (cca. 570 mil. let). Pozice křemenných žilek se zlatem a složení doprovodných sulfidů poukazuje na spojení mezi zlatou mineralizací a vysokým termálním tokem v důsledku extenze zemské kůry během ordoviku. Nález nemá ekonomický význam, ale představuje nový genetický model tohoto typu zlaté mineralizace na území Českého masivu. Více v časopise Mineralium Deposita.

Vulkanolog Lukáš Krmíček zkoumá nejnovější islandskou sopku

Nově vytvořenou sopku Litli-Hrútur (Malý Beran), která vznikla v červenci na islandském poloostrově Reykjanes, zkoumá profesor Lukáš Krmíček jakožto člen mezinárodního vulkanologického týmu. Tým tvořený odborníky z Evropy a USA má povolení pohybovat se v bezprostřední blízkosti erupce. Situaci na místě v prvních dnech existence sopky komplikovalo extrémní znečištění ovzduší způsobené kombinací sopečných plynů a požárů místní vegetace. K tomu se později přidaly také náhodné výbuchy kapes tvořených směsí methanu a vodíku. Přesto se podařilo odebrat vzorky tefry a lávy, jejichž studium poskytne cenné informace o nitru naší planety.

Nejstarší nález želvy rodu Rafetus na světě

Kožnatkovité želvy jsou z Mostecka známy více než 100 let, jejich systematika ale byla donedávna záhadou. Milan Chroust s kolegy publikoval novou studii, ve které díky moderní počítačové tomografii dokázali nálezy z Břešťan u Bíliny zařadit do druhu Rafetus bohemicus a objevit tak nové důležité znaky pro jejich interpretaci. Jedná se o nejstarší nález tohoto rodu na světě! Článek byl publikován v časopise PeerJ.

Šárka Křížová oceněna Československou mikroskopickou společností

Disertační práce s názvem „Chemical and physical properties of impact glasses“ od Ing. Šárky Křížové, PhD. byla oceněna jako nejlepší disertační práce s významným využitím mikroskopických technik vyhlašované Československou mikroskopickou společností (ČSMS). Cena byla udělena na výroční konferenci “Mikroskopie 2023” v Olomouci.

Lukáš Laibl získal zvláštní ocenění časopisu Živa

Lukáš Laibl z z Geologického ústavu AV ČR získal zvláštní ocenění časopisu Živa za popularizaci biologických věd, za třídílný seriál Unikátní okna do prvohor, který prezentoval vybraná prvohorní naleziště s výjimečným zachováním zkamenělin. První díl seriálu je voně dostupný zde. Detailní informace zde.

Podpora studia fosilních želv

Milan Chroust získal prestižní grant Polonez Bis spolufinancovaný Národním vědeckým centrem a výzkumným a inovačním programem Evropské unie Horizont 2020 v rámci grantové dohody Marie Skłodowska-Curie s názvem „Želvy z Česka a Polska: přehled společné evoluce ve střední Evropě od triasu až po recent“. Projekt bude zahrnovat kompletní revizi dříve zveřejněného a nového želvího fosilního materiálu z oblasti Polska a Česka, s ohledem na jejich vývoj v průběhu druhohor a kenozoika. Od 1. června tak na dva roky nastupuje jako postdoc na Ústav paleobiologie polské akademie věd ve Varšavě. ©CC-BY

Speleologické objevy za účasti Geologického ústavu

Před několika dny se z Číny (oblasti Šiaonanhai u Chan-čungu v provinci Šen-si) vrátili členové česko-polské speleologické expedice. Akce byla organizována Českou speleologickou společností a Geologickým ústavem AV ČR. Speleologové pokračovali v objevování a dokumentaci krasových fenoménů, které zde objevují již od roku 2016. Celkem bylo za použití lanových technik a člunů objeveno zhruba 4 km nových prostor, včetně mohutných podzemních dómů. V rámci dokumentace bylo podchyceno několik nových sedimentárních fenoménů, jež budou předmětem dalšího výzkumu.

Izotopová frakcionace kadmia v houbách

Kadmium (Cd) je toxický kov, který se v přírodě vyskytuje v 8 izotopech. Poměry těchto izotopů se v jednotlivých složkách životního prostředí nepatrně liší. Může za to tzv. izotopová frakcionace, kdy v jedné složce prostředí dochází k obohacení o těžší nebo lehčí izotop na úkor jiné. Takovým procesem může být např. příjem Cd rostlinami, jejichž listy jsou často izotopicky lehčí než zdroj kadmia v půdě. Nová práce publikovaná v časopise Science of the Total Environment zkoumala izotopické složení Cd v houbách a svrchní vrstvě půdy v západních Čechách. Oproti půdám vykazují mnohé druhy hub zřetelně lehčí izotopové složení Cd a tato frakcionace závisí na druhu houby.

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.