Významné bolidy

V nedìli 10. záøí veèer a následující den jsme na náš formuláø hlášení bolidù dostali 20 hlášení o pozorování jasného meteoru. Tou dobou bylo na celém našem území jasno, stejnì jako nad vìtšinou støední Evropy a tak tento bolid vidìlo hodnì náhodných svìdkù, z nichž nìkteøí nám svá pozorování popsali. Rozhodující pro jeho popis ale bylo, že všechny pøístroje bolidové sítì provozované naším ústavem byly v tu dobu v provozu a tak se nám podaøilo získat velmi podrobné a komplexní informace o tomto mimoøádném jevu. Detail bolidu z celooblohového snímku ze stanice Kunžak v Jižních Èechách je na obrázku 1 a ukázka jeho spektra (pouze náhled) je na obrázku 2. Ze ètyø stanic nejbližších ke svìtelné dráze bolidu jsme s velikou pøesností a spolehlivostí urèili všechny jeho parametry prùletu, tedy mimo jiné kde a jak rychle letìl, odkud pøiletìl a pøípadnì kam mohly jeho pozùstatky dopadnout. Ukázalo se totiž, že i když bolid pøestal svítit relativnì vysoko (mírnì nad 30 km), tak se nìkolik malých, øádovì gramových až desetigramových úlomkù zbrzdilo natolik, že již pohasly a mohly tedy dopadnout na zemský povrch.

Co se tedy v nedìli 10. záøí 2023 odehrálo nad jižními a støedními Èechami?

Pøesnì ve 23:21:45 støedoevropského letního èasu (SELÈ) vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti asi 2,5 kilogramù. Poprvé byl zaznamenán ve výšce 88 km nad Sobìslaví. Tìleso se v té dobì pohybovalo rychlostí necelých 15 km/s a po dráze sklonìné pøibližnì 44 stupòù k vodorovné rovinì pokraèovalo v letu severovýchodním smìrem. Maximální jasnosti dosáhl bolid ve výrazném zjasnìní ve výšce 51 km nad zemí, kdy byl pøibližnì stejnì jasný jako Mìsíc v první ètvrti. Bìhem letu se meteoroid výraznì brzdil a také rozpadal. Nejvìtší úlomek pøestal být pozorovatelný ve výšce necelých 31 km nad zemí asi 5 km (prùmìt na povrch) jihozápadnì od Ledèe nad Sázavou (obrázek 3). Celou svìtelnou dráhu dlouhou 84 km uletìl bolid za 7 sekund. Nejvìtší meteorit mùže mít hmotnost kolem 50 g (hlavní kus) a nachází se jižnì od obce Prosíèka (obrázek 4), menší meteority budou mít pouze jednotky gramù a nachází se v okolí obce Ostrov východnì od Ledèe nad Sázavou.

Pøed srážkou se Zemí tento meteoroid o prùmìru asi 10 cm obíhal Slunce po dráze typické pro asteroidy typu Apollo, která byla sklonìna necelých 6 stupòù k rovinì ekliptiky, tj. rovinì zemské dráhy. V pøísluní se meteoroid dostával jen o málo blíže ke Slunci než Zemì a v odsluní se dostal 4 astronomické jednotky od Slunce do oblasti hlavního pásu planetek. Jeden obìh kolem Slunce mu trval 4 pozemské roky. Velmi pravdìpodobnì se jednalo pùvodem o èást asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Závìrem bychom rádi podìlovali všem svìdkùm bolidu za jejich hlášení a Dr. Radmile Brožkové z Èeského hydrometeorologického ústavu za data o výškovém vìtru potøebná k výpoètu pádové oblasti meteoritù.


13. záøí 2023

Pavel Spurný, Lukáš Shrbený a Jiøí Borovièka
Oddìlení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ÈR,
Frièova 298
251 65 Ondøejov
email: mph@asu.cas.cz




Obrázek 1. Výøez celooblohového snímku ze stanice Kunžak (foto: Astronomický ústav AV ÈR).




Obrázek 2. Náhled spektra a nultého øádu bolidu (výøez ze snímku s výraznì vyšším rozlišením) ze stanice Kunžak (foto: Astronomický ústav AV ÈR).




Obrázek 3. Prùmìt zaznamenané èásti dráhy bolidu na mapu (žlutá šipka). Ve skuteènosti byla dráha sklonìná 44 stupòù k zemskému povrchu a byla dlouhá 84 km. Bílé ètverce ukazují polohy stanic èeské èásti Evropské bolidové sítì, ze kterých byly použity záznamy k výpoètu dráhy (grafika: Astronomický ústav AV ÈR, podkladová mapa: Google Earth).




Obrázek 4. Detail oblasti, kde by se mohl nacházet meteorit o hmotnosti pøibližnì 50 gramù (grafika: Astronomický ústav AV ÈR, podkladová mapa: Google Earth).





Obrázky a data nejsou urèeny k dalšímu šíøení a publikování. Radìji, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.