|
|
Close Help | ||||||||||||||
Posledními letošními držitelkami Stipendia Josefa Dobrovského, které v Ústavu pro českou literaturu AV ČR pobývají do října 2023, jsou Martina Schmidinger, doktorandka z Universität Innsbruck, a Lena-Marie Franke, doktorandka z Universität Regensburg.
Martina Schmidinger se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR věnuje výzkumu ke své disertační práci s pracovním názvem Der deutsch-tschechische Nationalitätendiskurs in den niederösterreichischen Abtretungsgebieten: Sprachenpolitik im Schulwesen auf legistischer und medialer Ebene, 1867–1926 (The German-Czech National Discourse in the Lower Austrian Ceded Areas: Language Policy in the School System in Law and Media).
Disertační práce zkoumá základní vzdělávání v Dolním Rakousku na konci i po zániku habsburské monarchie z hlediska jazykové politiky, vychází při tom ze zákona o všeobecných právech občanů z roku 1867. Zaměřuje se na dvě oblasti, které byly první Československé republice postoupeny Saintgermainskou smlouvou v roce 1919 severozápadně od Gmündu (Vitorazsko) a v okolí Feldsbergu (Valticko). Pozornost je věnována jazykové legislativě, její přípravě a dopadu od celostátní po komunální úroveň v médiích a politickém diskurzu v Předlitavsku a jeho nástupnických státech do poloviny 20. let 20. století.
Jako prameny slouží kromě právních textů také novinové články v digitální i analogové podobě, ale především archivní záznamy ze škol v příslušných lokalitách. Jedná se o výroční katalogy v německém a českém jazyce, školní kroniky, zápisy a korespondenci místních a okresních školních rad atd. z patnácti archivů v Dolním Rakousku, Vídni, jižních Čechách a na Moravě. Vedle klasických diskurzně-analytických přístupů výzkum využívá i přístupy diskurzně-lingvistické. Disertační práce poskytne informace o národnostním česko-německém konfliktu i celkový přehled o jazykové situaci ve školském systému bývalých dolnorakouských oblastí. Jedním z těžišť bude cézura z roku 1920: dlouholetá debata o Saintgermainské smlouvě bude rozšířena o perspektivu jazykové politiky ve školství v těchto postoupených oblastech.
Až do konce října v Ústavu pro českou literaturu AV ČR působí také Lena-Marie Franke, doktorandka z Universität Regensburg. Věnuje se zde disertačnímu projektu Early narratives of the Shoah in Czech literature.
Ve své disertaci analyzuje literaturu o šoa, kterou napsali přeživší Židé v raném poválečném období. Tato raná fáze literatury o šoa se vyznačuje poměrně vysokým počtem publikací, z nichž většina neměla dlouhodobý úspěch. Pro účely této analýzy jsou posuzovány jak faktografické, tak fiktivní texty napsané a vydané v českém jazyce v letech 1945–1949, jakož i jejich recepce. Lena-Marie Franke bude zkoumat, jaké specifické způsoby psaní a vyprávění o tom, co bylo později nazváno „holocaustem“ či „šoa“, vznikaly bezprostředně po něm, jaké poznatky a jaké reprezentace historických událostí kolovaly a jaká různá vyprávění se šířila. Cílem je ukázat, jak byla vyprávění o šoa vytvářena a vyjednávána současníky, aby bylo možné porozumět jejich proměnám v měnících se společenských kontextech. Během stipendia pokračuje v práci na kapitole disertační práce, která je věnována románu Život s hvězdou Jiřího Weila, a souběžně připravuje a shromažďuje prameny pro kapitolu o textech autorů přeživších Terezín (Anna Auředníčková: Tři léta v Terezíně, Mirko Tůma: Ghetto našich dnů, Richard Feder: Židovská tragédie).
