Previous Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní JAN MATONOHA Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími ANNA KOPOVÁ Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...
Škvorecký

Kniha „Na shledanou v lepších časech“ byla vydána jako 32. titul edice Spisů Josefa Škvoreckého. Obsahuje 146 dopisů, které si Škvorecký v letech 1968–1989 vyměnil se svým přítelem, hudebním publicistou Lubomírem Dorůžkou. Zatímco Josef Škvorecký žil od roku 1969 v Kanadě, Dorůžka zůstal během normalizace v Československu. Jeho zaměstnání v hudebním nakladatelství Supraphon mu však umožňovalo časté cesty na Západ, odkud vedl se Škvoreckým bohatou korespondenci, v níž svému příteli bez autocenzury zprostředkovává podrobné informace o domácím kulturním dění. Ediční příprava se vedle běžných postupů soustředila zejména na objasnění osobních i společenských souvislostí hlavních i dílčích témat publikované korespondence, na vysvětlení náznaků a jinotajů v těch dopisech, které psal Škvorecký pod různými krycími identitami přímo na Dorůžkovu pražskou adresu. Více než 700 vysvětlujících a odkazových poznámek pod čarou doplňuje rozsáhlý ediční komentář a doslov.