Previous Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní JAN MATONOHA Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími ANNA KOPOVÁ Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...

Ten který budeDalší svazek Spisů Vladimíra Macury přináší  autorovu pozoruhodnou románovou tetralogii. Každý z románů je stylizován jako parafráze jednoho z oblíbených žánrů literatury 19. století: novely, živých obrazů, elegie a grotesky. První dva z nich vznikly již v druhé polovině osmdesátých let 20. století, kdy navzdory historické látce vyjadřovaly také autorovu generační zkušenost s realitou socialismu. Informátor uvádí čtenáře do prostřední jazykově a kulturně se vymezující vlastenecké společnosti a zkoumá i míru její loajality vůči habsburské monarchii. Komandant očima studentského vůdce J. V. Friče vykresluje paradoxy revolučního roku 1848. Tématem autorova nejosobitějšího a nejosobnějšího románu Guvernantka je život a umírání básníka a vědce F. L. Čelakovského a především jeho druhé manželky, spisovatelky A. Rajské. Macurovy historické romány vyrůstají z hluboké znalosti historických pramenů, nejsou však jen doplňkem autorova odborného náhledu na českou obrozeneckou společnost, ale svébytnou uměleckou výpovědí.