Previous Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní JAN MATONOHA Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími ANNA KOPOVÁ Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...

obalka 2Předkládaná edice zpřítomňuje polemické střetnutí stoupenců formalistického a marxistického pojetí umění, k němuž došlo v Rusku (SSSR) v první polovině dvacátých let minulého století. Cílem je ukázat vymezování obou přístupů k literatuře, stejně jako vývoj a důsledky dané konfrontace. 

Polemika mezi marxismem a formalismem představuje zásadní střet určující pro utváření veškerých uměnovědných disciplín po celé 20. století. Metodologie formální školy (zastoupená zde V. Šklovským a B. Ejchenbaumem) akcentuje analytický, dílocentrický přístup. Marxistický tábor, vyzdvihující společenský dosah umění, je představen argumenty L. Trockého a A. Lunačarského.
Doprovodná studie mapuje nejen hlavní teze a odhaluje argumentační zázemí, dobovou terminologii a autority, na něž se obě strany odvolávají, ale ukazuje i širší kontext jednotlivých polemických vystoupení a začleňuje další diskutéry, kteří na spor reagují po svém (okruh M. Bachtina, R. Jakobson a další).
V neposlední řadě se stává zřejmým, jak toto střetnutí nezůstalo bez vzájemných vlivů a odezvy na obou stranách: marxističtí kritici přejímají některé formalistické termíny a obraty (lze také sledovat výzvy k jakémusi „smíření“ obou přístupů); formalismus se ve své další fázi pozoruhodným způsobem vypořádává se sociálním rozměrem v umění.