Ústav pro českou literaturu AV ČR Institute of Czech literature of the CAS
Obsah vašeho košíku

Nemáte žádné položky v košíku

Textologické kolokvium počtrnácté

Autor: LUCIE KOŘÍNKOVÁ
Datum zveřejnění: 11. září 2023

Dne 29. listopadu 2022 proběhlo na půdě Ústavu pro českou literaturu AV ČR v pořadí čtrnácté Textologické kolokvium, jež každoročně organizují pracovníci Edičního a textologického oddělení ÚČL.

textologické kolokvium 2022

V již tradičně přátelské a neformální pracovní atmosféře se na jedno odpoledne sešli badatelé a badatelky, které pojí zájem o textologickou a ediční problematiku, aby společně mj. vzpomněli nedožitých devadesátých narozenin význačné osobnosti oboru Miroslava Červenky a aby sebe navzájem i obecenstvo z řad dalších zájemců o tutéž problematiku informovali o aktuálních metodologických i ryze materiálových otázkách svých výzkumů. Část přednesených příspěvků publikum seznámila s uzavřenými výsledky vlastní ediční a textologické práce a nálezy, jež tyto práce přinesly, pro většinu příspěvků bylo nicméně charakteristické zejména procesuální zacílení na problémy, které před badatelkami a badateli vyvstaly při řešení běžících edičních projektů či v rámci bádání, jež mají zřetelný textologický rozměr.

Michael Špirit tak v první půli svého příspěvku představil, jak postupoval v otázce výběru a uspořádaní publicistických textů v rámců Spisů Jiřího Weila; druhá část téhož referátu se pak vázala na zmiňované výročí narození Miroslava Červenky a ohlížela se za edičními výkony tohoto badatele na poli monografických souborů i výborů a antologií z děl beletristických i literárněvědných.

Šárka Kořínková vystoupila na kolokviu za celý kolektiv (Šárka Kořínková, Vladimíra Staňková, Daniela Iwashita, Eliška Müllerová, Eva Lauberová, Barbora Petrů), který v loňském roce dokončil edici korespondence Jakuba Demla s Jaroslavem Durychem (vyšla nákladem Ústavu pro českou literaturu pod titulem Durychhalten!), a seznámila publikum s tím, jak tato ediční práce pomohla upřesnit soupis známých děl J. Durycha a jaké nové poznatky přinesla ke genezi některých z nich.

Hana a Michal Kosákovi se ve svém společném příspěvku mohli opřít o důkladnou znalost textového materiálu, jenž stál u geneze Českého snáře Ludvíka Vaculíka, neboť právě tímto materiálem se v rámci právě končícího grantu Život jednoho románu: Vaculíkův Český snář v literární komunikaci v posledních letech spolu s dalšími členy řešitelského kolektivu zaobírají. Jejich příspěvek pojednal konkrétně vztah geneze fikčního textu k textaci Vaculíkových dopisů emigrovavší Heleně Bukovanské, okrajově pak i k některým textům ze stejné doby. Zvláštní zřetel přitom zasluhuje Vaculíkovo autorské (a sebeterapeutické) gesto přítomné v jeho korespondenci a také zde přímo reflektované plány na využití dopisů v právě vznikajícím románu.

S probíhajícím grantem, jenž rovněž směřuje k náročné ediční přípravě díla (tentokrát v digitálním prostředí Kritické hybridní edice), úzce souvisel referát Jakuba Říhy, který v roli hlavního řešitele tohoto projektu publikum provedl složitou textovou historií Prométheových jater Jiřího Koláře a dostupnými různorodými prameny této geneze.

Natálie Nováková reflektovala počáteční fáze svého zkoumání prozaické pozůstalosti Nikolaje Terleckého, konkrétněji se pak zabývala autorovými nepublikovanými prózami a povahou redakčních vstupů, jež do jejich rukopisů prováděl Terleckého přítel Jan Vladislav.

Spíše stranou úzce textologického výzkumu stál příspěvek Lenky Jungmannové, který se věnoval problematice formální úpravy dramatického textu při chystání edic, a to zvláště s ohledem na různé funkce, které při dramatizaci textu plní scénické poznámky (tj. podle toho, jaký typ informace o jevištním dění nesou). Referát publiku nicméně záslužně připomněl, že ediční příprava divadelní hry pro knižní vydání nese oproti vydávání jiných literárních druhů jistá, ne vždy dostatečně reflektovaná specifika.

Vyzdvihnout bezesporu zaslouží podnětný referát mladé badatelky Sáry Valové, která svůj primární výzkum orientuje textologicky. Její příspěvek stavěl na důkladné znalosti rukopisné pozůstalosti Terézy Novákové v celé její šíři a názorně ukázal, jak autorčiny romány textově postupně krystalizovaly z jejích národopisných zkoumání a zápisníkových záznamů pořizovaných během pravidelných pobytů na Prosečsku.

Téma dalšího textologického kolokvia sice nebylo oficiálně oznámeno, nicméně proslýchá se, že kolokvium se bude tentokrát věnovat e-knihám vydávaným Městskou knihovnou v Praze a jejich textologické i další související problematice.


Vychází v České literatuře 2/2023.

Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek