Už popatnácté se letos sešli čeští a slovenští rostlinní biologové na společné konferenci. Náš ústav zde uděloval Cenu Milana Kutáčka za nejlepší přednášku. Naši vědci naopak několik ocenění získali.

Konference nazvaná Plant Biology CS 2019 se konala 25.–30. srpna 2019 v Českých Budějovicích. Pořádaly ji Česká společnost experimentální biologie rostlin (ČSEBR), Slovenská botanická spoločnosť, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, Biologické centrum Akademie věd ČR a sdružení Czech Plant Phenotyping Network.

Akce se zaměřila především na studenty a mladé vědce z oboru rostlinné biologie, kteří se zde mohli vzájemně seznámit, navázat užitečné kontakty a vyzkoušet si, jak prezentovat své výsledky před publikem.

Pozvání ovšem přijala i řada významných hostů ze zahraničí, jejichž přednášky se týkaly nejnovějších pokroků ve výzkumu. Protože v českých a slovenských laboratořích postupně přibývají zahraniční stážisté i vědečtí pracovníci, chtěli organizátoři zpřístupnit konferenci také jim. Jednacím jazykem byla proto angličtina.

Účastníci konference (studenti a mladí vědci do 35 let) také soutěžili o ceny za nejlepší přednášky a posterové prezentace.

Tři ocenění pro mladé vědce byla pojmenována po velkých osobnostech české a slovenské rostlinné biologie:

• Cena Milana Kutáčka za nejlepší přednášku

• Cena Márie Luxové za nejlepší poster

• Cena Lubomíra Nátra za nejlepší environmentálně zaměřenou prezentaci

   

Ilustrační foto Jan Kolář

   

Náš ústav sponzoroval a uděloval Cenu Milana Kutáčka. Jejími laureáty se stali:

• 1. místo: Tetiana Kalachova (Ústav experimentální botaniky AV ČR, Laboratoř patofyziologie rostlin)

• 2. místo: Martin Janda (LMU Munich a Vysoká škola chemicko-technologická)

• 3. místo: Adéla Přibylová (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)

Studenti a mladí biologové z našeho ústavu získali ještě několik dalších cen.

Z Laboratoře patofyziologie rostlin to byli:

• Anastasia Starodubtseva (Cena Márie Luxové za nejlepší poster, 1. místo)

• Nikoleta Rubil (Cena Márie Luxové za nejlepší poster, 3. místo)

• Hana Leontovyčová (cena ČSEBR za nejlepší studentskou přednášku, 1. místo)

Z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin:

• Eva Dvořák Tomaštíková (stipendium ČSEBR travel award)

Z Laboratoře biologie pylu:

• Vinod Kumar (stipendium Company of Biologists travel award)

• Karel Raabe (stipendium Company of Biologists travel award)

O svém výzkumu přednášel na konferenci také laureát Ceny ČSEBR za rok 2018 – Jan Fíla z naší Laboratoře biologie pylu.

   

Laureáti Cena Milana Kutáčka: zleva Tetiana Kalachova, Martin Janda, Adéla Přibylová. Foto Tomáš Mozga, úpravy Jan Kolář.

   

* * *

   

Po kom je pojmenována cena, kterou uděloval náš ústav?

Milan Kutáček (1925–1989): osobnost československé fyziologie rostlin

Doc. RNDr. PhMr. Milan Kutáček, DrSc. se narodil v Olomouci v rodině lékárníka. Krátce po druhé světové válce vystudoval nejdříve farmacii na Univerzitě Karlově a pak kombinovaný obor chemie – fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě téže univerzity.

Po ukončení studia začal pracovat na Vysoké škole zemědělské v Praze. Zkoumal zde konjugované (vázané) formy rostlinného hormonu auxinu a indolu. Kromě toho i přednášel – jeho přednášky byly podle pamětníků velmi moderně koncipované a přinášely nejnovější poznatky.

Roku 1958 přešel docent Kutáček do Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni, kde pokračoval ve studiu vázaných forem auxinu. Od roku 1962 pracoval v Ústavu experimentální botaniky Československé akademie věd. V tomto ústavu založil a přes 20 let vedl vědecký tým zkoumající tvorbu, metabolismus a mechanismy působení auxinu.

Založil také obor biochemie rostlin na Vysoké škole zemědělské v Brně (dnešní Mendelově univerzitě), na níž se v této specializaci roku 1965 i habilitoval.

Milan Kutáček byl mezinárodně uznávaným badatelem v oblasti rostlinných hormonů. Se svými kolegy výrazně přispěl k poznání biosyntézy auxinu a jeho vázaných forem. V 80. letech minulého století se začal věnovat také interakcím auxinu s bílkovinnými receptory. Výsledky výzkumů publikoval tým v předních odborných časopisech, včetně například velice prestižního Nature.

Velkou zásluhou docenta Kutáčka bylo, že zaváděl do vědecké praxe v rostlinné fyziologii a biochemii moderní metody. Těmi byly v jeho době třeba značení radioaktivními izotopy, papírová chromatografie i další metody chemické analýzy nebo využití rostlin s vnesenými cizími geny.

   

Milan Kutáček (vpravo) v rozhovoru s americkým vědcem Robertem E. Clelandem. Konference Physiology and Biochemistry of Auxins in Plants, Liblice 1987.

   

Pamětníci také vzpomínají na jeho družnost a společenské charisma. Rád se přátelil se začínajícími studenty i s profesory, na vědeckých konferencích býval středem pozornosti.

Rozsáhlé profesionální kontakty a osobní přátelství pomohly docentu Kutáčkovi zorganizovat několik mezinárodních konferencí o rostlinných hormonech auxinech a cytokininech.

Ty se konaly v 70.–80. letech minulého století ve středočeských Liblicích a byly jednou z mála příležitostí, jak se mohli osobně setkat vědci z obou stran „železné opony“. Do Liblic pravidelně jezdily světové špičky oboru, což bylo v normalizačním Československu zcela nevídané.

Na tradici těchto akcí dnes navazují mezinárodní konference o rostlinných hormonech, které – stejně jako kdysi liblická setkání – pořádá Ústav experimentální botaniky AV ČR.

Milan Kutáček nežil pouze vědou. Šíře jeho zájmů byla téměř renesanční. Měl rád hudbu, věnoval se numismatice, zajímal se o starožitnosti, ale byl i vášnivým čtenářem detektivek.

Jeho kolegové na něj dodnes rádi vzpomínají jako na vědce i jako na dobrého přítele.