Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Mozková mrtvice vede k výraznému poškození tkáně a může způsobit závažné trvalé následky. Současný výzkum ukazuje, že buňky s podpůrnou funkcí, nazývané glie, v tomto procesu hrají důležitou roli a jsou rozmanitější, než se dříve myslelo. Tyto poznatky otevírají dveře dalšímu hledání potenciální léčby. Přednáška představí současné znalosti o mozkové mrtvici srozumitelnou formou.

Genetic analyses show that the female germline has an extremely low mutation rate. The reason for this is unclear. We focus on the oocyte and one-cell embryo repair capacity of single-strand DNA breaks (SSBs) as the most common DNA insults. Our preliminary results show that the scaffold protein XRCC1 is especially enriched in oocytes. This might lead to a higher stability of the repair complexes. Indeed, oocytes generally exhibit a relatively low number of SSBs in comparison to other cells.

Přednáška bude zaměřena na informaci o základních parametrech sluchu, možnostech jeho hodnocení a výzkumu. Dalším tématem budou změny sluchu v souvislosti s věkem a také jaká řešení nabízí současná medicína při úplné ztrátě sluchu.

Nádorová onemocnění trávícího traktu i přes významný posun v oblasti diagnostiky a terapie představují stále závažný problém nejen medicínský, ale i ekonomický a společenský. Ačkoliv tato onemocnění mají zásadní negativní dopad na dobu přežití a kvalitu života samotného, o jejich komplexních rizicích a příčinách získáváme poznatky velice obtížně. V přednášce se budeme zabývat zásadními rizikovými faktory, a to z pohledu genetiky, výživy, životního stylu a mikroprostředí ve vztahu k riziku a prognóze rakoviny tlustého střeva a konečníku a rakoviny slinivky. Rozebereme zejména možnosti aktivní prevence, managementu léčby těchto onemocněni a jejich prognózy.

Alzheimerova choroba představuje jednu z nejrozšířenějších forem stařecké demence u nás i ve světě. Glutamátové receptory se vyskytují na většině synapsí v lidském mozku, kde zprostředkovávají komunikaci mezi neurony a tvorbu paměťových stop. Jakou roli hrají dané receptory v rozvoji patologie tohoto závažného onemocnění? Jakým mechanismem na ně působí v současnosti nejužívanější lék na Alzheimerovu chorobu - memantin? A která metoda se ke studiu účinku látek na receptory využívá? To vše a mnohem víc se dozvíte v rámci naší prezentace.

Perineuronální sítě (PNS) jsou struktury mezibuněčné hmoty obalující určité typy neuronů v CNS, které hrají klíčovou roli v regulaci plasticity během postnatálního vývoje a posttraumatické regenerace. Odstranění PNNs inhibitorem syntézy hyaluronanu, glykosaminoglykanu tvořícího strukturní páteř PNN, úspěšně zvyšuje plasticitu a snižuje funkční deficit u zvířat s chronickým poraněním míchy.

Dle údajů WHO z roku 2023 trpí depresí přibližně 3,8 % světové populace. Raná mateřská péče je klíčovým faktorem pro pozdější duševní zdraví a děti, které byly vystaveny nedostatečné péči, mají mimo jiné zvýšené riziko rozvoje depresivních symptomů. Tento negativní vliv může být způsoben epigenetickými změnami, které se mohou projevit až v dospělosti. Prevence nedostatečné rané mateřské péče může pomoci zabránit nežádoucím epigenetickým změnám a je jednou z významných cest, jak snížit riziko vzniku depresí.