Archiv Dění v akademii
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumentyPrezident Petr Pavel udělil při příležitosti státního svátku 28. října 2023 státní vyznamenání České republiky i několika osobnostem vědy a kultury. Tři z nich jsou přímo spojeny s Akademií věd ČR – mikrobioložka Helena Tlaskalová-Hogenová, astrofyzik Jiří Grygar a chemička Hana Dvořáková.
Jejich výzkumy jsou originální i ve světovém měřítku a posouvají hranice vědeckého poznání. Čtyři badatelé a jedna vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR za ně získali prémii Lumina quaeruntur. S ní i částku až 20 milionů korun pro svůj vědecký tým, který jim pomůže jejich potenciál dále rozvíjet a umožní nové objevy. Prémii 30. října 2023 převzali ve vile Lanna astrofyzik Jakub Vícha, půdní biolog Gerrit Angst, chemik Karel Škoch, filozof Davide Crippa a psycholingvistka Kateřina Chládková.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a prezident japonské Univerzity v Toyamě Shigeru Saito podepsali 27. října 2023 Dohodu o porozumění. Obě instituce tak chtějí podpořit vědeckou spolupráci a výměnu zkušeností.
Výzkum rakoviny, výroba energie, vliv střevních bakterií na růst savců i vztahy mezi lidmi z různých skupin. Ze sedmi Cen Neuron 2023 pro nadějné vědce připadly čtyři badatelům z Akademie věd ČR, kteří se zabývají právě těmito výzkumnými tématy. Ocenění převzali 15. října 2023 v pražském Národním muzeu.
K novým metodám léčby nádorů mohou dopomoci objevy Jakuba Rohleny z Biotechnologického ústavu AV ČR. Předseda Grantové agentury ČR (GA ČR) Petr Baldrian jeho projektu udělil 12. října 2023 společně s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou Cenu předsedy Grantové agentury ČR v kategorii lékařských a biologických věd.
Možnosti léčby obezity, nové informace o halštatské době nebo řešení problémů logiky na pomezí matematiky a informatiky. I tyto výsledky přinesly disertační práce, za něž získala jedna vědkyně a devět vědců titul „doktor věd“, ve zkratce „DSc.“(doctor scientiarum). Badatelé složili doktorský slib 4. října 2023 na ceremoniálu v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, kde převzali diplomy od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové a předsedy Vědecké rady AV ČR Pavla Barana.
Před téměř 2000 lety zde tábořili římští legionáři Marca Aurelia. Jejich přítomnost na úpatí Hradiska u Mušova nyní připomíná Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše, které provozuje brněnský Archeologický ústav AV ČR. Představitelé Akademie věd ČR a „oživlí“ legionáři v něm 27. září 2023 přivítali vrchního velitele našich ozbrojených sil, prezidenta Petra Pavla, jenž přijel za doprovodu hejtmana Jana Grolicha.
Velkomoravské elity, profesoři v Praze ve středověku či německá literatura v Česku. Témata z historie a dějin literatury ovládla 15. ročník Cen Nakladatelství Academia. Publikaci Pavla Janouška a kolektivu autorů Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava porota 18. září 2023 přiřkla titul kniha roku, a označila ji tak za absolutního vítěze. Dílo zvítězilo i v kategorii původních vědeckých nebo populárně-naučných prací.
Spolupráce na rozvoji potenciálu studentů a žáků, propagaci a popularizaci vědy i zlepšování života ve městě s využitím vědeckých poznatků. K těmto a dalším bodům se zavázali představitelé Akademie věd ČR a města Brna memorandem o spolupráci v brněnské Nové radnici 11. září 2023.
První místo v jedné z kategorií pro youtubový kanál Zvěd, ocenění Top rated pro podcast Věda na dosah a časopis AΩ / Věda pro každého a finálová nominace pro Vědu fotogenickou. Popularizační projekty Akademie věd ČR bodovaly v 21. ročníku prestižní oborové soutěže Zlatý středník, kterou pořádá PR klub. Ceny se předávaly na ceremoniálu ve čtvrtek 7. září 2023 v pražském klubu SaSaZu.