Vyhlášení chráněné krajinné oblasti Český kras v roce 1972 předcházela řada zákonitých kroků. Dostatečné údaje o výskytu rostlinných druhů vedly k rozeznání oblasti vápnomilné květeny, odlišné od okolí. Podle podobnosti s jinými krasovými krajinami bylo území nazváno Českým krasem a byly upřesněny jeho hranice. Následoval podrobnější výzkum území a vyvstala potřeba ochránit jeho přírodní hodnoty.
K dalšímu čtení v Živě
Chráněná krajinná oblast Český kras – 40 let (2012, 3)
Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.
The declaration of the Bohemian Karst Protected Landscape Area (Central Bohemia) in 1972 was preceded by a series of logical steps. Sufficient data on the occurrence of plant species led to the recognition of the area of calciphilous flora. Based on its similarity to other karst landscapes, the area was named the Bohemian Karst. A more detailed survey of the area led to the need to protect its natural assets.
-
Druhově bohaté teplomilné úzkolisté suché trávníky na jižním úbočí vrchu Doutnáč, lokalita mnoha botanických a ekologických studií, leží od r. 2004 v bezzásahové oblasti. Foto P. Špryňar
-
Druhově bohaté teplomilné úzkolisté suché trávníky na jižním úbočí vrchu Doutnáč, lokalita mnoha botanických a ekologických studií, leží od r. 2004 v bezzásahové oblasti.
-
Ladislav Čelakovský (1834–1902), vůdčí osobnost v botanickém průzkumu Čech ve druhé polovině 19. století, mimo jiné autor Květeny okolí Pražského (1870). Převzato z Názorné květeny zemí koruny české, sv. 1 (1904)
-
Filip Maxmilián Opiz (1787–1858), vynikající rostlinný taxonom a organizátor floristického průzkumu českých zemí. Převzato z Názorné květeny zemí koruny české, sv. 1 (1904)
-
„Okres křivoklátsko-berounský“ (Bk) v prvním fytogeografickém členění Čech (Čelakovský 1897) měl ještě k zachycení Českého krasu hodně daleko; „okolí Pražské“ (P) pak odpovídalo územnímu záběru dříve vydané Květeny okolí Pražského (Čelakovský 1870).
-
Návrh územní ochrany centrálního Karlštejnska, předložený Karlem Dominem v r. 1944, byl realizován v r. 1955 vyhlášením státní přírodní rezervace Karlštejn, nyní v kategorii národní přírodní rezervace.
-
Svatý Jan pod Skalou, jedno z kulturních i přírodních center Českého krasu. Foto M. Kubík
-
Karel Domin podepřel svůj návrh územní ochrany Karlštejnska (1944) podrobnou fytogeografickou studií včelníku rakouského (Dracocephalum austriacum). I dnes můžeme potvrdit, že byl tento kriticky ohrožený vlajkový druh pro Český kras vybrán správně. Foto P. Špryňar
-
Lesostep na Karlštejnsku: ve stromovém patře dominuje dub pýřitý neboli šipák (Quercus pubescens), v podrostu kvetoucí třemdava bílá (Dictamnus albus). Foto P. Špryňar
-
Lesostep na Karlštejnsku: dub pýřitý neboli šipák (Quercus pubescens) v detailu. Foto P. Špryňar
-
V pěchavových trávnících roste vápnomilný lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata). Foto P. Špryňar
-
Kriticky ohrožený včelník rakouský (Dracocephalum austriacum, hluchavkovité – Lamiaceae) přežívá v České republice aktuálně jen na několika lokalitách v Českém krasu, kde roste na okrajích osluněných vápencových skal a skalních stepí. Ve výrazně suchých letech 2015–19 jeho populace značně poklesla. Aby druh přežil, byl připraven regionální akční plán (2021) s cílem udržet a zvýšit náležitou péčí a řízenými dosevy i dosadbami počty jedinců na stávajících lokalitách a založit nové (záložní) populace na dalších vhodných místech. Foto P. Špryňar