Tiskové zprávy

Početnost a rozmanitost hmyzu v době globálního oteplování a měnícího se životního prostředí jsou v hledáčku výzkumníků na celém světě. Stále není probádané ani to, jaké živiny hmyzu chybí v přírodě. Přitom je tato znalost  důležitá kvůli stále častějším klimatickým extrémním událostem, které mění dostupnost potravy. Mezinárodní tým vědců z šesti zemí, vedený výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), uskutečnil unikátní terénní pokus na třech tropických velehorách v jedněch z posledních panenských pralesů světa. Vědci v pokusu nabízeli mravencům různou potravu, aby zjistili, jaké živiny tomuto důležitému hmyzu nejvíce v přírodě chybí. Výsledky, které mimo jiné přinesly objev více než sta dosud nepopsaných druhů mravenců, byly publikovány v odborném časopise Global Ecology and Biogeography.

Stavební úpravy nevratně odstraňují historické terény. Když proto Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze připravovala rekonstrukci Nového proboštství na Pražském hradě, nastoupili na místo archeologové z Archeologického ústavu AV ČR, Praha k záchrannému výzkumu. Díky spolupráci se všemi zúčastněnými se podařilo budovu nejen citlivě zrekonstruovat, ale i přistavět nové objekty s minimálním zásahem do historických konstrukcí. Takto realizované novostavby jsou v areálu Pražského hradu naprosto výjimečné.

Akademie věd opět otevírá svá pracoviště studentům středních škol, kteří si chtějí vyzkoušet vědeckou dráhu. Do 30. listopadu 2023 můžou poslat přihlášky na stáže Otevřené vědy. Trvají celý rok a jsou zdarma.

Nejnovější výzkum o pronásledování a genocidě Židů a Romů za druhé světové války budou na konferenci v Praze probírat přední odborníci na dějiny holokaustu z celého světa. Zaměří se také na otázku paměti a připomínání těchto událostí. Konference Lessons and Legacies se koná od 6. do 9. listopadu v Praze. Poprvé se uskuteční v zemi, která zažila holokaust za nacistické okupace a má zároveň zkušenost se státním socialismem.

Vědci z laboratoře Jana Dobeše objevili nový typ imunitní odpovědi na střevním epitelu a současně popsali i mechanismus, který celý systém reguluje. Na studii,  publikované v prestižním imunologickém časopise Journal of Experimental Medicine, se podíleli Tomáš Brabec a Jan Dobeš a další členové Laboratoře mikrobiální imunologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s vědci z laboratoří Martina Schwarzera a Dominika Filippa z Akademie věd a Jakuba Abramsona z Weizmannova institutu v Izraeli.

Poškozená nervová vlákna v míše bude možné obnovit genovou terapií, která nastartuje oživení a růst axonů, výběžků nervových vláken. Úspěšné pokusy na laboratorních zvířatech mají za sebou vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Potkanům se touto metodou vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním. Na vývoji léčebných metod nervových onemocnění pracovali vědci šest let.

Vědci nově lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení toho, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve svém novém výzkumu. Výsledky nedávno publikoval časopis Nature Communications.

Akademie věd ČR pokračuje ve velkorysém programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace. Prémii nazvanou Lumina quaeruntur dnes z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové obdrží pět talentovaných vědeckých osobností. S podporou až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let si založí vlastní vědecký tým.

Již dvacet pět let poskytuje Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA) datové služby pro sociální vědy. V průběhu této doby se proměnil z malého oddělení Sociologického ústavu AV ČR v národního poskytovatele datových služeb, který je zapojen do mezinárodní spolupráce evropských datových archivů, koordinuje nejvýznamnější české i mezinárodní sociálněvědní výzkumné projekty a spolupodílí se na inovacích v oblasti českého i evropského datového archivářství a managementu dat.

Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařil zásadní objev v pochopení procesu vývoje zdravého embrya z oplozeného vajíčka. Zjistili, že pro zdárný vývoj myšího zárodku je ve stadiu dvoubuněčného embrya zásadní prodloužení jedné přípravné fáze buněčného cyklu. Popsali také protein, který regulaci délky buněčného cyklu řídí. Pokud ve vajíčku tento CHK1 protein chybí, nedojde ke zdárnému vývoji do blastocysty a embryo zanikne. Výsledky mohou přinést obrovský pokrok v léčbě neplodnosti.