Archiv aktualit

Festival Týden Akademie věd ČR (TAV) otevře dveře vědeckých institucí na 22 místech po celé České republice. Návštěvníci budou moct nahlédnout do špičkových laboratoří a zeptat se vědkyň a vědců na jejich práci. Součástí programu budou přednášky, workshopy, výstavy a veřejné debaty. Při slavnostním zahájení TAV v pondělí 6. listopadu 2023 předá předsedkyně AV ČR Ceny za popularizaci. Vstup na všechny události je zdarma, na některé je potřeba si místo rezervovat.

Prezident Petr Pavel udělil při příležitosti státního svátku 28. října 2023 státní vyznamenání České republiky i několika osobnostem vědy a kultury. Tři z nich jsou přímo spojeny s Akademií věd ČR – mikrobioložka Helena Tlaskalová-Hogenová, astrofyzik Jiří Grygar a chemička Hana Dvořáková.

Jejich výzkumy jsou originální i ve světovém měřítku a posouvají hranice vědeckého poznání. Čtyři badatelé a jedna vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR za ně získali prémii Lumina quaeruntur. S ní i částku až 20 milionů korun pro svůj vědecký tým, který jim pomůže jejich potenciál dále rozvíjet a umožní nové objevy. Prémii 30. října 2023 převzali ve vile Lanna astrofyzik Jakub Vícha, půdní biolog Gerrit Angst, chemik Karel Škoch, filozof Davide Crippa a psycholingvistka Kateřina Chládková.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a prezident japonské Univerzity v Toyamě Shigeru Saito podepsali 27. října 2023 Dohodu o porozumění. Obě instituce tak chtějí podpořit vědeckou spolupráci a výměnu zkušeností.

Za molekulárního kadeřníka je možné s nadsázkou označit bílkovinu Gemin3. Objevená byla už před téměř čtvrtstoletím a vědělo se o ní, že je velmi důležitá, protože bez ní žádný organismus nepřežije. Nebylo ale zcela jasné, k čemu vlastně slouží. Nyní se vědeckým týmům z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR podařilo prokázat, že bílkovina hraje důležitou roli v procesu zvaném RNA sestřih. Výsledky jejich studie zveřejnil časopis Nature Communications.

Je někde ve vesmíru život? A pokud ano, jak vypadá? Budou lidé někdy kolonizovat vesmír? Proč je to obtížnější, než jsme si mysleli? Přečtěte si v aktuálním čísle popularizačního časopisu Akademie věd ČR A / Easy.

Leukémie je zhoubné nádorové onemocnění krvetvorby. Forma i úspěšnost léčby se odvíjí od konkrétního typu nemoci. Vědcům a vědkyním ze dvou oddělení Ústavu molekulární genetiky AV ČR se nyní podařilo odhalit další z příčin vzniku leukémie. Objevili nové mutace v genu PPM1D, které maří práci „strážců“ lidského genomu, a tím umožňují nádorovým buňkám bujet. Výzkum ukázal, že znalost těchto mutací by šlo v budoucnu využít k léčbě nemoci. Výsledky zveřejnil časopis Leukemia.

Znečištěné ovzduší způsobuje zdravotní problémy spojené se záněty, změnami v DNA a smrtí buněk. Může zhoršovat nemoci jako astma a přispívat ke vzniku Alzheimerovy choroby. Látky obsažené ve znečištěném ovzduší na různých místech České republiky a jejich vliv na buňky lidského těla zkoumají vědci v Ústavu experimentální medicíny AV ČR pomocí toxikologického inkubátoru, který vyvinuli ve spolupráci s ČVUT a Technickou univerzitou v Liberci. Měření již provedli v Kvasinách, kde se nacházejí průmyslové podniky, na meteorologické observatoři v Košeticích, kde je nízká úroveň znečištění ovzduší, a v Praze-Libni zatížené dopravou.  

Starořečtinu se začala učit už jako teenagerka. Pěkně po večerech, místo obcházení diskoték. Zanedlouho se Pavla Drápelová Gkantzios vrhla i na řečtinu moderní – to když přes dopisovací klub poznala svého budoucího manžela. V jeho rodné zemi pak propadla byzantské kultuře. Rozhovor s mladou badatelkou ze Slovanského ústavu AV ČR vyšel v časopise A / Magazín.

Výzkum rakoviny, výroba energie, vliv střevních bakterií na růst savců i vztahy mezi lidmi z různých skupin. Ze sedmi Cen Neuron 2023 pro nadějné vědce připadly čtyři badatelům z Akademie věd ČR, kteří se zabývají právě těmito výzkumnými tématy. Ocenění převzali 15. října 2023 v pražském Národním muzeu.