Proběhlo vyhlášení laureátů Nobelových cen, EU a Japonsko uzavřely klíčovou dohodu o sdílení superpočítačů a polští akademici upínají své naděje k nové vládě, která v zemi může obnovit akademickou svobodu. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý říjen událo.

Technologické centrum Praha ve svém pravidelném přehledu informuje o svých aktivitách. Shlédněte video o tom, jak funguje financování formou lump sum, přečtěte si o tom, jak se čerpají cestovní granty a kontrolují návrhy projektů zajišťované TC Praha a přijměte pozvání na podzimní akce.

Vyšel další žebříček vysokých škol. Tentokrát Global Ranking of Academic Subjects, který porovnává jednotlivá vědní odvětví a obory. To v českém kontextu, kdy se většinou neumisťujeme na předních příčkách, může zdánlivě pomoci systematičtěji rozkrýt kvalitu jednotlivých oborů a fakult vysokých škol. Jak se ale na tyto žebříčky dívají jednotlivé univerzity a jaké jsou mezery v jejich metodice?

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o nové zprávě k budoucnosti vědy pro politiku v Evropě, datech výdajů na VaVaI za rok 2021 a pozici Evropského parlamentu k platformě STEP. Nepřehlédněte také výzvu stát se Evropským městem vědy nebo sérii výzev pro expertní skupiny Evropské komise.

Posuzování vědeckých publikací a žádostí o výzkumné granty jsou zásadními součástmi akademického prostředí. Procesy spojené s přijímáním grantových žádostí mají za úkol zajistit kvalitu a relevanci budoucích vědeckých výsledků a zároveň garantovat efektivní využití veřejných či soukromých finančních prostředků. Nicméně, tato hodnocení nejsou bez výzev.

Dne 26. října byla v Poslanecké sněmovně na mediálním setkání představena nová podoba zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Navrhované změny reagují na pět prioritních oblastí, mezi které patří transfer, zlepšení podmínek pro vědkyně a vědce, snížení administrativní zátěže, strategický přístup k řízení vědy a ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu.

Byly pravěké ženy také lovkyně? Jak léčit vzteklinu? A proč je důležité napodobovat děti? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc říjen.

ELI, jako jediný evropský partner americké národní laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), společně s dalšími americkými průmyslovými a akademickými výzkumníky odstartovali zásadní projekt týkající se zrychlení a zdokonalení procesu mionového zobrazování.

Akademie věd ČR pokračuje v programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace. Prémii nazvanou Lumina quaeruntur z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové obdrželo pět talentovaných vědeckých osobností. S podporou až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let si založí vlastní vědecký tým.

Dvakrát ročně se v médiích objeví články o různých aspektech změny času. Kdo chce zachovat jaký čas, kdy a proč se střídání letního a zimního času zavedlo a hlavně informace, že je změna času pro náš organismus škodlivá. Proč se tedy – i přes všeobecnou odbornou a většinovou laickou shodu – nedaří zrušení střídání času prosadit?