Nové knihy
Michal Frankl
Nakladatelství Lidové noviny, 2023
Měsíce těsně před vypuknutím druhé světové války se zapsaly do dějin tragickými událostmi jako byla Křišťálová noc, anšlus Rakouska nebo podpis Mnichovské dohody. Mnohem méně známou kapitolou dějin je beznadějné putování židovských uprchlíků vyhnaných postupně z Německa, Rakouska, československých Sudet a dalších míst neklidné střední Evropy. Tisíce lidí včetně dětí zůstávaly zaklíněny v „zemi nikoho“, přespávaly v lesích, močálech, opuštěných domech i na lodích. O tomto zásadním, málo probádaném momentu dějin holokaustu píše historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Více se dočtete zde.
Jiří Padevět
Třetí republika, která trvala od jara 1945 do 25. února 1948, byla zdánlivě demokratická. Opravdu pouze zdánlivě, některé předválečné politické strany byly zakázány, někteří občané zbaveni volebního práva. Těmito třemi roky se vinou dvě hlavní dějové linie, jednak linie „národní očisty“, tedy vyhnání českých a moravských Němců, jednak nástup komunistů k moci, jako vždy plný lží, brutality a podporovaný Sovětským svazem. Třetí republika je především příběhem o destrukci státu, zaštítěné ušlechtilými hesly.
Eva Semotanová, Jiří Cajthaml, Jitka Močičková
Academia, Historický ústav AV ČR, 2023
Jan Kryštof Müller (1673–1721) je vnímán především jako tvůrce podrobných tištěných, reprezentativních map Čech a Moravy a jejich rukopisných předloh. Nejznámější je rozměrná tištěná mapa Čech z roku 1720, zdobená bohatými vyobrazeními (parergy) podle návrhů Václava Vavřince Reinera. Osobnost Jana Kryštofa Müllera, zasazená do barokní Evropy, se však utvářela v rámci širokého společenského, hospodářského a vědeckého prostředí mnohem barvitěji a jeho význam je třeba chápat minimálně ve středoevropském kontextu. Publikace analyzuje a hodnotí životní běh Jana Kryštofa Müllera, jeho celoživotní dílo a přináší mnohé nové poznatky.
V různosti je síla: Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci
Michal Přibáň
Academia, 2023
Kniha se zabývá dějinami dvou nejvýznamnějších exilových nakladatelství posrpnového období: Indexu, sídlícího v Kolíně nad Rýnem, a Sixty-Eight Publishers, působícího v Torontu.
Jádrem studie je pohled na jejich „paralelní životopis“: obě nakladatelství si byla v mnoha ohledech podobná, měla však své koncepční preference, jejich autorské zázemí se většinově lišilo, z menší části se však shodovalo, takže vznikaly konkurenční vztahy, někdy překvapivě vyostřené (zvláště v případech vydávání děl autorů žijících v Československu). Autor nahlíží na činnost obou nakladatelství v kontextu literárního života českého exilu, okrajově si všímá i dalších nakladatelství, kulturních časopisů apod. Pramennou základnu mu poskytuje jeho mnohaletý výzkum tohoto tématu, dále archiv nakladatelství Index, uložený v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, fond torontského nakladatelství, uložený v Hoover Institution v kalifornském Stanfordu, a konečně archiv Společnosti Josefa Škvoreckého v Praze.
Petr Roubal
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2023
Výstavba metra a sídlišť, zákulisí pražského magistrátu, otázka role expertů v normalizačním Československu, asanace, ale i památková péče. To jsou témata, která přináší vzpomínky hlavního architekta Prahy Blahomíra Borovičky (1923-2004). Editoři knihy historička architektury Martina Koukalová (Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy) a historik Petr Roubal (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.) opatřili knihu rozsáhlým poznámkovým aparátem a úvodní studií, ve které umisťují Borovičkovy paměti do širšího historického kontextu. Paměti přinášejí unikátní vhled do plánování zcela bezprecedentního rozvoje pražského bydlení a infrastruktury během normalizace, ale také ukazují limity státně-socialistického vládnutí.