Archiv zpráv
Tři minuty s tiskovým mluvčím Astronomického ústavu AV ČR
Sice už máme po zatmění Měsíce 28. října, ale většina rozhovoru s naším tiskovým mluvčím na vlnách Českého rozhlasu je vedena o dalších věcech.
Na čem pracujeme: Jsou koronální tornáda skutečně víry ve sluneční atmosféře?
Sluneční atmosféra je velice dynamická, obzvláště, pokud budeme mluvit o jejích vyšších vrstvách – o chromosféře a koróně. Není divu, že zde pozorovatelé tu a tam pozorují výrazné struktury, které se vymykají svému okolí. Takovými útvary jsou například tzv. sluneční tornáda, jejichž název evokuje podobnost s těmi pozemskými – tedy divoce rotující sloupce plynu. Stanislav Gunár z ASU s dalšími kolegy z ASU i zahraničních institucí uvažovali, zda je tato analogie realistická.
Tam, kde tančí hvězdy
Proč vznikla ondřejovská hvězdárna před více než 100 lety právě v kraji Josefa Lady? K čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce? A kde se natáčela znělka k nové řadě StarDance od Česká televize? Rozlehlým areálem Astronomický ústav AV ČR nás provede poutavým komentářem jeho ředitel Michal Bursa. Poslechněte si první část z dvoudílného rozhovoru s astrofyzikem, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.
Pozorování zatmění Měsíce na hvězdárně v Ondřejově
Na státní svátek v sobotu 28. října 2023 uvidíme v pozdních večerních hodinách částečné zatmění Měsíce. Budou jej provázet vhodné pozorovací podmínky a úkaz bude pohodlně viditelný pouhýma očima bez dalekohledu i z měst. Během zatmění uvidíme vedle Měsíce také jasnou planetu Jupiter. V9ce informaci ZDE. V Západní kopuli hvězdárny Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově proběhne pozorování pro veřejnost s odborným výkladem od 21 do 23 hodin. Zdarma, pouze za jasné oblohy.
StarDance - natáčelo se na naší hvězdárně
Jak se tvořila znělka letošní StarDance? Kdo za její myšlenkou stojí a proč zrovna hvězdárna? O tom ve videu České televize. A my musíme dodat, že se tvůrcům povedlo propojení interiéru Západní kopule na ondřejovské hvězdárně a studia, vypadá to totiž vlastně stejně.
Mimořádné prohlídky pro veřejnost 28. října od 10, 13 a 16 hodin
I když jsme pravidelné víkendové prohlídky ondřejovské hvězdárny v září ukončili, 28. října uděláme výjimku. Nejde jen o to, že je to státní svátek, ale především pro nás je to památné výročí aktu, který zakladatel hvězdárny Dr. Josef jan Frič učinil, když k 10. výročí samostatného Československa svou hvězdárnu odevzdal státu.
Na čem pracujeme: Aktivita CT Serpentis a V446 Herculis před a po výbuchu novy
Výbuch novy patří mezi jeden z jevů na obloze, který dokáže překvapit nejednoho astronoma. Nejcennější exempláře jsou takové, pro něž existují delší dobu trvající pozorování před výbuchem i po výbuchu. Takové dva systémy studoval v článku publikovaném v Astronomical Journal Vojtěch Šimon ze Stelárního oddělení ASU.
Chybí nám tma? Je umělé světlo špatné nebo bez něj nemůžeme existovat? / Podcast V dobrém světle #19
Máme dostatek potřebné tmy? Nejen o tmě a její potřebě pro astronomická pozorování, ale také pro živé organismy, ale i o tom, že znečišťujeme i vesmír, si povídal tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR a předseda Odborné skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti Pavel Suchan se světelnými techniky v podcastu Evy Poláčkové.
Písně kosmické v novém vydání aneb vědecká poezie hýřící astronomickými pojmy i teoriemi a originálními ilustracemi
Že jsou Písně kosmické svázány s ondřejovskou hvězdárnou skrze jejich autora Jana Nerudu, to jistě leckdo ví. Ještě zajímavější je fakt, že v Nerudových verších není ani z dnešního pohledu žádná chyba astronomického charakteru. Velmi poutavě právě o tom vypráví ve svých přednáškách Dr. Jiří Grygar. A právě v novém vydání astronom a astrofyzik Jiří Grygar některé z písní rozebírá a vysvětluje po odborné stránce.
Podcast o světle a tmě, o astronomii a proč jí světlo vadí
Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR v zajímavé diskusi s odborníky na efektivní osvětlování. Ubližuje přemíra světla naší civilizace člověku, zvířatům i rostlinám? Co je definicí zbytečného světla, světelného smogu a jak tuto situaci správně řešit? Máme umělé světlo minimalizovat nebo by to přineslo ještě více problémů? První díl diskuse "Astronom vs Světlaři" moderuje Eva Poláčková. Diskutují, Pavel Suchan, Milan Plíhal a Roman Závodský.
Vyšla kniha Ondřejovská kronika 1911-1929
Tato kniha je vydána na základě rukopisu poskytnutého potomky J. Friče a fotografického archivu J. Friče poskytnutého Astronomickým ústavem AV ČR a uložených v archivu na hvězdárně v Ondřejově. Jedná se o každoroční rukopisný souhrn událostí v rodině Fričů, na observatoři v Ondřejově a souvisejících událostí sepsaných Ančou Fričovou, dcerou Josefa Friče, vždy ke konci příslušného roku. Text je uveden v autentické podobě bez větších oprav a pouze s nezbytnými korekturami.
Je na Marsu ropa? Byl zde život?
Po opakovaných aplikacích gravitačních aspektů (deskriptorů, derivátů) gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým českých vědců poprvé na světě s jejich použitím pro Mars. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu uhlovodíků (populárně chápaných především jako „ropa“) zejména v nížinách hypotetického severního paleo-oceánu Marsu. Článek publikovaný v časopise IJA má světové prvenství ve způsobu, jakým se vyslovuje k tolik diskutovanému tématu o možném životu na Marsu.
Noc vědců 6. října 2023
Na pátek 6. října jsme pro vás v rámci Evropské noci vědců připravili společný program v Ondřejově na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR a na Geodetické observatoři Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Vstup zdarma. Registrace není třeba, pracovišť je více a kapacita je velká.
Povedený cyklus Československý vesmír
České televizi se podařilo vytvořit vynikající seriál mapující české a slovenské stopy v astronomii a kosmonautice. Tohle by si zájemci o vesmír opravdu neměli nechat ujít. Třetí díl seriálu půjde 5. října ve 22 hodin na ČT2, čtvrtky a tento čas jsou rytmem tohoto seriálu.
V Praze proběhl mezinárodní XShootU workshop
Od 25. do 27. září 2023 se v pražské Vile Lanna konal mezinárodní XShootU workshop, kterého se zúčastnilo 45 účastníků z celého světa. XShootU je otevřená spolupráce astrofyziků zabývajících se různými vědeckými aspekty vyplývajícími z programu ULLYSES a odpovídajících dat XSHOOTER o hmotných hvězdách.
Na čem pracujeme: Nejasnosti kolem vývojového stavu modrých nadobrů
Pozdní vývojové fáze hmotných hvězd obestírá celá řada nevyřešených nejasností. Pozorování těchto hvězd často nesouzní s teoretickými modely, což komplikuje stanovení jejich parametrů a pozice na vývojovém diagramu. Julieta Sánchez Arias se v představované práci, která je první z řady publikací na toto téma, zabývala zevrubnou analýzou třech nadobřích hvězd.
Rozhovor s Petrem Pravcem o misi DART
Americká sonda DART narazila loni v září do planetky Dimorphos. Šlo o test planetární obrany pro případ, že by podobný asteroid mířil k Zemi. „Zjistili jsme, že náraz byl účinnější, než se odhadovalo. Sonda změnila dráhu tělesa výrazně,“ vysvětlil pro Radiožurnál Dr. Petr Pravec, vedoucí skupiny asteroidů v Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Prima ZOOM odvysílala dva filmy spojené s naším tématem
Oba filmy nyní najdete v archivu Prima ZOOM. Baron Kraus - část rozhovorů o tomto velikánu počátků mnohého u nás se natáčela v knihovně na ondřejovské hvězdárně. A také film Zloděj spánku - o světelném znečištění i osobní světelné hygieně. Oba filmy doporučujeme.
Vyhlašujeme grantovou podporu na propagaci ESO
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
Na čem pracujeme: Proměnné hvězdy v otevřené hvězdokupě NGC 6791
Družicové fotometrické kombajny jsou dnes velmi úspěšnými přístroji pracujícími téměř automaticky, schopnými charakterizovat celou řadu hvězd současně s vysokým časovým rozlišením. Práce, na níž se podílel i Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU, se zabývala charakterizací proměnných hvězd v neobvyklé otevřené hvězdokupě.